Kde je pravlast Slovanů? To bylo jedno z témat domácího úkolu z ČJ. Měla jsem se probírat různými knihami a zjistit několik verzí. Tady je něco malinko , co se mi podařilo najít.
Podle knihy "Sámova říše" první Slované nejprve osídlili východní, jihozápadní i severozápadní Slovensko a Moravskou branou pronikli na Moravu. Poté, co v Podyjí narazili patrně na část germánských Langobardů, pokračovali (nejspíše stezkou později označovanou Trstenická) do Čech a podél Labe na severozápad.
Podél strmých Alp (zřejmě Karpat) … "na levém svahu, co směřuje na sever, a to od pramenů řeky Visly na nesmírných prostorách, se usadil početný kmen Venetů. I když se jejich jména teď mění podle různých rodů a sídlišť, nazývají se především Slovany a Anty. Slované žijí od města Novietunum a jezera zvaného Mursinské až k Dněstru a na sever až po Vislu. Místo měst mají bažiny a lesy. Antové však, kteří jsou z nich nejzdatnější, tam, kde se Pontské moře zahýbá, rozprostírají se od Dněstru až po Dněpr, kteréžto řeky jsou od sebe vzdálené mnohými stanicemi." Tak popisuje v 6. století pozdně římský autor Jordanes sídla starých Slovanů ve 4. století n. l. Mursinské jezero je snad bažinatá oblast nedaleko ústí Drávy do Dunaje, případně i Balaton v Maďarsku. Novietunum bylo město na dolním Dunaji nebo na Sávě.
Miroslav Buchvaldek se domnívá, že počátek slovanského pronikání ze Zakarpatí do střední Evropy nelze zatím přesně stanovit. V 6. stol. však jejich expanze vrcholila. V následujícím věku žili již západní Slované na rozlehlém území od dolního Polabí, Posálí a horního Pomohaní až po západní Ukrajinu.
Staří kronikáři ruští, čeští a polští hledají pravlast Slovanů na Balkáně, přidržujíce se tak teorie Illyrské - tzv. Sarmatská teorie, sbližující Slovany se Sarmaty a Skythy. Tato teorie se objevuje v Bavorské kronice XIII. věku.
Vědci z Historického ústavu AV ČR tvrdí, že na počátku 6. století byly nájezdy Slovanů do balkánských provincií Byzance pouze dočasné a dobyvatelé se s bohatou kořistí a mnoha zajatci vraceli nazpět do svých tehdejších sídel na dolním toku Dunaje, na jeho levý severní břeh. Asi od poloviny 6. století se však Slované usazovali v úrodných byzantských oblastech, ve starých provinciích (na území dnešního Bulharska a Řecka) Moesii, Thrákii a Makedonii a pronikali až na Peloponés. Aniž by Byzanc proti nájezdníkům jakkoliv zasáhla, objevují se roku 548 dokonce u města Dyrrhachion (Durrës, Drač) v dnešní Albánii, z roku 568 je zaznamenáj jejich nájezd do Dalmácie a kolem roku 599 i do Istrie.
Zdroje
Jan Eisner: Vznik a počátky Slovanů II, ČSAV, 1958
Miroslav Buchvaldek a kolektiv: Dějiny pravěké Evropy, SPN, 1985
Magdalena Beranová: Slované, Panorama, 1988
Naďa Profantová, Michal Lutovský: Sámova říše, Academia, 1995
Miroslav Šesták a kolektiv: Dějiny jihoslovanských zemí, NLN, 1998