Jednou z technických a stavebních zajímavostí na Strakonicku jsou jistě  pece na pálení vápna u obce Rovná.Nalézají se poblíž lomu na vápenec, který je severozápadně od Rovné nedaleko kopce Zbuš. Vápenec se zde již netěží. Dříve zde však byly postaveny dvě pece a bohužel na obou již zapracoval zub času i lidská činnost, která však s pálením vápence nesouvisí. Jedná se o dvě kamenné věže zapuštěné do meze nedaleko lomu a obsypané zeminou. Jejich stěny jsou z kamene pokrytého červenou pálenou struskou a v dolní části pece je klenutý vybírací otvor z červených cihel. Tyto pece pracovaly asi takto: Do nich se navrstvilo horem dřevo nebo uhlí. Na to se potom nasypal vápenec, pak se znovu dalo dřevo a znovu vápenec a vše se opakovalo. Zda se při pálení používalo pouze dřevo nebo uhlí, to se nedá již přesně v tomto případě  určit. Nedaleko pecí se však nalézají kousíčky uhlí. Vápenec se v žárovém pásmu rozkládal na hašené vápno (CaO) a kysličník uhličitý (CO2). Spodem pece se pak vháněl vzduch a vybíralo se tudy vypálené vápno. Poslední použití pecí je nejasné. Mezi pamětníky se mi nepodařilo zjistit, kdy se v nich naposledy vápno pálilo. Lidé narození na začátku 20. století si však provoz pecí nepamatují. Tyto pece jsou zřejmě jediné, které se v blízkém okolí Strakonic nalézají, i když Strakonicko je vcelku bohaté na lomečky i lomy na vápenec, které se nalézají zejména na Katovicku, Radomyšelsku a Volyňsku. V současné době  však pece u Rovné zarůstají vegetací a slouží místním lidem jako divoká skládka domovního odpadu. K lokalitě, kde jsou vápenné pece umístěny, je nutno poznamenat, že se zde nalézají vzácné rostliny a suchomilní živočichové. Podařilo se mi zde nalézt z běžných rostlin čičorku pestrou, štírovník růžkatý, mateřídoušku obecnou, vratič obecný, silenku nící, knotovku bílou, v lese nad lomem jeden z druhů hub - hvězdovku. Na jaře je zde možno spatřit hořec brvitý. Z živočichů je zde hojně zastoupena suchomilka obecná, páskovka keřová, hlemýžď zahradní atd. Samotný lom leží při cestě  mezi dvěmi chráněnámi územími, takže cesta k němu může představovat příjemnou a poučnou vlastivědnou procházku. Toto místo jsem naposledy navštívil v srpnu roku 2000.