Přednáška doktora Cvrčka o historii Strakonic.

    Dne 14.3.2001 se konala ve strakonickém gymnáziu přednáška s doktorem Janem Zdeňkem Cvrčkem pořádaná ve spolupráci Českého svazu ochránců přírody a Šmidingerovy knihovny. Na přednášce se sešlo okolo 150 lidí různého věku. Následující text jen útržkovitě znázorňuje obsah přednášky.
    Pan doktor Cvrček zahájil přednášku v duchu své knihy " Strakonice". Zmínil se o třetihorním jezeru, které zde bylo před 80 mil. léty a jehož voda se podle některých badatelů vlévala do Dunaje, dle jiných pak do Vltavy. Vzpomenul i archeologických prací B. Dubského, jeho nálezů trpasličích jelenů v místech bývalé strakonické cihelny nebo nálezu čtvrtohorních dravců v Bohumilické jeskyni. Upozornil na první osídlení Strakonicka v místě zvaném Častavín a v podobném místě, které se nalézá v polích za Řepicí. Pan dr. Cvrček se povněž zmínil o nálezu římských mincí na dně dnes již zaniklého svatováclavského rybníka (ležel na místě dnešního podniku ČZ Strakonice) a další mince na Podskalí. Další mince byla nalezena na druhém hradním nádvoří v sevřené ruce kostry při archeologických vykopávkách, šlo o denár knížete Bořivoje z let 1100 - 1107.
   Dr. Cvrček mluvil o Bavorech ze Strakonic, šlo o údajně první panský rod na Strakonicku. Rovněž se zmínil o pravděpodobném vzniku názvu Strakonic po rodovém jménu kmene jehož kmet se jmenoval Strach, Strak nebo Strakonic, podobně jako Pracejovice vznikly po Pracejovi, Mutěnice po Mutěňovi, Horažďovice po Goražďovi. Připomněl tvrzení archeologa B. Dubského, že na Strakonicku sídlil zajímavý slovanský rod, po němž nám zůstala stará slova jako např. suden , krutky. Byl zde rovněž nalezen klín ze starší doby kamenné, který se však při stěhování muzea z hradu do města a zase naopak ztratil.
    Další zmínka patřila vzniku první stavby ve Strakonicích z roku 1129,  kdy zde vznikla kaple sv. Jiří. Jako první představitel panského rodu zde byl Bavor kmet, po něm následoval Bavor II (za vlády Přemysla Otakara II). Byl připomenut vztah Bavorů k řádu sv. Jana Jeruzalémského, později zvaného Rhódský řád a od 14. století  Maltánský řád (ten zde postavil ve 14. století svůj hospic). Po pádu Přemysla Otakara nastává pokles královské přízně k rodu Bavorů. Po vymření a ústupu rodu Bavorů je strakonický hrad předán správcem majetkového vyrovnání Vikéřem z Jetišovic rytířům sv. Jana Jerusalémského. Ještě po roce 1400 se však jméno Bavor objevuje.
    Další zmínka patřila převorům Maltánského řádu. Jako první to byl Jindřich z Hradce, který se psal "sezením  na Strakonicích". Tento zemřel na poranění v bitvě s husity u Sudoměře. Pak následovali dva problematičtí převoři (jedním z nich byl Ruprecht - kníže z Lhenice) a po nich Václav z Michalovic, který proslul jako válečník, milovník kohoutích zápasů a dpbrého jídla. Byl to rovněž ten převor, který přepadl Vodňany, v nichž se usídlil Jaroš z Drahonic. Toho označil za padělatele, který razil falešné husitské groše ( byly raženy z plechu beze stříbra). Za toto nařčení byl Václav z Michalovic odsouzen zemským soudem, avšak bez valného účinku. Po něm následoval Jošt z  Rožmberka.
    V dobách husitských se objevuje zmínka, že Žižka údajně dobýval Strakonice. Nezakládá se však na pravdě. Vychází ze svědectví jednoho lapky právem útrpným vyslýchaného.
    Další známou osobností z blízkosti Strakonic byl Jan Hodějovský z Hodějova. Vlastnil velkou knihovnu na Strahově, která však roku 1543 vyhořela. Druhá byla vybudována v Řepici, ta však byla vypálena za 30. leté války. Jan Hodějovský psal rovněž paměti, kterých mělo být 29 svazků. Zmizely však v Holandsku. Z podnětu tohoto velmože vzešel i Matthioliho herbář, Hájkova kronika, kde byly zaznamenány různé pověsti např. o kněžně Řepici z roku 817, jejím rýžování zlata, hádce s knížetem Kraselem. Ve Strakonicích měl Jan Hodějovský dům, snad v místech dnešní ulice Kochana z Prachové.
    Rovněž se mluvilo i o obrazu Panny Marie Vítězné, který se vztahuje k dobytí Strakonic roku 1619 stavovskými vojáky. Ti vypíchali obrazu oči. Obraz byl pak strakonickými schován. Po obsazení Strakonic císařskými pak byl obraz císařským předán a ten pak byl  přinesen do bitvy u Bílé hory, kde byl císařskými v boji nesen a údajně pomohl vyhrát tuto bitvu. Strakoničtí si nechali pořídit kopii tohoto obrazu, která je umístěna v kostele sv. Prokopa. Originál shořel v Římě v roce 1916.
    Roku 1508-1532 byl  ve Strakonicích na hradě převorem Jan ze Švamberka, který povolil zakládání cechů.
    Roku 1525 město dostalo znak, právo pečetit červeným voskem, bylo obehnáno hradbami.
    Velkopřevor  Tatenbach se ucházel o Řepici, tu však nedostal.
    Nejvíce se třicetiletá válka projevila na Dražejově, Katovicích, Řepici a Droužeticích.
    Roku 1654 konstatuje berní rula, že Strakonice pořebují pomoc. Strakonice byly tvořeny dvěma ulicemi - Žabokrty a Bezděkovem. Pouze v Bezděkově mohli  bydlet židé.
    Z doby roku 1718 se vypráví také pověst o dcerce zámeckého správce Hodánka, Rozálce, která spadla pod led a byla zachráněna sv. Janem Nepomuckým.
    Roku 1718 byl zbořen povodní starý kamenný most se sochami přes Otavu. Přitom byla odnesena vodou soška Panny Marie, která se zachytila v zahradě a odtud byla odnesena na Podsrp. Zde se stala základem mariánského kultu ve vsi Podsrpu. Nový most byl postaven roku 1781. Další povodeň byla roku 1784 a tento most rovněž zbořila.
    Pan dr. Cvrček rovněž odpověděl na dotaz o chodbách u hradu, kde se ve sklepích táhnoucích se od  zahradníka po špýchar uložil materiál ze sanitárního vlaku v roce 1866. Podzemí zde navštívil p. Cvrček v roce 1924 vstupem od Paláce.  O chodbách na Podskalí kolují pouze pověsti. Původcem staveb na Podskalí je lékárník Firbas, který chtěl na Podskalí pěstovat víno a chmel. Ale i tam bývaly dvě chodby, jedna je však zasypána.
    V zámku býval pivovar - v místech dnešní hudební školy. Druhý pivovar byl na náměstí (u  Papeže).
    Strakonický špitál byl u hospody  "U tří lip" (u synagogy). Další byl u kostela sv. Markéty (16.století). Třetí  pak byl Siebertův špitál v 18. století. Čtvrtý špitál byl u kostela sv. Václava. Další v domku F.L. Čelakovského a  roku 1888 špitál - všeobecná nemocnice, tam kde je dnes LDN.
    Umístění městských bran bylo: Na Stráži, na místě dnešní kapličky sv. Jana, v blízkosti hospody Pantheon a dále v blízkosti  kina Svět.
    Rovněž se  mluvilo o umístění znaků Hodějovských. Zde se  dr. Cvrček zmínil o kameni v průjezdu domu na Velkém náměstí, dále ve  zdi obepínající zámek a park ve Štěkni při  vjezdu do areálu zámku.  A další  je ve zdi kostela v Řepici. Jan Hodějovský psal směs básní pod jménem Renata Poesia.
    Hřbitovy ve Strakonicích byly u hradní kaple, kostela sv. Markéty, u kaple sv. Kříže, sv. Martina, sv. Václava.
Dále se povídalo o myšlence obchvatu, který byl plánován již v roce 1927. Roku 1805 - 1807, vyměřování silnice Č. Budějovice - Klatovy. V úseku Klatovy - Strakonice nebyl most (1817). Až v roce 1842 postaven řeťezový most. Cesta z Horaďžovic do Strakonic trvala 2 hodiny. Roku 1890 postaven most železný přes Otavu.
    Ve Strakonicích bylo 39 hospod.
    Skála ze starých rytin stála před pivovarem a táhla se až k řece. Nedala se obejít a proto byla odstřelena. Bývá někdy znázorněna ve starých knihách.
    Pomník v parku s postavou J. Husa byl původně na Dubovci. Sochy v okolí jsou Jiří z Poděbrad, Jan Žižka a strakonický    převor řádu Maltánského. Posledním převorem byl převor Voráček.
    Naproti hradu a zámku stála tzv. "Trucbašta", byla postavena roku 1871 a zbourána při rozšíření silnice v roce 1937 ku příležitosti návštěvy prezidenta Beneše u p. Berana v Pracejovicích.
    Svatováclavský rybník se rozprostíral na místě dnešního ČZ a byl napájen vodou z potoka tekoucího z Kapsovy Lhoty. Jinak byly rybníky v  Jezárkách, za Rájem, v Radomyšelské ulici, za Špitálem. Dr. Cvrček rovněž vzpomněl na studánku  mezi Holým a Šibeničním vrchem, před Cihelnou, v lese Hliničná, u vodojemu v " Habeši".
    Pumpy na vodu stávaly u hostince "U tří lip", u Červenky, Na Stráži, u Port Arturu. Kašny byly na náměstí u školského úřadu. U fezáren u Štaidlů.
    Plechový drak,  který je dnes v Čejeticích, pochází ze Strakonic.
    Vězení bylo ještě v 18. století v hradním Rumpálu. Popraviště byla ve Strakonicích na Kalném vrchu, pod Kuřidlem v místě dnešních Jezárek, na náměstí (za 30. leté války) - před dnešní drogerií.
    Kodex argenteus - vznikl ve Strakonicích a byl Švédy sebrán a odvezen do Švédska - psal o tom  Fr. Nepil.
    Hluboké sklepy ve Strakonicích byly v místě dnešního antikvariátu, v Masných krámech, u spořitelny,  pod Novým světem - které jdou až do parku, jsou snad dvoupatrové a asi zatopené vodou.
    Mlýny byly u Šteinů na Volyňce, 2 Zelenků mlýny - pod měšťankou a u sv. Markéty. Pětikolský mlýn naproti hradu a přímo v hradu. Nejstarší mlýn byl z roku 1308 u kamenného mostu.
    Nejstarší kostel - sv. Jiří - pod ním kaplička. Na místě sv. Prokopa byl kostel sv. Vojtěcha. Přejmenován v 15. století. Kalvárie vznikla v 14.-15. století. Kostel sv. Markéty vznikl v letech 1502-1504.
    Z let 1741-1742 jsou  kapličky za nemocnicí na místě střetu Francouzů a Rakušanů.
    Hurychů tůň - vlastnil předtím malíř Hanš.
    Továrna na sirky měla stát na místě autobusového nádraží. Továrna na galanterii na místě dnešního ČZ.

    Tolik z besedy s  panem doktorem Cvrčkem. K celému průběhu besedy  je nutno dodat, že po celou dobu besedy pan doktor bystře odpovídal na dotazy posluchačů a ani po skončení na něm nebyly patrny stopy únavy i přes jeho vysoký věk (85 let). Celá předáška byla nabitá informacemi a měla velmi svižný i zajímavý průběh. Pan doktor Cvrček rovněž  napsal knihu  STRAKONICE . MĚSTO .  LIDÉ . OSUDY, kterou vydal Městský národní  výbor v Strakonicích v roce 1989.