O tom, jaké hry se na jevišti litomyšlského divadla objeví, rozhodoval pravděpodobně sám hrabě Valdštejn. Byly to převážně jednoduché frašky a konverzační komedie s nenáročnou zápletkou; většinou hry, které nepřežily svou dobu. Informace o repertoáru můžeme nalézt v inventářích divadelní garderoby (některé kusy byly pořizovány do konkrétních představeních) i v účtech; nejsdílnějším pramenem je však soubor rozepsaných divadelních her, nalezený v roce 1962 v zamčené zásuvce dlouho nepoužívaného stolu. Díky datacím některých textů a rozdílným rukopisům je možné určit, ve kterém období divadelní činnosti byl ten který text pořízen.

Zřejmě vůbec první hrou, která se v divadle (v dubnu 1798, při oslavách hraběcích jmenin) hrála, byla fraška Friedricha Wilhelma Zieglera "Milenec a sok v jedné osobě" ("Liebhaber und Nebenbuhler in einer Person"). Hrabě si v ní zahrál komickou roli hostinského Brennera a jeho žena milovnici, kovářovu dceru Marii. Zatímco hraběnka i v dalších letech hrála milovnice, hrabě vyhledával především role komické. Zieglerův "Milenec" se na jevišti litomyšlského divadla objevoval mnohokrát i v pozdějších letech.

Dalšími Zieglerovými hrami, jejichž inscenace jsou přímo doloženy, jsou "Die Fürstengrösse" a "Der Lorberkranz oder die Macht der Gesetze," který byl svým obsahem zřejmě nejzávažnějším kusem, který se v Litomyšli hrál. Ziegler však zdaleka nebyl nejhranějším autorem - proveden byl větší počet her dalších dramatiků. Byli to především August Kotzebue, zřejmě vůbec nejčastěji uváděný autor (v souboru je rozepsáno 28 jeho her!), J. F. Jünger nebo Huber. Jednou nebo dvěma hrami jsou pak zastoupeni další autoři: F. W. Gotter, K. Lebrün, K. F. Hensler, F. L. Schröder, A. F. Stein, P. Wiedmann, A. Bäuerle a řada dalších. Většina her, jejichž texty se v Litomyšli dochovaly, prošla úspěšně scénami vídeňských divadel; jsou to kusy, jejichž provedení nebylo pro litomyšlské v podstatě ochotnické herce příliš náročné.

Podrobné informace o repertoáru v letech 1827-45 podává divadelní památník, psaný pro hraběnku Kajetánu z Valdštejna. V uvedených letech sehráli litomyšlští herci 37 her ve dvaceti večerech. Nejhranějším autorem byl opět A. Kotzebue; mezi jeho 11 hrami najdeme i jedinou tragédii Kleopatra. Také hry dalších autorů (C. Meisel, T. Körner, Raupach nebo Hageman) patřily k oblíbeným komediím - najdeme zde i takové tituly jako "Doktor Kramperl aneb pět ženichů a jedna nevěsta" nebo "Zapečetěný starosta". Mezi především německým repertoárem nacházíme mezi lety 1841-1845 i několik her francouzských, ve kterých kromě dalších účinkovali především mladý hrabě Antonín II. a obě komtesy, Henrietta i Karolína.

Samostatnou kapitolou je repertoár představení litomyšlských ochotníků po polovině 19. století, který přímo v divadle dokládají především nápisy na vnitřní stěně nápovědní budky. Ochotníci hráli v češtině a poslední zápis o jejich působení v zámeckém divadle je z roku 1922.