Asi nikdo neodolá pohledu na hvězdnou oblohu, do tajemných hlubin vesmíru. Kdo se chce v tom obrovském množství hvězd orientovat, jistě si rád sestrojí jednoduchou pomůcku. Otáčivá hvězdná mapa se vám jistě stane dobrým průvodcem oblohou, i když jsou vybraná jen významná souhvězdí a hvězdy.

Jak mapu sestrojíte?
Stránky s kotoučem hvězdné oblohy díl A a dvojdíl BC čili obálku mapy vytisknete a podlepíte kancelářským papírem nebo čtvrtkou. Při lepení musíte díly zatížit, aby se nekroutily. Teprve po dobrém zaschnutí díly po obvodu opatrně vystřihnete. Při další práci pracujte pečlivě. Do středu dílu A (do Polárky) udělejte dírku špendlíkem. U dílu C naopak tupou hranou nůžek vytlačte přerušovanou linku středové osy obálky a obě strany přeložte k sobě tak, aby díly B a C přesně na sebe lícovaly. Poté propíchněte špendlíkem dírku v průsečíku os východ-západ a sever jih v elipse přední strany obálky B. Hrot špendlíku však musí projít i zadním dílem obálky C. Ted teprve můžete co nejpečlivěji vystřihnout vnitřní elipsu dílu B. Po vložení mapy A se vám objeví ve výřezu část oblohy. Pro pevné, ale otočné spojení polohy mapy v obálce použijete například malý nýtek, který zasunete do dírky v Polárce a v zadní straně obálky. Nýtek jemně roznýtujte, aby díly byly dostatečně spojeny, ale mapou šlo snadno otáčet. Nakonec přehněte podle přerušované čáry chlopně A a jejich černé konce přilepíte na zadní stranu dílu C, kde splynou s okrajem. Obálka je tak zčásti uzavřena a zpevní se, zatímco většina obvodu otáčivé mapy zůstane volná pro čtení i manipulaci.
Práce s mapou Použití mapy je jednoduché a jistě je vbrzku zvládnete,když zachováte doporučený postup. Začnete tím, že otáčením mapy A nastavíte začátek, střed nebo konec kalendářního měsíce (viz římské číslice na obvodu mapy) proti hodině, v níž pozorování¨provádíte (arabské číslice na obvodu dílu B pouzdru). Po natočení se vám v elipsovitém výřezu objeví ta část oblohy, kterou chcete v daný den a hodinu pozorovat. Pak už jen zbývá vyhledat na obloze Polárku a mapu zorientujete k severu. Použijete známý způsob: pětkrát prodlužte vzdálenost zadních kol Velkého vozu, což je na mapce dokonce naznačeno přerušovanou čarou. V mapce jsou souhvězdí označena mezinárodními zkratkami. V tabulce je tucet výrazných a zajímavých hvězd. Za názvem je vzdálenost hvězdy od Země ve světelných rocích a údaj o svítivosti v porovnání se Sluncem. Další tabulka se týká kresby Měsíce na zadní straně pouzdra mapy. I pro docela ma- lý dalekohled je Měsíc zajímavým pozoro- vacím objektem. V tabulce pak jsou názvy měsíčních moří. Moře, toje samozřejmě po- jmenování ještě z dob, kdy lidé věřili, že tmavé klidné skvrny na Měsíci jsou moře a světlé plochy zbrázděné kráteryjsou pev- niny. A první člověk na Měsíci, Američan Neil Armstrong, otiskl své stopy do měsíčního prachu v dolní části Moře klidu, zatímco dálkově řízený rnský průzkumník Lunochod se pohyboval v západní části Moe dešťů. Všeje na mapce označeno křížky. Na mapce jsou uvedeny zkratky jednotlivých souhvězdí. Pokud chcete vědět, jaká souhvězdí se skrývají pod jednotlivými zkratkami, tady je seznam souhvězdí.