Josip Plečnik

(1872-1957)

Nejvýznamnější slovinský architekt, který vytvořil zcela specifický osobní styl vytvořený na základě zkušenosti se secesí a moderním expresionismem. Zvláště pozoruhodné jsou jeho experimenty v sakrální architektuře. Čechy se mohly podrobněji seznámit s dílem tohoto architekta r. 1996, kdy se konala na Pražském hradě velká výstava jeho prací.

Čevljarski most Kostel v Šišce, Lublaň Po školení ve Vídni u Otto Wagnera postavil ve Vídni první železobetonový kostel sv. Ducha (1910-13). V letech 1911-21 učil Plečnik na pražské UMPRUM (pak pokračoval ve výuce v Lublani 1921-56), což se stalo posléze odrazovým můstkem k jeho dalšímu působení u nás. Záhy dostává zakázku na stavbu kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech (kostel Nejsvětějšího srdce Páně). Současně také pracuje pro prezidenta Masaryka, od něhož dostal významný úkol, totiž přetvořit Pražský hrad jako symbol císařské byrokracie ve vyjádření základních principů mladé československé republiky. Z rozsáhlých Plečnikových úprav na Hradě zmiňme alespoň Býčí schodiště, zahradu Na valech, známý Obelisk na III. nádvoří, úpravy vstupních prostor Hradu či vlastní soukromé místnosti prezidenta republiky.

NUK Praha však nebyla jediným místem, kde Plečnik působil. Po sporech s některými našimi ambiciózními architekty odešel do Lublaně a po r. 1934 už do Prahy nezavítal. Zbylé Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech kontakty udržoval již jen písemně (včetně pozoruhodné korespondence s Masarykovou dcerou Alicí). Doma pak podnikl rozsáhlou úpravu jádra Lublaně poničené zemětřesením. Slavný projekt je zejména nábřeží a mosty (Čevljarský most, Tromostovje), úpravy lublaňského hradu a kostely. Z nich je to zejména kostel sv. Františka na lublaňském předměstí Šiška (úpravy původně barokního objektu z let 1933-36), dále v obci Črna vas nedaleko od Lublaně, kde se nachází kostelík sv. Michaela (1936-39), lež