Strakonické kopce a kopečky.


 

Mapa Strakonicka

 

SZ

 

S

 

SV

 

Z

 

V

 

JZ

 

J

 

JV



 Kopce severně  od Strakonic 

Březový vrch je kopec, který ze Strakonic neuvidíme. Museli bychom vystoupit na vrchol Tisovníku, nebo projít lesem na Tisovníku směrem na Hubenov a nad Hubenovem se zdvihá další kopec. Nad Hubenovem na něm roste malý lesík z borovic a bříz, který pokračuje dále na severovýchod. Na západní patě  kopce se nalézá lomeček na vápenec. V lomečku je možno nalézt kromě  kusového vápence i tzv. vápencový sintr. Nadmořská výška tohoho kopce je 571 m.

Dominový vrch se nalézá východně od vrchu Věna, jeho nadmořská výška je 499 m. Celá vrcholová část tohoto, převážně vápencového návrší je obklopena poli.

Hliničná je nepatrným kopcem, avšak pro strakonické obyvatele - Habešany je kopcem velmi blízkým. Jeho nadmořská výška je okolo 500 m. Habešané jej využívají jako oddechový les pro své procházky, sportování, houbaření a sběr lesních plodů. Dříve v jeho úbočí bývala cihelna, po níž však již nic nezůstalo. Archolog B. Dubský zde učinil nálezy čtvrtohorní fauny a dříve zde byly také studánky. Dnes nese tento kopec místo studánek vodojem.

Holý vrch je kopec tyčící se nad Strakonicemi vedle vrchu Šibeničního. Někdy je nazýván Městským lesem. Při lesní cestě ze Strakonic do Droužetic, která odděluje svahy vrchu Holého od Šibeničního, byly prameny. Dnes bohužel zůstal pouze jeden a ten je pouze sezónní a spíše se dá mluvit o rezervoáru vody než o pramenu. Ale i tak je tento kopec cílem častých vycházek občanů Strakonic a místem, kde je možno hledět na předhůří Šumavy. Nadmořská výška Holého je 510 m.

Ryšavá - kopec mezi Strakonicemi a Droužeticemi s nadmořskou výškou 527 m. Svůj název dostal zřejmě podle toho, že na něm rostly duby, buky a borovice. Na podzim pak byl kopec od usychajícího listí celý ryšavý. Dnes se duby a buky vyskytují na jeho vrcholku a severním svahu. Toto místo je vyhlášeno chráněnou přírodní památkou. Roste zde řada vzácných a chráněných rostlin. Blíže je popsáno v botanických vycházkách s panem Chánem. Kopec je častým cílem procházek strakonických občanů.

Šibeniční vrch - kopec přímo nad Strakonicemi. Své jméno dostal podle toho, že na jeho vrcholu stála šibenice. Její základy údajně přetrvaly ještě do 20. století. Dnes však již na tomto kopci nic není. Pod jeho vrcholem se nachází velká zahrádkářská kolonie. Místo vycházek strakonických obyvatel. Nadmořská výška je 510 m.

Sv. Jan je kopcem zdvihajícím se nad obcí Radomyšl. Z okolních kopců nad Strakonicemi je pěkně vidět. Svítí-li sluníčko, odrážejí se světelné paprsky od kostela sv. Jana, který je na vrcholu kopce postaven. Samotný barokní kostel pochází ze 17. století a vznikl na místě původní kaple. U kostela sv. Jana je také poustevna sv. Ivana. Okolo kostela vede polní cesta do Oseka, která v malém lesíku prochází okolo židovského hřbitova. Nadmořská výška tohoto kopce se málokdy uvádí. Z mapy však vyčteme, že se pohybuje okolo 510 m.

Sv. Mikulášje dalším kopcem, který uvidíme ze strakonických vrchů. Je nad Radomyšlí a jeho vrchol je "ozdoben" vysílačem rozhlasu. Pod tímto kopcem vedla napravo polní cesta do Malé Turné údolíčkem s malými rybníčky. Nadmořská výška tohoto kopce je 514 m. Na mapku se bohužel nevešel, ale je umístěn severně od Radomyšle.

Slídová je malý kopec s lesíkem na východním okraji Domanic s nadmořskou výškou 498 m. Vršek je z velké části vápencový. V jihovýchodní části tohoto vršku je malý lůmek na vápenec.

Věno je návrší s několika lesíky jižně od Radomyšle, pod jeho jižním svahem se nachází rekreační koupaliště. Nadmořská výška tohoto vrchu se pohybuje okolo 500 m.

Tisovník je kopec tyčící se nad obcí Droužetice. Jeho nadmořská výška je 589 m. Své jméno dostal zřejmě podle toho, že na něm rostly tisy. Les na jeho svazích je velký a v sezóně je plný hub a lesních plodů. Avšak západní část Tisovníku je nepřístupná z důvodů vojenského využití.


 Kopce severovýchodně od Strakonic

Hradec je kopec, který se tyčí nedaleko obce Řepice a taktéž nad stejnojmennými rybníky. Je z něho pěkný výhled do strakonické kotliny, avšak tento výhled počíná v posledních letech zarůstat stromy. Snad pro tento výhled, který Hradec poskytuje a poskytoval, si jej vybrali staří Slované pro zbudování hradiště. Ke kopci samému se pak váže několik pověstí, a to od ztraceného pokladu, loupeživého rytíře až po ohnivého psa . Nadmořská výška Hradce je 513 m. Pod Hradcem je systém Řepických rybníků, které slouží strakonickým občanům jako oddechová zóna. V jeho úpatí u Řepických rybníků pramení dvě studánky. Na úpatí Hradce směrem k Domanicům prováděl archeolog B. Dubský archeologické výzkumy, na něž si ještě mnozí starší občané Řepice pamatují.

Chlum, kopec mezi obcemi Osekem, Rohoznou a Rovnou má nadmořskou výšku 543 m. Celý kout krajiny v okolí Chlumu je dosti odlehlý od lidských sídel, a tak se zde můžete setkat s množstvím různých živočichů. Dr. B. Lifka zde popisuje zaniklou středověkou vesnici. Z Oseka se po polní cestě dostanete podél tohoto zalesněného kopce do Rohozné a pak dále do Rovné. U Rovné si můžete prohlédnout vzácnou a zajímavou květenu, osídlující lomy na vápenec, pece na vápenec nebo potom u samotné Rovné louku s hořci.

Jaslov je druhý z kopců nad Řepicí. Jeho nadmořská výška je 521 m. Řepičtí obyvatelé jej důvěrně znají jako les s lesními plody a houbami, ale ti starší také jako místo, kde chtěl rod Hodějovských postavit kapli. Její základy však nenajdeme. Mluví se také o zaniklé vesnici na jeho východním úbočí. Mezi Jaslovem a Řepicí je malý kopeček. Zmiňuji se o něm proto, že občas bývá vidět z některých míst ve Strakonicích společně s kopcem nad Slaníkem. Oba tyto kopce mají na svém vrcholu lípy. Nadmořská výška kopce nad Řepicí zvaného jako Krajských vršek je okolo 450 m.

Ostrý doplňuje výčet kopců v blízkosti Řepice. Je od ní trochu vzdálen a dostaneme se k němu, když projdeme ze Řepice mezi kopci Hradcem a Jaslovem a pak jej máme společně s Domanicemi po levé straně.. Nadmořská výška Ostrého je 522 m a jeho vrchol je porostlý borovicemi. Okolo něj je možno přejít po polních cestách do Radomyšle.

Jaslov je druhý z kopců nad Řepicí. Jeho nadmořská výška je 521 m. Řepičtí obyvatelé jej důvěrně znají jako les s lesními plody a houbami, ale ti starší také jako místo, kde chtěl rod Hodějovských postavit kapli. Její základy však nenajdeme. Mluví se také o zaniklé vesnici na jeho východním úbočí. Mezi Jaslovem a Řepicí je malý kopeček. Zmiňuji se o něm proto, že občas bývá vidět z některých míst ve Strakonicích společně s kopcem nad Slaníkem. Oba tyto kopce mají na svém vrcholu lípy. Nadmořská výška kopce nad Řepicí zvaného jako Krajských vršek je okolo 450 m.

Ostrý doplňuje výčet kopců v blízkosti Řepice. Je od ní trochu vzdálen a dostaneme se k němu, když projdeme ze Řepice mezi kopci Hradcem a Jaslovem a pak jej máme společně s Domanicemi po levé straně.. Nadmořská výška Ostrého je 522 m a jeho vrchol je porostlý borovicemi. Okolo něj je možno přejít po polních cestách do Radomyšle.

Sedlina s nadmořskou výškou 479 m se nalézá severozápadně od obce Rovná. V západní části tohoto vápencového vršku se nachází chráněná přírodní památka. Vršek je porostlý převážné borovicí, ve východní části smrkem.

Zbuš je malý vršek severozápadně od Rovné, nad severním břehem Rovenského rybníka. Nalézá se zde vápencový lom, dnes již nevyužívaný. Dříve se zde též pálilo vápno. Většina kopce je porostlá borovým lesem. Nadmořská výška Zbuše je 449 m.

Kopce východně od Strakonic 

Brdo u Štěkně se zdvihá do nadmořské výšky 502 m. Ze Strakonic bylo v době, kdy ve Strakonicích ještě nebyly postaveny výškové domy, vidět snad odevšad. Dnes jej můžeme vidět, postavíme-li se na Píseckou silnici, nebo z východního okraje Strakonic. Zaujme nás svou zalesněností, ale také prosvítajícím lomem na žulu těsně pod vrcholem. Les okolo Brda je protkán lesními cestami a je využíván štěkenskými občany i chataři z chat u Otavy jako oddechové místo. V místech, kde kopec Brdo přechází do Štěkně, stojí zámek. Okolo tohoto zámku se rozprostírá pěkný park se starými stromy. Směrem k řece Otavě pak je studánka u Dobré vody.

Kání vrch někdy zvaný jako Kalný vrch, je kopec nedaleko Strakonic. Tyčí se nyní nepatrně nad areálem Nového Fezka. Ještě nedávno sloužil strakonickým jako ložisko stavebního kamene. A úplně dříve na něm stálo popraviště.. Občas jej můžeme spatřit zobrazený na starých rytinách. Jeho zajímavostí je také to, že jeho kámen obsahuje příměs azbestu. Nadmořská výška tohoto kopce je 409 m.

Kopec při silnici do Slaníka zvaný "Na hájích" má nadmořskou výšku 442 m. Ze Strakonic býval jako Brdo viditelný odevšad. Pokud se vydáte ze Slaníka polní cestou do Strakonic, půjdete právě okolo tohoto kopce. V jeho lesíku, který jej kryje, můžete nalézt malé lomečky na stavební kámen a s nimi spjaté suchomilné živočichy a rostlinstvo. Cestou potkáte kapličku a křížek a možná, že narazíte na sysla obecného. Nad samotným Slaníkem se zdvihá kopec s lípou, který v době , kdy ve Strakonicích nebyly výškové budovy, byl ze Strakonic pěkně vidět. Nadmořskou výšku bychom mohli dle mapy stanovit okolo 410 m.

Na Bejkovci (Na Býkovci) je vrch při západním okraji Přešťovic. Jeho nadmořská výška je 407 m. Dříve býval holý, dnes je však zalesněný


Kopce jihovýchodně od Strakonic

Lipovice - tento kopec se zdvihá severně nad Miloňovicemi do nadmořské výšky 580 m. Směrem k Zadním Ptákovicím je několik mokřadů. V samotných Miloňovicích si můžeme prohlédnout domy s prvky selského baroku, nebo se pokochat malebnou krajinou s roztroušenými kapličkami.

Nebřehovický vrch je přirozeným pokračováním kopce Podsrpského. Jeho vrchol leží nad Modlešovicemi a z jeho jižního svahu jsou vidět Nebřehovice, Jinín a kopec Virotín. Blízko jeho vrcholu je malý kovový stožár. Dosahuje nadmořské výšky 539 m.

Ostrý vrch se tyčí nad Milíkovicemi do nadmořské výšky 579 m. Východně od něj se nalézá Kuřimanský vrch s nadmořskou výškou 586 m. Mezi nimi jsou v krajině rozesety křížky, drobná boží muka a kapličky.

Podsrp je kopec, který má dva vrcholy. Na mapách jsou pak tyto vrcholy označovány jako Velká Kakada (pravý vrchol - 564 m) a Podsrp (levý vrchol - 560 m). Celý podsrpský kopec je dominantním vrchem jihu strakonické kotliny. Mezi a pod jeho vrcholy se v části Strakonic - Podsrpu schovává kostel Panny Marie Bolestné, stejnojmenná kaplička se studánkou a bývalý lom na písmenkovou žulu. Ze svahů kopce je pěkný výhled na Strakonickou kotlinu, Katovicko a na část Blatenska. Naproti těmto vrcholům a naproti kostelu Panny Marie na Podsrpu se tyčí kopec o něco menší, který nemá na mapě jméno, a proto jsem jej provizorně nazval kopcem s křížkem, než jméno zjistím. Na svém vrcholu má postavený kamenný kříž a je z něj pěkný pohled do Strakonické kotliny a ku Slaníku a Štěkni. Můžeme zde nalézt zajímavou suchomilnou květenu a po polní cestě sejít do Hajské. Odečtem z mapy zjistíme nadmořskou výšku 480 m.

Radovec je kopec, který se tyčí nad Cehnicemi. Pokud vyjdeme z lesa nad Nebřehovicemi a podíváme se směrem na Jinín či Cehnice, pak kopec v dálce je právě Radovec. Jeho nadmořská výška je 635 m.

Virotín je kopec, na který asi strakoničtí příliš nechodí. V krajině se vypíná do nadmořské výšky 497 m a z jeho východního svahu je pěkně vidět do Písecka. Tento svah v sobě skrývá ještě jedno překvapení a tím je studánka pod opravenou kapličkou. Dostaneme se k ní tak, že ze Sedlíkovic vyrazíme po polní cestě do Jinína. Malebnost krajiny nám bude odměnou.

Šibenice je vrch, který se vypíná nad Jinínem. V jeho okolí je několik křížů rozesetých v polích a nadmořská výška tohoto kopce je 495 m. Vedle k Třešovicům je kopec Skořenice - 494 m.


Kopce jižně od Strakonic 

Hradiště u Předních Zborovic se tyčí do výšky 604 m nad mořem. Jeho vrcholek byl osidlován praobyvateli Strakonicka již v dávných dobách. Ještě dnes tam můžeme kromě chatřské kolonie při březích Volyňky nalézt starověké hradiště. V chatařské kolonii pak můžeme spatřit pěkně udržovanou studánku. Samotný kopec občas pustí ze svých pokladů pěkný krystal křemene a rovněž vycházka v lesích na tomto kopci patří k zajímavým zážitkům. V jihozápadním výběžku lesa pokrývajícího Hradiště (jihovýchodně od Libětic) se nalézá vrch zvaný Hůrka s nadmořskou výškou 577 m.

Kalný vrch nad Hošticemi u Volyně se vypíná do výšky 634 m. Nejlépe se na něj dostaneme, když půjdeme z Hoštic po polní cestě směrem na severozápad k samotám a potom projdeme okolo židovského hřbitova se zajímavými náhrobníky. Pak je to na vchol kopce jen kousek. Z jeho svahů se nám otvírá pohled na Volyni a kopce za ní, jako např. Krávu, Děkanský vrch, Betháň atd. Jeho druhý (západní) vrchol se někdy nazývá Hora.

Pohorky - před Vlčinami je při silnici na Strakonice kopec Pohorky. Ten spadá západním svahem do Volyňky. Jeho nadmořská výška je 462 m. Bývalý lom v západním svahu je využíván horolezci jako cvičná stěna, jeho vrcholek pak jako chatová oblast. Přes řeku Volyňku je pak tzv. Račovické podskalí.

Vlčiny, kopec východně od Předních Zborovic, má nadmořskou výšku 524 m. Pod ním se směrem k Předním Zborovicím nalézá pěkně udržovaná kaplička. Tento kopec je vidět ze Strakonic od parku výše a pod ním vidíme za slunečného počasí blýskající se střechu kaple na návsi v Předních Zborovicích, která je utopena v zeleni. V jižním výběžku tohoto vrchu se nalézá návrší zvané vršky Borků s vápencovými vložkami a borovým lesíkem. Z jižních svahů tohoto návrší se nám poskytne pěkný výhled do okolní krajiny.

Zámek je malý kopec nad Něměticemi, ukrývající hradiště halštatského typu, osídlené v 9. a 10. století Slovany. Pod ním v obci Němětice jsou zachovalé stavby selského baroku. Cestou mezi poli je možno projít z Volyně  kolem Zadních Zborovic až do Strakonic.

 

Kopce jihozápadně od Strakonic 

Háj je kopec nalézající se západně od Kamenné báby nad Lhotou u Sv. Anny. Jeho nadmořská výška činí 583 m

Kamenná bába je kopec, který spatříme, pokud se postavíme např. na Velkou skálu na Podskalí a podíváme se směrem na jih. Zaujme nás svým příjemným vrcholem, na kterém se zdvihají jako uši kmeny dvou vysokých stromů. Někdy se uvádí, že na Kamenné bábě se naši předkové v počátku 20.století rozhodli postavit rozhlednu. Avšak co je od tohoto záměru odvedlo, nikdo neví. Kopec pokrývá borový les a po polních a lesních cestách je možno přes něj projít do Lhoty u Sv. Anny. Nadmořská výška Kamenné báby je 557 m.

Kbíl stojí za Kamennou bábou. Je to kopec opředený všeljakými pověstmi a tajemnem. Dostaneme se na něj třeba tak, že se od Lhoty u Sv. Anny vydáme pěšky do Švejcarovy Lhoty. Musíme přitom sejít do Kraselova a pak se vracet kousek po lesní cestě do Smiradic. Než vstoupíme na lesní cestu odbočující do Švějcarovy Lhoty, můžeme u začínající chatařské oblasti nalézt na louce malou studánku. Za Švejcarovou Lhotou nás již čeká Kbíl a s ním i někdy uváděný dolmen, o jehož "dolmenovitosti" se vedou někdy spory. Samotný Kbíl je vysoký 664 m.

Mladotický vrch je kopec s dalekým výhledem do krajiny. Jeho nadmořská výška je 703 m. Stává se častým cílem výletníků ze Strakonic a okolí, kteří se chtějí porozhlédnout po Strakonicku.

Na skalici je návrší nalézající se severně nad Mladoticemi. Vrchol je bezlesý, v jeho západních části se nalézá les na strmých svazích a západně od nich malý potůček v údolí. Nadmořská výška návrší Na Skalici činí 654 m.

 

Kopce západně od Strakonic 

Borek je malým kopcem, na ktrém se rozkládá zřícenina starého hradu a zámeček. Pod kopcem leží vesnička Střela, která ve středověku byla správní střediskem pro Katovice nebo Střelské Hoštice. V kopci se údajně má nalézat i tajná chodba vedoucí ze zámečku či hradu až na Podskalí do Strakonic. Nadmořská výška tohoto kopečku je 436 m. Ze Strakonic není vidět.

Boží kámen je kopcem, který ze Strakonic nevidíme. Občas bývá lidmi vyhledáván kvůli pověstem, které jej opřádají. Nalézá se mezi Tažovickou Lhotou a Dřetinami a jeho nadmořská výška činí 621 m.

 Holý vrch je mohutný lesnatý kopec, který se nalézá mezi Pavlovou horou a Božím kamenem. Nadmořský výška tohoto vrchu činí 620 m.

Kalvárie je kopečkem, který takřka ve Strakonicích zaniká. Přitom podle pověsti zde byl v dnes již zaniklé kapli sv. Kříže pohřben Švanda Dudák. Dnes na místě kaple stojí stavení a samotný vrchol kopečku je  částí zahrádkářské kolonie. Severní svah Kalvárie je součástí naučné stezky po strakonickém Podskalí. Nadmořská výška Kavlárie je asi 430 m.

Kněží (Katovická) hora je nad řekou Otavou u Březového potoka s nad  mořskou výškou 493 m. Na jejím vrcholu bylo slovanské hradiště zkoumané arch. B. Dubským. V jejím nitru se těžil na počátku 20. století grafit pro plzeňskou Škodovku. Velkou část jejího vrcholu zabírá chráněné území. Bývalo zde možno spatřit v zimě také stádo muflonů. Je častým výletním místem občanů Katovic, ale i vzdálenějších Strakonic.

Pavlova hora je kopec mezi Štěchovicemi a Makarovem. Tyčí se do výšky 568 m. Před ní směrem k Novosedlům je Kůstrý vrch s nadmořskou výškou 584 m.

Šibenice je kopeček severovýchodně od Střely. Jeho nadmořská výška je 443 m. Jak již název napovídá, stálo zde popraviště.. Vedle něj směrem k Dražejovu je nepatrný kopec se jménem Banina. Údajně se zde zkušebně těžil lignit. Nadmořská výška Baniny je 424 m.

 Velká skála na Podskalí je přirozeným ukončením vycházkové zóny strakonických obyvatel při řece Otavě.. Fyzicky zdatnější občané při procházce po Podskalí vystoupí na Velkou skálu. Z té se pak odkrývá pěkný pohled na kopce v okolí Kraselova, Sv. Annu a část Šumavy směrem k Vimperku, ale i k Sušici. Nadmořská výška této skály je asi okolo 423 m.

V mladinách je vypínající se vrch mezi Lhotou u Sv. Anny a Makarovem. V jeho západní části se nachází chatová kolonie. Tento lesní komplex je velký a bohatý pro milovníky houbaření. Nadmořská výška tohoto lesnatého vrchu je 599 m.

 

Kopce severozápadně od Strakonic 

Černý vrch je kopec západně od silnice, jihozápadně od Mnichova. Ještě v minulém století zde byl těžen stavební kámen obyvateli z okolních obcí. Dnes je však bývalý lomek zarostlý. Nadmořská výška Černého vrchu je 495 m.

Dominka je malý kopec za Střelskými Hošticemi při silnici do Horažďovic. Je v něm ukryt pomníček věnovaný ruským zajatcům uprchlým z transportu smrti a zde zastřeleným ke konci 2. sv. války. Její nadmořská výška činí 466 m.

Háj je lesnatý kopec pod jižním okrajem Mnichova. Jeho nadmořská výška je 524 m.

Kuřidlo je kopec s nadmořskou výškou 546 m. Je ze Strakonic vidět takřka odevšad. K jeho zajímavostem patří to, že je někdy považován obyvateli Strakonic za vyhaslou sopku. Avšak není tomu tak. Svůj název zřejmě dostal podle toho, že v lesích, které jej pokrývaly, sídlili uhlíři a pálili zde dřevěné uhlí. Na jeho vrcholu a jižním úpatí je vyhlášené chráněné území.

Na hůrce je návrší jihovýchodně od Krt s nadmořskou výškou 448 m. V jeho západní části, nad potůčkem, je borový lesík na vápencovém podloží. Přes tento vršek vede polní cesta spojující Krty a Dražejov.

Opeřová (Oupeřová) je kopec, který se nalézá severozápadně  od Kuřidla. Je možno se zde procházet, a to zejména v zimě , kdy okolo tohoto kopce často vedou lyžařské stezky. Nadmořská výška tohoto kopce je 498 m.

Skovka je malý kopec, který je jakoby zmenšením Kněží hory. Skovka je však severně od Kněží hory a její nadmořská výška je 440 m.


@ V. + A. Hrdličkovi, Radim Paulič

Podsrp - Velká Kakada - 564 m. Kuřidlo - 546 m. Ryšová - 527 m Hradec - 513 m. Jaslov - 521 m. Ostrý - 522 m. Slídová  - 498 m. Tisovník - 589 m. Sv. Jan u Radomyšle - 510 m. Březový vrch - 571 m. Kaní vrch - 409 m. Vlčiny - 524 m. Na Hájích - 442 m. Chlum - 543 m. Hliničná - 500 m. Opeřová - 498 m. Kněží hora - 493 m. Holý - 510 m. Šibeniční vrch - 510 m. Velká skála - 430 m. Slanická lípa - 410 m. Brdo - 502 m. Holý vrch - 480 m. Podsrp - Podsrp - 560 m. Kamenná baba - 557 m. Kbíl - 664 m. Hradiště - 600 m. Sv. Anna - 620 m. Mladotický vrch - 703 m. Kalný vrch - 634 m. Lipovice - 580 m. Šibenice - 495 m. Skořenice - 494 m. Radovec - 635 m. Dominka - 466 m. Skovka - 440 m Šibenice - 443 m. Banina - 424 m. Kustrý vrch - 584 m Pavlova hora - 568 m Boží kámen - 621 m. Zámek - 520 m. Ostrý vrch - 579 m. Kořimanský vrch - 586 m. Kalvárie - 430 m. Věno - 500 m. Dominový vrch - 499 m. Sedlina - 479 m. Zbuš - 449 m. Na Bejkovci - 407 m. Hůrka - 577 m. Pohorky - 462 m. Borky - 533, 510 m. Holý vrch - 620 m. V mladinách - 599 m. Na skalici - 654 m. Háj - 583 m. Na hůrce - 448 m. Háj - 524 m. Černý vrch - 495 m.