Když se díváte na starou mapu Strakonic, jistě si všimnete, že Strakonice byly dříve prostoupeny vodou. Vznikaly zde různé ostrůvky, oddělené části města a kusy polí. Dříve narození si mohou pamatovat ještě vodní tok na Křemelce nebo u kostela sv. Markéty a spolu s ním statné ryby, které kolemjdoucí krmili přes zábradlí mostu. Takřka celým městem protékala Mlýnská stoka s mlýny. Ta bohužel byla zčásti v době nedávné svedena do potrubí, a tak mnozí občané Strakonic ani nevědí, že chodí po bývalém vodním toku. V poslední době se začíná znovu hovořit o obnovení části Mlýnské stoky, snad i o jejím rekreačním charakteru. Nedaleko Strakonic však zůstaly i jiné vodní plochy, které zaslouží pozornost. Jednou z nich je i Stará řeka, nalézající se za pískovnou poblíž nádraží ČD. Odtud je také přístup ke Staré řece nejsnazší. Je však možno se k ní dostat i pěšinami podél řeky Otavy. S řekou Otavou je Stará řeka spojena přítokem ústícím nedaleko železniční trati. Stará řeka byla spojena s řekou Otavou ještě v místě jejího spodního konce, avšak ten je v současné době zanesen bahnem. Původní koryto řeky Otavy poblíž Kalného vrchu je snad jen možno vytušit dle rostlinstva a reliéfu terénu. V současné době představuje Stará řeka takřka uzavřenou část tůní, které jsou sicespojeny, ale za delších suchých letních období je toto spojení porušeno. Stojatá voda a relativní odlehlost od lidských obydlí umožňuje přežití a vývoj rozličných rostlin a živočichů. Snad nejnápadnější je přítomnost stulíku malého, rdesna, vodního moru kanadského.Řeka je v létě pokryta žlutými květu stulíku a stává se trdlištěm bílých ryb, které se zde třou již za prvních jarních slunečných dnů. Stará řeka se stala také oázou pro různé druhy ptactva. Svá hnízdiště zde mají kachny, rackové, objevují se zde labutě. Topolový háj je příhodným místem pro drozdy, sýkorky, brhlíky, šoupálky, kosy a jiné ptactvo. Můžeme zde spatřit strakapoudy, žlunu a na řece občas prolétne ledňáček. Z vodních měkkýšů se zde vyskytuje škeble rybničná, několik druhů plovatek (bahenní a nadmutá), jsou zde také jantarky a v samotné řece jsem kdysi nalezl lastury velevruba. V tůni je možno kromě ryb a měkkýšů spatřit zástupce pijavek (pijavku bahenní, koňskou a chobotnatku rybí) a podařilo se mi zde nálezt jednoho jara ploštěnku mléčnou. Ze suchozemských měkkýšů se zde vyskytují hlemýždi, plzáci a slimáčkové. Na březích je ke spatření množství hmyzu - brouci, převážně tesaříkovití, dále vážky, motýlice či kobylky a sarančata. Samotné okolí Staré řeky je obklopeno starými stromy - vrbami, topoly, olšemi, které zde vytvářejí okolo vody příjemná zákoutí, a tak bývá Stará řeka na jaře pro svou polohu a klid vyhledávaným místem pro rybáře a cílem procházek přírodomilných občanů Strakonic. Ke Staré řece se dostanete, jak jsem již naznačil, podél řeky Otavy, a to po jejím proudu , nebo se vydáte k železničnímu nádraží. Tam projdete dnes již uzavřenou pískovnu, mimochodem se zajímavými živočichy a rostlinstvem , a pak sejdete okolo bývalého železničního strážního domu dolů ke Staré řece. Snímky pocházejí z léta roku 2000.