Jednou ze zajímavostí z okolí Strakonic jsou bezesporu zlatonosné sejpy, které se nalézají při řece Otavě, ale někde i při řece Volyňce. Mnohde již splynuly přirozeně s krajinou, jinde jsou doposud patrné. Jsou pozůstakem lidské činnosti z mladší doby bronzové (9.stol. př.n.l.). Snad největšího rozvoje dosáhlo rýžování zlata tímto způsobem Kelty (okolo 2. stol. př.n. l.). V rýžování se pokračovalo ještě  ve 12. století, kdy mělo rýžoviště výměru okolo 12 ha. Úpadek rýžování zlata nastal po 16. století. Původ zlata se klade do zlatonosných žil z okolí Sušice, Kašperských Hor či Hartmanic atd. Mnohé sejpy byly také archeologicky zkoumány, tak jako např. u Modlešovic archeologem B. Dubským (1949), který zde odkryl chatu keltského rýžovníka zlata. Archeologický výzkum zde pokračoval i v roce 1973. Zhruba ve stejném období 20. století se zde prováděla zkušební těžba a byly mimo zlata zjištěny i jiné vzácné minerály a kovy, tak jak popisuje ve své knize "Geologické zajímavosti jižních Čech" pan Stanislav Chábera. Opuštěné sejpy jsou však pozoruhodné i svou květenou a zvířenou. V dolících mezi sejpy se hromadí voda, která zásobuje vláhou vlhkomilné rostlinstvo a naopak vrcholy sejpů jsou mimořádně  suché a tak vznikají podmínky pro růst suchomilných rostlin. Z těch je zde nejvíce zastoupen vřes a místy lišejníky spolu s chrastavcem, mateřídouškou a diviznou. Vrcholy sejpů místy porůstá bříza pýřitá nebo olše lepkavá. V místech, kde se drží voda po celý rok, se vyskytuje orobinec, ostřice a jiné vlhkomilné rostliny. Neobdělávaná půda a křoviska s ojedinělými stromy jsou pak vhodným úkrytem pro pernatou zvěř a ptactvo. K sejpům je poměrně pohodlný přístup a to po malé silničce začínající pod železničním viaduktem u Hajské. Zde se můžete vydat k sejpům u Modlešovic nebo k jezu na Otavě u Slaníku. Cestička pak končí před železničním přejezdem u Sedlíkovic. Nedaleko železničního přejezdu můžete navštívit zatopenou štěrkovnu po již výše zmíněné zkušební těžbě. Ta se nalézá poblíž místa zvaného "V lučinách". Ze Sedlíkovic pak můžete pokračovat ke studánce pod Virotínem a pohlédnout na rozprostřenou krajinu Písecka. Dále se potom můžete podívat do Jinína a Miloňovic na selská barokní stavení a pěkné církevní stavby v podobě jinínského kostela se starými náhrobníky nebo několika kapliček, které jsou v okolí Jinína a Miloňovic hojně rozesety. Můžeme se také vydat do Čejetic a Sudoměře k rybníkům a Žižkovu památníku a vrátit se zpět do Strakonic přes Štěkeň, kde si můžete prohlédnout zdejší zámecký park s mohutými stromy a hřbitovní kostel se starými náhrobníky a při silnici do Strakonic se zastavit u studánky v Dobré Vodě poblíž Štěkně nebo sejít k řece Otavě a obdivovat její zákoutí.