Přírodovědná přednáška s RNDr. Ladislavem Havlem |
Dne 20.2.2002 se konala v budově gymnázia ve Strakonicích
další z cyklu přírodovědných besed pořádaných ve spolupráci Šmidingerovy knihovny
a Českého svazu ochránců přírody. Její náplní byla tentokrát entomologie, a to
konkrétně fotografie hmyzu. Přednášejícím byl pan doktor Ladislav Havel,
který se svým otcem, vášnivým fotografem, nafotil mnoho nádherných a zajímavých
fotografiií a diapozitivů motýlů i jiného hmyzu. Přednáška byla natolik odborně,
časově i obrazově rozsáhlá, že její zachycení v písemné podobě by bylo
nepřesné. Proto zde budou obsaženy pouze hlavní body z celé přednášky a
případní zájemci si mohou poslechnout magnetofonový záznam z jejího průběhu,
který je možno zapůjčit ve Šmidingerově knihovně - na pobočce Mír. Přednášky
se zúčastnilo kolem 40 milovníků přírody.
Hned při vstupu do místnosti, kde se přednáška konala, si mohl návštěvník povšimnout nejen entomologické krabice z kabinetu školy, ale hlavně množství odborné literatury, fotografických aparátů nebo také mikroskopu, ve kterém byly například k vidění šupinky z křídel motýla.
Povídáním o šupinkách na křídlech motýlů také přednášku
doktor Havel zahájil. Upozornil nás na rozdíly mezi šupinkami na křídlech denních a
nočních motýlů. Zatímco u denních motýlů jsou deskovité, motýli noční
mají šupinky hřebínkovité nebo různě členité. Je to proto, aby noční motýl
nebyl slyšet, když letí, a nestal se tak snadnou kořistí nočních hmyzožravců. V
jiné části přednášky bylo řečeno, že např. lyšaj smrtihlav je v noci slyšet
asi tak, jako slabě se ozývající vrabec. Přes šupinky se doktor Havel dostal k
tykadlům motýlů, které se rovněž odlišují podle toho, zda jde o motýla nočního
nebo denního, nebo o samce či samičku. Např. sameček nočních motýlů má tykadla
vějířkovitá nebo hřebenitá, avšak jednotlivé hřebínky přisedají rovnou na
články tykadla. Jinak je tomu např. u brouků, kdy třeba vějířky z tykadla ústí.
Dozvěděli jsme se také o úžasné čichové citlivosti motýlů, která se využívá
i pro jejich sběr, chytání motýlů škodlivých do feromonových pastí atd. Motýli
mají velmi jemný čich schopný zachytit už jen nepatrné množství molekul feromonů
samičky na velkou vzdálenost a jsou schopni ji i vystopovat podle nepatrně se
zvětšující koncentrace pachu. Dále jsme se dozvěděli něco o vajíčkách motýlů
a vývojových stádiích, kterými motýl prochází od vajíčka až po dospělce. Také
se hovořilo o potravních vazbách motýlů na rostliny nebo o tom, jak je složen sosák
motýlů a jak se vyvinul z kusadel hmyzu. Při promítaní pozoruhodných diapozitivů
nám pan doktor povídal o jednotlivých obrázcích a motýlech na nich, seznámil nás
trochu s technikou fotografování hmyzu a potěšil nás především citlivým
přístupem k přírodě. Na všech fotografiích, které jsme viděli, byli jedině
živí motýli a nikoliv preparáty v entomologických krabicích. Dozvěděli jsme se
také zajímavosti o životě horských motýlů, a to jak z naší blízké
Šumavy, tak i ze svahů Alp. Závěrem pan doktor Havel zodpověděl několik zvídavých
dotazů o rozšíření některých druhů motýlů nebo o tom, jak motýli vnímají
zvuky a chutě. Dotkl se také ekologické problematiky a ochrany přírody a poukázal na
klesající počet druhů motýlů třeba na obhospodařovaných loukách oproti loukám s
přirozeným společenstvem rostlin. Např. uvedl,. že na běžné zemědělsky
neobhospodařované louce se vyskytuje okolo 120 druhů rostlin, kdyžto na louce
obhospodařované může počet druhů rostlin klesnout třeba až na 7 druhů. Poukázal
také na ohraničenost lidského vnímání okolí, kdy se nám zdá, že za našeho
mládí bylo druhů zvířat či rostlin víc, ale často si neuvědomujeme, že naši
předkové jich zažili ještě daleko víc a že má počet rostlinných a
živočišných druhů opravdu výrazně klesající tendenci.
Ještě i při balení svých věcí na konci přednášky byl pan doktor Havel navštěvován zvídavými zájemci o motýly a odpovídal na četné dotazy, které se nepodařilo již zachytit.
Závěrem je třeba dodat, že přírodovědné znalosti a překrásné fotografie pana doktora Havla by stály za vydání knihy a zasloužily by si větší popularizace. Ale i tak je dobré, že se ve Strakonicích najdou lidé všech věkových kategorií, kteří se i při dnešním shonu dokážou zastavit nad krásou motýlích křídel.