Voda
Voda je přirozeným životním prostředím ryb. Musíme ji proto věnovat stejnou pozornost jako světlu. Co tedy potřebujeme o vodě vědět?
Kvalita se posuzuje podle dvou veličin a to podle reakce vody a podle tvrdosti vody.
Reakce vody - reakce vody je kyselá, zásaditá a neutrální. Vyjadřuje se ve stupnici hodnot pH. Rozsah stupnice je od 0 do 14 pH , přičemž pH 7 je voda neutrální. Hodnoty nižší označují vodu kyselou, hodnoty vyšší vodu zásaditou, alkalickou. Pro akvaristy je nejzajímavější mezi hodnotami 5 - 8,5 pH.
Hodnota pH se měří několika způsoby. Indikátorové papírky jsou pro účely akvaristiky nedostatečné. Nejpoužívanější je stanovení pomoci 4 ‰ roztoku brómtymolové modři v destilované vodě. Ke stanovení hodnoty se používá porovnávací sada (barevný rozsah žlutá, zelená, modrá). Bližší návod na používání najdete u každé sady prodávané v obchodech. Musím ale upozornit, že ne všechny sady , které se prodávají jsou stejně kvalitní.
V poslední době se již také velmi často používají elektronické pH metry.
Je důležité vědět, že voda s hodnotou pod pH 5 je pro ryby nebezpečná, pH 4,5 bývá smrtelná a stejně nebezpečná je i zásaditá nad pH 8,5. Stejné hodnoty se týkají i rostlin.
Zásaditá voda je příčinou mnoha nezdarů při vytírání ryb - jikry se nevylíhnou.
K úpravě vody používáme rašelinu, ovšem takovou, která opravdu okyseluje (existují i druhy s opačným působením). Používá se buď rašelinový výluh nebo se rašelina vloží do filtru. vodu však můžeme upravovat i umělým okyselením. U umělého okyselení je však nutná velká opatrnost. K tomuto účelu se používají chemicky čisté kyseliny - fosforečná nebo huminová. Používá se i kyselina solná, která je však méně vhodná. Nikdy však nesmíme použít organické kyseliny (octová, citrónová ...). velmi dobrých výsledku dosahujeme také filtrací přes hnědé uhlí. hnědé uhlí také snižuje tvrdost vody.
Ve větších společenských nádržích úprava reakce vody není důležitá, protože při dobrých podmínkách rostliny samy udržují biologickou rovnováhu.
Vody kyselé a měkké jsou obvykle bez života, protože se v nich nevytváří plankton ani baktérie.
Ještě důležitější než reakce vody je tvrdost vody.
Celkovou tvrdost můžeme rozdělit na přechodnou, tj. uhličitanovou - dKH a na stálou. Hodnotu uvádíme v tzv. německých stupních tvrdosti. Jede německý stupeň odpovídá 10 mg CaO v 1 litru vody.
Z celkové tvrdosti vody jsou odvozeny tyto údaje: tvrdost od 1 do 10° značí vodu měkkou, z toho do 5° jde o vodu zvláště měkkou. 10-20° značí střední tvrdost, 20-30° značí vodu tvrdou a přes 30° zvláště tvrdou. Německé stupně se značí dGH.
Přechodnou tvrdost vody lze odstranit převařením. Vařením se však nezbavíme tvrdosti stálé. Taktéž na stanovení tvrdosti lze testovací soupravy zakoupit v obchodech s akvaristickými potřebami.
Zlepšení tvrdosti můžeme dosáhnout smícháním vody s vodou dešťovou nebo sněhovou a nebo z přírodních tůní a potůčků. Všechny tyto vody však nesmí být z průmyslových oblastí.
další možnost je pomoci umělých pryskyřic. (velmi jednoduchý, mnou používaný způsob uvedu v nejbližší době v těchto stránkách. Přivítám i články a návody od dalších akvaristů).
Z připravené vodovodní vody je nutné odstranit chlór. Chlór vyprchává čeřením, ustáním alespoň 24 hodin nebo převařením.
Musíme dávat pozor na kovy obsažené ve vodě. minimální množství železa není nebezpečné, ale stopy mědi a manganu jsou již velmi škodlivé.
Vyvarovat se musíme také možnosti styku vodní hladiny se škodlivými výpary a látkami, které voda pohlcuje. Jsou to benzinové výpary, výpary acetonu, ředidel, barev atd. Také zakouřená místnost není pro ryby to nejlepší.
Druhy vody:
Vodovodní voda - voda natočená přímo z kohoutku. Je velmi rozdílná podle přírodního zdroje. Tato voda je upravována na pitnou ve vodárenských úpravnách a ve většině případů nevyhovuje tak jak je pro použití v akvaristice. Před použitím je nutná její úprava (hlavně odstranění chlóru).
Destilovaná voda - z měděných destilačních přístrojů je absolutně nevhodná. Ze skleněných se samotná také nepoužívá jelikož je absolutně čistá je to „mrtvá voda". Používá se hlavně k úpravě vytírací vody.
Dešťová voda - dnes se už nepoužívá tak jak ji nachytáme, jelikož v ovzduší je obsaženo velké množství škodlivých látek. Použít se dá, když ji nachytáme mimo průmyslové oblasti, ale i tam musíme počkat na déletrvající déšť a počkat až se škodliviny z ovzduší „spláchnou". Na chytání vody použijeme velkou igelitovou plachtu, ze které vodu sléváme do nádob. Někdy vodu můžeme nachytat i z okapů, ale tam musíme navíc počkat, až dojde k pořádnému opláchnutí střechy (osobně tento způsob nedoporučuji). V každém případě musíme nachytanou vodu několikrát přefiltrovat. Voda takto získaná je měkká s nízkým obsahem minerálních látek, přibližně odpovídá vodám v tropických krajích.
Sněhová voda - je stejně vhodná jako dešťová a veškerá pravidla pro chytání vody dešťové vody platí i pro sběr sněhové vody.
Říční voda - kvalitou je mnohem horší než voda dešťová a sněhová. Musí být brána z opravdu čistých zdrojů.
Povrchová voda - pramenitá je velmi dobrá voda, zejména protéká - li krajem kde je žula, rašeliniště nebo lesní listnatá půda. I v tomto případě je však nutná kvalitní filtrace před použitím.
Voda z rašelinišť - je také po úpravě vhodná pro akvaristiku. Je většinou kysele reagující. Je to měkká voda. Před použitím je nutné její přeměření.
Studniční voda - bývá velmi často tvrdá, což je opět ovlivněno podložím. Obvykle se převařením této tvrdosti nezbavíme. Vodu musíme upravovat.
Pro běžnou akvaristiku je nejčastěji používaná voda vodovodní, která po odstátí a úpravě pro běžnou akvaristiku vyhovuje. Je navíc upravena rostlinami, které v akváriu pěstujeme.
V akvaristice se často se tkáváme s tzv. starou vodou . Je to voda jejíž složky jsou v biologické rovnováze, je čirá, čistá, je to voda zpracovaná rostlinami. Je to nejvhodnější prostředí pro akvarijní ryby, rostliny a živočichy.
