Bavorov
městečko se nalézá jihovýchodně od Strakonic. Původně pojmenované po svém zakladateli o kterém je první zmínka v roce 1228. Ve městečku je gotický kostel z let 1370 až 1385, který je význačnou stavitelskou památkou, jehož věž s cimbuřím tvoří charakteristickou dominantou. Nedaleko severozápadním směrem stojí v lesích hrad Helfenburk. Helfenburk je rozsáhlá zřícenina hradu z roku 1355, který byl sídlem bavorovského panství. Koncem srpna se zde konají středověké slavnosti. Z hradní věže je pěkný pohled do okolní krajiny a na Šumavu. K hradu se váže několik pověstí mimo jiné i o zakopaném pokladu. Nedaleko městečka protéká říčka Blanice. Rodiště spisovatele B. Havlasy, jeho román Tiché vody se odehrává na Helfenburku a v Dubu a J.K. Chmelenského (1800-1839) českého básníka, literárního, divadelního a hudebního kritika. Východně od městečka chráněná přírodní památka "Bavorovská stráň".

Bavorovské Svobodně Hory
obec jihovýchodně od Bavorova. V této oblasti bylo těženo zlato a stříbro.

Bělčice
městečko severně od Blatné. Nejstarší zprávy o Bělčicích jsou z roku 1243. V roce 1494 byly Bělčice povýšeny na městečko. Silně byly Bělčice postiženy za třicetileté války a později v 17. století požáry. V obci je románský kostel sv. Petra a Pavla z r. 1240. Je jednolodní, s trojboce klenutým presbytářem, loď je sklenuta sklípkovou klenbou. Pozdně románský polokruhovitý portál, samostatná hranolovitá novogotická zvonice z roku 1863. Na náměstí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory a kašna připomínaná v r. 1545. Pamětní síň bělčického rodáka, spisovatele Ladislava Stehlíka (1908-1987). Za městečkem západně nad rybníkem v místě zvaném Hrádek (část "Bělčické Višňovky") zbytky (valy) hrádku ze 13.století. V okolí městečka kutací díla na zlato.

Bílsko u Vodňan
obec jihovýchodně od Strakonic. Připomínaná roku 1378.

Blanice
obec jižně od Bavorova. Vznikla snad v polovině 13. století.

Blanička
obec jižně od Bavorova.

Blatenka
obec jižně od Blatné. Připomínána r. 1409. V okolí rozsáhlé lesy s hojností zvěře.

Blatná
obec postavená u hradu na odbočce Zlaté stezky povýšená kolem roku 1300 na městečko, které bylo součástí panství Bavora ze Strakonic. V 15. století sídlil na hradě rod pánů z Rožmitálu. Jaroslav Lev z Rožmitálu za vlády Jiřího z Poděbrad byl v čele královského poselstva do západní Evropy. Cesta byla zachycena rytířem Václavem Šaškem z Bířkova, jehož deník zpracoval A. Jirásek v povídce "Z Čech až na konec světa". Roku 1601 byla Blatná povýšena na město. Od 18. století v majetku Hildprandtů z Ottenhausenu, u nichž byl vychovatelem v letech 1809-18 Jan Ev. Purkyně. Zámek uprostřed rybníka vznikl postupnou přestavbou hradu z 15. století vybudovaném na místě vodní tvrze z pol. 13. století. Poslední úpravy zámku jsou z pol. 19. století.. V zámku je muzeum. Zámecký park v anglickém stylu je rezervoárem statných stromů, zajímavých rostlinných společenstev a stáda daňků a srn. Ve městě se rovněž kostel Nanebevzetí P. Marie ze 13. století, přestavovaný v 15. a 16 století. V kostele jsou četné náhrobníky, mezi nimi i náhrobník Lva z Rožmitálu. Za kostelem kaple sv. Michala se sklípkovou klenbou z r. 1515 a barokním ambitem z 2. pol. 18. století. Zvonice nedaleko kostela původně barokní od J. Spinettiho novogoticky přestavena.. Nedaleko pozdně gotická kaplanka a několik empírových domů. Rodiště Karla Strakatého (1804-68), operního pěvce Stavovského divadla v Praze, který jako první zpíval r. 1834 píseň "Kde domov můj" v Tylově "Fidlovačce". Město je známé pěstováním růží, okrasných dřevin a zahradnictvím. Dříve působiště Dr. Theodora Mokrého našeho význačného ichtyologa a rybníkáře, který se zde a v okolí Lnář zasadil za rozvoj rybníkářství v této oblasti. Ve městě elektrotechniký závod Tesla. V okolí Blatné četné lomy na grandiorit, začátkem 20. století rozvoj kamenického průmyslu. Dnes jsou některé z lomů již pusté někdy i zatopené. V okolí Blatné při Závišínském potoku zlatonosné sejpy. Vzhledem k rozsáhlosti stop po těžbě zlata přirovnává Th. Mokrý (1925) středověké Blatensko ke Kalifornii v době zlaté horečky. Roku 1899 postavena železnice spojující Strakonice, Blatnou a Březnici.

Bratronice
vesnice severozápadně od Strakonic. Obec připomínána r. 1228 jako statek svatojiřského kláštera. První zprávy o feudálním sídle z 2. pol. 14. století. Zámkem ze 17.století. V 18. století sídlo Talacků z Jetětic. Posledním majitelem byl rod Battagliů. Hospodářské budovy s renesančními štíty. Dějiště povídky A. Jiráska "Rytíř Talacko". U zámku torzo zámeckého parku, snad kdysi v anglickém stylu. Jižně od obce lokalita s balvany nazvaná "Čertův ranec".

Brusy
obec severovýchodně od Strakonic.

Březí
obec severně od Lnář. Zprávy o obci uváděny k roku 1473.

Budyně
obec severně nedaleko Bavorova.

Buzice
obec východně od Blatné, při řece Lomnici. V okolí zlatonosné sejpy. Přímo v obci stavby s klasicistními prvky. Západně od obce. Buzická tvrz založena koncem 14. století na nevelkém skalnatém ostrohu. Tvrz obklopuje dosud hluboký příkop, napájený původně z Lomnice. Dnes přestavěná na sýpku, dosud zachovalá.