Ampelopsis aconitifolia (loubinec omějolistý)
je blízce příbuzný révě. Jeho listy jsou hluboce vykrajované, velmi jemné a celá rostlina působí opravdu pěkným lehkým dojmem. Na rozdíl od révy a od přísavníku se listy loubinců většinou na podzim výrazně nezbarvují a to je možná příčinou menší obliby. Drobné zelené květy jsou nenápadné. Plody v Evropě uzrávají jen v teplejších oblastech. Mohou být žluté až oranžové nebo i nahnědlé a jsou sestavené v malých řídkých hroznech. Patří mezi rychle rostoucí pnoucí dřeviny.
Pochází ze severní Číny a Mongolska.
Na stanoviště má jen minimální nároky. Nejlépe roste na slunci, nevadí mu ale ani polostín. Roste velmi dobře v každé běžné zahradní půdě a snáší i půdy suché a propustné. Loubinec omějolistý je otužilý, můžeme ho pěstovat i v chladnějších oblastech, dobře snáší i mrazy třetího teplotního pásma.
Velmi dobře se hodí na pergoly, fasády a opěrné zdi. Výborně obrůstá ploty na kterých tvoří hustý, ale jemně stavěný porost. Velmi dobře roste také po různých sloupech nebo stožárech. U starých stromů se mu někdy příliš nedaří.
Při pěstování nevyžaduje žádnou zvláštní péči. V případě, že se příliš rozroste, ho můžeme bez obav podle potřeby seříznout. Snáší velmi dobře i řez do starého dřeva a po radikálním řezu velmi energicky obrůstá. Starší exempláře jsou ve vyznačené klimatické oblasti plně mrazuvzdorné, mladým rostlinám ale prospívá na zimu přikrývka z listí a chvojí. Vysazujeme nejlépe na jaře.
