Vitis vinifera (réva vinná)

se na vinicích udržuje řezem jako nízký pnoucí keř. Ve skutečnosti je velmi bujná a jestliže jí to dovolíme, doroste velmi rychle i 20 m výšky. Na vinicích se pěstuje v mnoha odrůdách "jen" pro chutné plody, ale na fasádách a různých zdech můžeme spojit hezké s užitečným. Vytvoří zde stejně pěkný zelený porost jako jiné pnoucí dřeviny, na podzim se její listy oranžovočerveně zbarví a navíc sklidíme i chutné hrozny. Vznikla snad několik tisíc let dlouhým výběrem a šlechtěním a patří mezi nejstarší kulturní rostliny. Dočteme se o ní už v židovské Tóře, která se později stala základem křesťanského Starého zákona. Její pravlastí je pravděpodobně Kavkaz. Stanoviště vyžaduje slunné a teplé. Dobře roste v propustných, třeba i kamenitých půdách. Má ráda vápník. Hranice pěstování révy vinné představují i hranice čtvrtého teplotního pásma na úvodní mapce. Velmi dobře se hodí na velké pergoly, jižní fasády a zdi různých objektů. Při pěstování dobře snáší sucho a zálivka je většinou zbytečná. Je náchylná k houbovým chorobám, proti kterým je často nutné zasáhnout chemickými postřiky. Kvalitní úroda se dosahuje speciálním řezem, který udržuje nepřehoustlý porost a dobrý vývoj a vyzrávání hroznů. Réva kvete a plodí zásadně na letorostech, které vyrůstají z loňského dřeva a to zase z dřeva předloňského. Pěstováním vína se zabývá specializovaná literatura. Mšička révokaz (Phylloxera vastatrix) je nebezpečný škůdce zavlečený do Evropy z Ameriky. Ničí kořeny révy vinné a na většině evropského území se proto může pěstovat jen réva roubovaná na odolné podnože.


zpět do tabulky