Ve stavebnictví působím více než 10 let a poznal jsem ho ze všech stran. Nejdříve jako úředník stavebního úřadu, pak jako stavbyvedoucí plzeňské stavební firmy, obchodní vedoucí velkoprodejce stavebních hmot i jako technický dozor investora. Z těchto zkušeností moc dobře vím, jaká úskalí čekají na každého stavebníka - od vyřízení potřebných povolení, přes výběr projekční a stavební firmy, výběr vhodných stavebních hmot s optimálními náklady až po kolaudační řízení. Proti úsilí stavebníka - kvalitně bydlet - můžeme postavit prioritu každé stavební firmy  - postavit co nejlaciněji. Někdy to ovšem může být právě na úkor kvality stavby, což stavebník - laik nepozná.

A k tomu právě slouží technický dozor - dozoruje, počítá, upozorňuje na možné problémy ad.

Rozebereme si to podrobněji:

Pokud by bylo postavit dům tak jednoduché, pak by nebylo tolik soudních sporů, odstraňování závad v záruce a krachujících stavebních firem. Všechno by fungovalo skvěle a investor by s novým objektem získal jistě i pocit uspokojení. 

Bohužel v mnoha případech tomu tak ani zdaleka není. Technický dozor samozřejmě něco stojí, ale tato částka ani zdaleka nedosahuje prostředků spojených s případnými problémy s dodávkou stavby. A často bývá pozdě shánět  technický dozor až ve chvíli, kdy tyto problémy vzniknou. 

Technický dozor ušetří investorovi nemalé finanční prostředky právě vhodnou radou a konzultací případných změn v projektu stavby, ke kterým běžně dochází, protože dům namalovaný na papíře nemusí v reálu ve všem splňovat požadavky investora. Zbytečně vynaložené prostředky spojené s chybným řešením problému budou rozhodně vyšší, než cena, kterou investor za  dozor platí. 

A tak na základě mých zkušeností ve výstavbě, mohu s klidným svědomím prohlásit, že investor nemůže v žádném případě na technickém dozoru prodělat a to i v případě vzácně dobré spolupráce s dodavatelem.

Další potřeba stavebního dozoru vyplývá ze stavebního zákona (úplné znění z.č. 197/1998 Sb.). Zde se dočteme (§ 44), že "provádění jednoduchých a drobných staveb a jejich změn může stavebník provádět svépomocí, jestliže zabezpečí odborný dozor nad prováděním stavby osobou, která má VŠ nebo SŠ stavební vzdělání a alespoň 3 roky praxe." 

Jednoduchými stavbami pro toto ustanovení se rozumí (dle § 139b, odst.5): 

1. stavby pro individuální rekreaci 
2. nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, rozpětí nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15 m.
3. přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci

Na drobné stavby nemusí být stavební povolení, stačí ohlášení stavebnímu úřadu. Drobnými stavbami se rozumí (dle §139b, odst.7):

1. stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m (mimo garáží)
2. podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3 m
3. oplocení

Stavebník také může být dle stavebního zákona pokutován, a to až do výše 50.000,- Kč podle závažnosti přestupku. Někdy za porušení zákona může pouhá jeho neznalost, ale ta, jak je obecně známo, nikoho neomlouvá!