Campsis radicans (trubač kořenující)
je jedním z rodičů předchozího druhu. I tento trubač upoutá nápadnými, dlouze trubkovitými květy, které rozkvétají v mohutných květenstvích na koncích silných, křivolakých větví od července do září. Oproti předchozímu druhu jsou květy o něco menší a podle kultivaru mohou být sytě červené až čistě žluté.
Pochází ze severoamerického kontinentu, kde roste divoce v přírodě na jihovýchodě USA
Na stanoviště má stejné nároky jako předchozí druh, je však o něco otužilejší a o něco lépe snáší chladnější klima. I bez zimní přikrývky dobře přezimuje až do 4. teplotního pásma, to znamená, že ho lze bez komplikací pěstovat všude, kde se pěstuje vinná réva
Velmi dobře se hodí především na pergoly, osluněné fasády a zdi. Velmi pěkně vypadá i na různých sloupech a holých kmenech. Při volbě stanoviště je nutné počítat s tím, že je to poměrně mohutná dřevina.
Při pěstování se držíme stejných zásad jako u předchozího druhu. Také mladé rostliny v prvních dvou letech po výsadbě potřebují ochranu před zimními mrazy.
Trubač velkokvětý (Campsis grandiflora) je druhým z rodičů trubače kříženého. Pochází z Číny a Japonska a je mnohem choulostivější. Má největší květy, které mohou být až 8 cm široké a jsou oranžové, uvnitř žluté. Dorůstá do výšky jen 3 až 6 m a vytváří jen velmi málo příčepivých kořínků. Jeho použití i pěstování je stejné jako u obou předchozích druhů. Má i podobné nároky na stanoviště, je však teplomilnější a je vhodný jen do teplejší oblasti (jako Rubus henryi).
Dřevěné části pergol upevňujeme v zemi vždy pomocí kovových částí tak, aby se přímo nedotýkaly země a nezahnívaly. Svislé sloupky nahoře seřezáváme šikmo, aby snáze stekla voda.
