Jaké bylo počasí ve Strakonicích a blízkém okolí.

    Česká republika svou zeměpisnou polohou spadá do podnebí mírného klimatického pásma. Uvádí se však, že západní část Čech je výrazněji oblačnější, chladnější a mlhavější oproti ostatním územím v Čechách. Je jisté, že jednotlivá zeměpisná místa, jejich místní klima, je ovlivňováno jejich zeměpisnou polohou, reliéfem krajiny, lidskou činností a dalšími vlivy. Stejně je tomu i u místního klimatu Strakonic. Ten je ovlivňován z jihu přítomností Šumavy, ze severu Blatenskou pahorkatinou. Samotné Strakonice se nalézají v západním výběžku Českobudějovické pánve, která se na jejich klimatu rovněž podílí. Snad každý, kdo chodí na vycházky okolo Strakonic, si všiml, že zejména v bezvětrném podzimním počasí se nad Strakonicemi drží oblaka kouře a mlhy. K odvětrávání strakonické doliny dochází většinou tehdy, když vane západní vítr. Tento směr větru je ve také Strakonicích převládající. Východní větry většinou přinášejí pokles atmosférického tlaku a změnu počasí a to často se strážkami. Větry severovýchodní převážně přinášejí změnu počasí, které bývá chladnější a v zimě jsou to často plískanice. Klima Strakonic je také ovlivňováno okolními kopci, zejména Kuřidlem, Tisovníkem na severozápadu a na jihu pak Velkou Kakadou a Srpskou nad Podsrpem. Vliv kopců se projevujě např. při dešti, kdy za těmito kopci směrem od Strakonic jsou srážky většinou menší a tak třeba Droužetice, Dražejov leží v mírném srážkovém stínu. Ten se vyrovnává až při blízkosti Radomyšle na severu a na jihu v blízkosti Radošovic. Tak se třeba dozvídáme od obyvatel Droužetic, Radomyšle, že u nich ve stejný den spadlo pár kapek, kdežto ve Strakonicích byla průtrž mračen a padaly kroupy. Rovněž můžeme pozorovat teplotní rozdíly mezi vlastním městem a okolní krajinou. Rozdíl je citelný již tehdy, když se vracíme po břehu Otavy směrem od Slaníku. Pak změnu teploty vzduchu pocítíme již za betonovým mostem přes Otavu na Písecké. Podobný teplotní rozdíl zaznamenáme při cestě do Droužetic, kdy v dolině mezi lesem u Strakonic a Droužeticemi je vždy chladněji a sychravěji než v samotných Strakonicích či Droužeticích. Pro ty, které zajímá, jak to s některými meteorologickými údaji vypadá, je určena následující tabulka.

    Pro srovnání - v literatuře se uvádí průměrná teplota vzduchu v lednu -2°C až -3°C, v červenci 17° C až 18°C a roční průměrná teplota 8°C až 9°C, průměrný úhrn srážek v lednu 30-40mm, v červenci 80-90mm, roční úhrn srážek pak 500-600mm. Pro nížiny se uvádí průměrný počet dní se srážkami nad 1mm 80 až 100 dní v roce. V horských oblastech pak až dvojnásobek. Počet sněhových srážek představuje na Šumavě asi 40%, v nížinách pak asi 10% z celkového počtu srážek (uvádí se 20-30 dní). Sněhová pokrývka bývá asi 15-30 cm silná. Krupobití postihne naši oblast 2x až 3x do roka. Bouřka potom, jak je uváděno na Vodňansku, asi 16 dní v roce. Délka vegetačního období v roce s průměrnou denní teplotou vzduchu v roce 5°C a vyšší je uváděna mezi 220 - 230 dny. Klimaticky je Strakonicko začleněno do oblasti B3 (oblast mírně teplá, mírně vlhká, převážně s mírnou zimou, pahorkatinná) a B4 (oblast mírně teplá, mírně vlhká, převážně se studenou zimou, údolní). Údaje tohoto odstavce byly čerpány z knihy "Československá vlastivěda - díl I, Příroda - svazek 1, akademik Josef Macek, ČSAV, nakladatelství Orbis v Praze 1968".

(Údaje jsou uvedeny ve dnech za sledované období (n), mimo "Teploty ráno/večer", která je uvedena v °C.)

    Údaje v tabulce byly získány soukromým měřením přímo ve Strakonicích. Mohou se orientačně považovat za snímek počasí ve Strakonicích v průběhu uvedených let, i když je nutno připustit, že naměřené hodnoty mohly být oblivněny mikroklimatem ve Strakonicích nebo subjektivním posouzením meteorologických údajů.

Pro ty kteří si chtějí založit
meteorologický deník jsem zde připravil tabulku
meteorologických značek.