Zpět na obsah seriálu

Krmení

Výživa rybek v nádržích je zcela odlišná od způsobu jejich oživy ve volné přírodě, kde mají zcela jinou skladbu krmiva. Skládá se z vodních živočichů, larev, malých rybek, ale také z hmyzu, který dosedá na vodní hladinu nebo se pohybuje v její blízkosti. Některé druhy rybek se neobejdou bez rostlinné složky. Svůj vrozený způsob výživy, který je pro různé ryby různý, uspokojí každá ryba ve volné přírodě sama,. protože má z čeho vybírat. V akváriu je odkázána na chovatele a na jeho znalost anebo možnost potřebnou potravu opatřit. Proto je nutné potravu střídat a držet se zásady, že ryba vydrží spíše o hladu než překrmená. Ani v přírodě nemají raba vždy hojnost potravy, někdy ji musí i dlouho hledat a lovit. Také nedostávají potravu v pravidelnou dobu jako ryby v akváriu. Dále se rovněž nesnažíme z dravých ryb udělat vegetariány a naopak.

Z toho tady vyplývá, že potrava rab má být výživná, rozmanitá, střídmá a druhem a velikostí má odpovídat chovaným rybkám. Nemůžeme-li některým rybám trvale zajistit potravu pro ně vhodnou, je lépe se jejich chovu vzdát.

Jiné je krmení dospělých ryb a jiné je krmení potěru. V přírodě se ryby vytírají v době, kdy je ve vodách dostatek planktonu. Proto i potěr v akváriu je nutné krmit často a v množství, které stačí do půlhodiny zkonzumovat. Vyšší teploty vody, zejména ve vytíracích a rozplavávacích nádržích, způsobují rychlé hynutí živé potravy, jejíž hnilobný rozklad pak kazí vodu. Dospělé ryby vydrží i delší dobu bez krmení a ještě jim to prospěje. Výživu jim zajistí nárůst řas a jemných rostlin. Po takové delší přestávce je pak zakrmujeme postupně, aby se nepřežraly. krmíme raději vícekrát menším množstvím.

V dnešní době nemá mnoho akvaristů možnost nalovit si živou potravu pro své ryby přímo v přírodě. Bylo by to užitečné jak pro ryby, tak pro akvaristy. Mnozí akvaristé dokonce trvale krmí umělým nebo sušeným krmivem. Takové, už od mládí jednostranné krmení se projevuje velmi často nejen pomalým růstem, ale i degenerací ryb.

Prachová potrava je nezbytná pro většinu rybího potěru od prvního dne, kdy se rozplave, tedy hned potom, co strávil zásobní potravu ze žloutkového váčku. Prachovou potravou se rozumějí různí drobní živočichové, jako např. vířníci, nauplie perlooček, buchanek. Občas v ní mohou být v nepatrném množství zastoupeni i nálevníci. Takové prachové krmivo nalovíme hustou síťkou v přírodních stojatých vodách tak, že síťkou ve vodě kreslíme jakoby ležatou osmičku tak, aby se voda cedila a netlačili jsme ji před sítí.