Miluška

Miluška - také tato kočička byla vyhozena coby malé koťátko ve stejné továrně jako Kámoška. Žila tam celé tři roky. Přivedla na svět několik koťátek, některé lidé zabili, některé zemřely hladem. Když měla poslední koťátka a paní Dagmar přišla po celozávodní dovolené do práce, byly dvě koťátka mrtvé hladem a zbylé dvě tak podvyživené, že to D. nevydržela a i když její tehdejší situace nebyla nejlepší, vzala je domů. Koťátka milují teplou postel a pohlazení. Na dvorek téměř nevychází, jakoby se bály, že se před nimi zavřou dveře a ony zůstanou samy v nehostinném světě.

Někdo ji hodil do nádoby s lepidlem a Milušku to málem stálo život. Vytrhávala si chuchvalce chlupů, jak se snažila odstranit zatvrdlé lepidlo, až ji tekla krev. Byla samá rána, ani jsem nevěřila, že bude žít. Jako by se bála celého světa. Na dvorek nebo zahradu téměř nevychází, je věčně někde zalezlá v koutku, ale když krájím maso, skočí na stůl a sleduje mou práci. Přitom samozřejmě ochutnává. Tahle kočička si zaslouží jen to nejlepší, protože prošla peklem...