Jedním ze slohových úkolů bylo napsat reortáž na téma Štědrý den u nás doma. Jak to probíhalo jsem popisovala jako nestranný pozorovatel.
Největším a nejznámějším vánočním zvykem je bezesporu zdobení vánočního stromku. Poněkud v netradičních podmínkách a v netradičním čase strojila stromek jedna jinak celkem normální rodina z normálního města. Jako každý rok na štědrý den nikdo nevstával brzy, snad jen malý Péťa, protože chtěl shlédnout pohádky. Před jedenáctou z postele vylezla hlava rodiny - otec, aby se pokusil připravit stromeček ke zdobení. Za pár minut už stál tatínek přede dveřmi na balkón a sledován celou rodinou se chystal vyndat stromek. Za pár vteřin se jeho hlava opravdu vynořila i se stromkem, a však to co bylo na konci stromku nás udivilo. Krásný stříbrný smrček byl totiž přimrzlý ke kýbli, ve kterém byl umístěn. Dceruška a tatínek dostali záchvat smíchu, ale maminka neopomněla dodat vysvětlení: "No, já slyšela v rádiu, že se mají vánoční stromky zalévat." Načež tatínek poznamenal: "Myslím, že jsi už trošku velká, abys věřila všemu co říkají v rádiu." Ovšem mamince nějak nedošlo, že bude-li zalévaný stromek sídlit na balkóně, kde v zimě teplota nepřesahuje nulu, zamrzne. V dané chvíli se však nedalo mnoho dělat. Jedno bylo jisté, smrk večer nesmí chybět! Co teď? jehličnan byl postaven k topení, ale nikdo stejně neočekával velké výsledky. Taťulda tedy vyrazil projet se na běžkách, dcerka bruslit a synáček se věnoval skládání puzzlí. Maminka připravovala večeři. I po návratu dcerky stromek nebyl z cela "hotov", ale už se s ním dalo něco dělat. Těsně před pátou "už" stál stromek ve stojánku, ale zatím bez jediné ozdůbky. Nazdobit ho se podařilo nejmladším členům rodiny v rekordním čase. Doufejme, že jim příští rok maminka nenachystá zase takové "překvápko".
© 2002 Věra Šídlová