Vimperský zlatodůl 

I nadešel den, kdy se slavný Popovický Montanistický Superklub vrátil do Volyně, aby pokračoval ve výkopových pracích, majících za úkol zpřístupnit staré, opuštěné, důlní dílo.

Déšť částečně ustal, na chvíli vyšlo slunce a právě ono zastihlo na zalesněném svahu přemoudrého a přeudatného Titána, odvážnou Zběsilou Kozu a jejího přítele Dobrouše s paisrem, majzlíkem a palicí v rukou.

Mocné údery do  skaliska uvolňovaly z rozpukané horniny velké i malé kameny, které byly vyvlékány kbelíkem na laně skrz metr hlubohý předevčírem vykopaný příkop..Po půl hodině se začala skála pod nohami statných destruktorů viklat a po dalších deseti minutách se podařilo prorazit skrze ní jako pěst velký otvor, pod kterým se zjevila kýžená dutina..

Úspěch působil jako droga, pracovní úsilí se zdvojnásobilo..Rány na kamennou vrstvu jen pršely a netrvalo dlouho a celý obnažený strop štoly se propadl dovnitř..Nastalo zvětšování otvoru na průleznou velikost, a když tak bylo učiněno, přistoupili členové oné skvělé organizace k měření koncentrace kysličníku uhličitého. "Tři procenta", zněl verdikt. Zápalka v této koncentraci sice chytla, ale nedokázala se řádně rozhořet

 
Kopání příkopu..Oči montanistů prozatím svítí optimismem
Kopání hloubení se neosvědčilo..Svaly nám pozvolna tuhly.. Zběsilá Koza se nasoukal do vzniklého otvoru a počal zvětšovat jeho rozměry zevnitř, Titán zatím rozšiřoval vstupní partie výkopu..Pak komplikovaným uzlem uvázal k blízkému padlému stromu lano a navěsil na něj jumar pro snažší návrat. Koza se chopil světla a navázán na špagát sjel po svahu z hlíny až na dno štoly.

"Co vidíš, vede to dál?", halekali se do otvoru jeho kolegové..

"Vede", hlásil Koza "a myslím, že vidím rozrážky", dodal nejistě.

Titán s klením následoval Kozu do hlubin, Dobrouš zůstal nahoře hlídat lano..  

Co dodat?

Důl má jednu štolu, dlouhou 18 metrů, vedoucí na sever. Po osmi metrech odbočuje doprava rozrážka o délce 5 metrů, na desátém metru staříci vyrazili podobnou rozrážku, tentokrát na druhou stranu..Štola končí čistou čelbou, žádné  žíly  nepřekřížila..Na pátém metru štola nafárala jílovitou poruchu, která zapříčinila částečné vyvalení levé stěny do profilu.

 

Vyražena pomocná "štola". Lokalita před dočasnou kapitulací.
Celé dílo se zakrátko zaplnilo vydýchanou párou, což se velmi negativně projevilo na kvalitě fotografií. Nastal čas návratu..Na zlatachtivého lesníka bylo zapomenuto, vchod zamaskován a lokalita opuštěna..

Jedině Popovický Montanistický Superklub byl schopen vykopat Vimperský zlatodůl !!!