Růže, především takzvané záhonové (čajohybridy, polyanthybridy a floribundy), patří mezi běžné a oblíbené okrasné keře. Pro krásné květy v mnoha barevných odstínech, kde není běžná snad jen modrá, jsou oblíbené i pnoucí růže.
Původ pnoucích růží je složitější. Většinou jsou to mnohonásobní kříženci Rosa multiflora a R.wichuriana z Japonska a "prérijní růže" - R. setigera z Ameriky. Některé pnoucí růže jsou také odvozeny od velkokvětých záhonových růží, mají pak i stejné jméno ke kterému je připojen přívlastek "Climbing" (např. 'Gloria Dei Climbing').
Stanoviště vyžadují slunné a chráněné. Příliš uzavřený prostor bez dostatečného provětrávání je však nevhodný a podporuje vznik houbových chorob. Půda má být dobře připravená a vyhnojená s dostatkem humusu. Růže jsou vápnomilné a půdní reakci je třeba upravit mletým vápencem na neutrální pH. V chladnějších polohách (kde už nelze pěstovat révu vinnou) je pnoucí růže nutné na zimu chránit zakrytím chvojím.
Velmi dobře se hodí na portály, na fasasády nad vchody, opěrné zídky a pergoly.
Při pěstování dbáme na pravidelné přihnojování a za suchého počasí zaléváme (nestříkáme na listy!). Na jaře odstraníme řezem namrzlé a nemocné větve a vyřežeme nejstarší větve, které nahradí nové výhony. Pnoucí růže často napadají mšice a houbové choroby (padlí). Padlí napadá růže při vlhkém počasí a na nedostatečně provětrávaném stanovišti. Proti jeho šíření se používají opakované preventivní postřiky speciálními fungicidními přípravky. Růže se množí očkováním, podobně jako ovocné dřeviny. Pro sebe si je můžeme namnožit také řízkováním polovyzrálými řízky v červnu a červenci. Řízkované rostliny většinou rostou také dobře, i když mají, zejména zpočátku, slabší kořenový systém.
