Problematika Národního parku Šumava.
přednášející: ing. Jiří Vokoun
dne 14.12.2000
poznámky zapsala Jaroslava Klečková

Osidlování Šumavy

1) Rýžování zlata ze zlatonosných potoků (vznik sejpů u potoků)

2) Skláři - první skláři již od 14. století, nejprve na okrajích lesů, pak postupují
   hlouběji do lesů, v 16. století založena Kubova huť.
   Skláři používali při výrobě skla křemičitý písek (od zlatonosných potoků)
   a dřevěné uhlí z milířů (hlavně bukové uhlí - začíná změna skladby lesa).

3) Dřevařská kolonizace od r. 1730
     - budování silnic
     - výnosný obchod se dřevem

   7.12.1768 kalamita - 126 000 m3 dřeva (popisuje Klostermann).
   Pak další kalamity (v r. 1870) a po nich vždy kůrovec.
   Nákup semene smrku, ale z ciziny - není vhodný pro Šumavu.
   1984 velká kalamita - dřevo se zpracovává 3 roky.

Skladba šumavských lesů

1 000 m.n.m. - smrkové bučiny
1 200 m.n.m. - smrčiny

Na Šumavě nejsou dnes přirozená společenstva jako např. v Kanadě  (nár. park).
Autoregulační procesy na Šumavě nefungují.

Když odešel ze Šumavy rys a vlk, přemnožila se jelení zvěř a spásala mladé bukové
a jedlové stromky.
40% defoliace (odlistění) stromové zeleně (jehličí světlé, žluté),
ve vyšších oblastech dosahuje defoliace až 60%.
V půdě je velké množství oxidu síry a dusíku (z automobilové dopravy) = je kyselejší půda,
    původně  5,4
    v roce 1996 - 4,2
    nyní pod 4.
V půdě ubývá kvasinek, které rozkládají humus.
Stromům chybí kořenové vlásnění, zůstávají jen silné kořeny - často uhnilé
= špatná výživa stromu a polomy po větrech.
Pozn.: V pátek mezi 17. a 18. hodinou se na šumavském Churáňově prudce zvýší
koncentrace zplodin v ovzduší. Příčinou je dopravní špička v německém Pasově při
odjezdu z města na víkend.

Mrtvý strom je lépe nechat stát jako ochranu ostatních stromů před větrem a sluncem.
Smrk má tenkou kůru, slunce svítí - kůra popraská - vytéká pryskyřice.

Z 1. zóny se poražený strom vůbec nesmí vyvážet. Nechá se ležet, za 50 let zetleje.
Bučina - 2. zóna NP, odtud se vytěžené dřevo vyváží,
                           uměle se vysazuje.

Lýkožrout smrkový (kůrovec) - od larvy po vylétnutí 2 měsíce,
za příhodných podmínek (teplo, sucho) se líhne až 3x do roka.

Jižní Čechy

Dnes zalesnění 33%,

na přelomu 17. a 18. stol. pouze 10% zalesnění
( rozvoj průmyslu - velká spotřeba dřevěného uhlí) a nové stromky se nevysazují,
těžba uhlí (nejdříve hnědého a pak černého) zachránila lesy.

Původní skladba: lípa, dub (buk jen málo),
v r. 1800 borovice,
v r. 1850 - smrk.

Nová kniha: ROSTLINY NA KAŽDÉM KROKU
              Jiří Kolbek a Václav Větvička.