Těžba fluoritu na Strakonicku.

    Ješte když jsem navštěvoval základní školu, sbírali jsme s mými spolužáky různé nerosty. Toto úsilí bylo podněncováno i naší paní učitelkou, která nás seznamovala s rozličnými vzorky hornin a minerálů. Snad nejvíce ceněné byly úlovky nerostů Cesta k nalezišti fluoritu v Mutěnicíchzvláštně vybarvené a v krystalické formě. To většinou splňoval fluorit - kazivec, jehož naleziště znalo z našich školní řad jen pár "zasvěcenců". Fluorit vznikl kondenzací horkých, fluorovodíky a křemičitany přesycených vodních par v dutinách nosných hornin. Jeho naleziště na Strakonicku se nalézá nedaleko obce Mutěnice při polní cestě do Předních Zborovic a většina obyvatel Strakonic o něm ani neví. Přitom na tomto místě stával lom a šachta asi 8 metrů hluboká, která se rozšiřovala asi na  asi 8 m šířky. Fluoritová žíla se vytrácela směrem k západu. Protože v Evropě se těžil fluorit lepší kvality v Harcu, byla těžba koncem 19. století zastavena. Říká se však, že s kvalitou fluoritu z Mutěnic to nebylo tak zlé, protože údajně se používal i na vysypávání vycházkových cestiček ve vídeňském Prátru.  Dnes je však na místě tohoto důlního díla jen malý lomek a šachta je zasypána. V nedalekém lomku, který dnes zarůstá křovinami a stromy, je však možno při trošce štěstí nalézt horninu a v ní drobné, někdy Naleziště fluoritu u Mutěnic až 1 cm velké krystalky kazivce v zelené nebo nafialovělé formě.
    Staří autoři geologických prací uvádějí, že fluorit v Mutěnicích je většinou zelenavé barvy, krystalizuje v osmistěnech, někdy i krychlích. Jeho krystaly jsou prý až 8 cm veliké, avšak nejčastější je v kusové formě. Doprovází jej často různě veliké krystaly křemene nebo zvláštní vejířkovité lamely křemene. J.V. Želízko uvádí na této lokalitě i výskyt vzácného ametystu. Dutiny mezi kusy minerálů vyplňuje zemitý červený až hnědý okr - limonit, který vznikl částečně ze zvětralého pyritu. O fluoritu v Mutěnicích se psalo často. Psal Křemen a fluorit od Mutěnico něm J. V. Želízko roku 1902 ve Vesmíru, dále F. Faktor a z posledních prací jsou to práce E. Kočárka, Z. Trdličky z roku 1967 a Stanislava Chábery.
    I přes úpadek těžby a velikost naleziště rozhodně toto místo stojí pro přírodozpytce k navštívení, protože nalezišť fluoritu v Čechách není mnoho. Kromě tohoto zajímavého naleziště minerálů zde uvidíte také zajímavou květenu, živočištstvo a je možno odtud pokračovat do Radošovic cestou podél Volyňky mezi vzrostlými stromy a dále do Předních Zborovic, kde si můžete prohlédnout valy slovanského hradiště z 8. až 10. století na kopci Hradiště a spolu s ním i pěkně udržovanou studánku v chatařské oblasti nad Volyňkou.