Takže pokračujeme! Vítám všechny přátele historie, hradů, zámků a jejich důstojné tiché krásy. Tentokrát se cílem výletu stal nádherný zámek Hrádek u Nechanic, který pořádá (prý každoročně!) adventní prohlídky a podle sněhu na fotce určitě vidíte, že je zima. Kéž by se více památek uvolilo v tento zimní čas otevřít své brány (pro nás skalní příznivce)! O adventu a vánocích se ještě najdou, ale leden až březen je vysloveně zabitý. Pokud víte o některých přístupných památkách, neváhejte a napište mi o tom prosím. Budu vám neskonale vděčný a rozdělím se o to se všemi! Ale teď už se budeme věnovat Hrádku u Nechanic! Na první fotce vidíte zámek kupodivu zezadu, to proto, že se mi odtamtud víc líbil. Ale nafotil jsem toho spoustu a jen s těžkým srdcem jsem jednotlivé obrázky vyřazoval, to víte, internetové stránky nejsou nafukovací. Ještě připomínám, že všechny obrázky jdou zvětšit a některé opravdu stojí za to!

Tak tady vidíte Hrádek zpředu, tohle se před vámi otevře po průchodu branou. Zdánlivě to vypadá, že je tu liduprázdno, ale nenechte se mýlit! Přijel jsem časně. Většina lidí se do začátku prohlídky uchýlila před mrazem do zámecké kuchyně, kde kuchařky v dobových oděvech vařily horký čaj a jiné nápoje. Nejvíc šel na odbyt punč! Po prohlídce už předzámčí nevypadalo tak pustě a podívejte se na ty davy lidí!

A jsme před vstupním dřevěným portálem, kde začíná vlastní prohlídka. Ten mladý vousatý muž je průvodce, který o zámku vyprávěl opravdu fundovaně a zajímavě. Hned po vstupu se vejde do reprezentativní haly s rodovými portréty a erby. V tomto rytířském sále se přijímaly návštěvy a tak většinou měl asi hosta patřičně ohromit. Proto je to nejvyšší místnost na zámku a má dokonce i prosklený strop. Zde jsou i umístěny nejstarší exponáty na zámku, všimněte si u krbu postavených dvou sošek lvů - Itálie, 12. století. Zámek postavil mocný rod Harrachů jako (představte si to) letní sídlo! Přes veliké krby údajně zámek nejde vůbec vytopit a tak se panstvo na zimu uchylovalo do výše zmíněné Itálie a jinam na jih (což je i můj sen).

Asi nejhonosnější místnost zámku - Zlatý sál. A tohle jméno si opravdu zaslouží! Na jeho zdech jsou tapety z telecích kůží s pozlaceným vzorem a i všude jinde se to zlatem jen třpytí. Však se podívejte na fotky, i když na vlastní oči je to lepší. Všimněte si i krbu, který údajně váží čtyři tuny a tenhle sál vytopí zhruba za čtyři dny! Jak už jsme byli nahoře u té Itálie - překrásný strop nese dvanáct římských bojovníků!

A další a další fotky... Nechal jsem vás pokochat se zámeckým interiérem salonu, jídelny a herny s kulečníkem. Podle ozdobených stromků je vidět, že fotky byly pořízeny opravdu o Vánocích, dokonce v každé místnosti byl jinak ozdobený. A všude průvodce vysvětlil původ ozdob a různých zvyků spjatých s Vánočními svátky. Například věděli jste, že na vánočním stole nesměla chybět čočka, přinášející peníze a hrách, přivolávající zdraví? Já mám luštěniny moc rád, ale že bych oplýval penězi... Asi je to tím, že je nemám na vánočním stole (alespoň syrové)!

Zámecká knihovna obsahuje na 5500 knih a ač větev Harrachů, jež zámek vlastnila patřila k rakouské větvi, více než padesát procent knih je v češtině a slovenštině! Potomci rodu, žijící v Rakousku (zámek byl zabaven na základě Benešových dekretů) mluví česky dodnes. V knihovně stojí ještě za pozornost sbírka obrazů od holandského mistra, na kterých jsou vyobrazeny lidské tělesné nemoci a deformace. Trošku zvrácené, že? Mezi jinými jsou tu zduřelá štítná žláza, šílenec, zaječí pysk a lepra. Málem bych pro nemoci zapomněl na to, že do knihovny se vchází a vychází tajnými dveřmi, jež jsou tu rovnou troje!

V zámecké kapli naše prohlídka zámku skončí. Je vyzdobená velice střídmě, mimo oltáře a lavic v ní jsou pouze varhany a při naší návštěvě betlém. Ale i tak stojí za zhlédnutí, třebas jen pro nádherné barevné okno, či jakýsi vyřezávaný balkónek (ono to asi má své jméno, ale to nevím), odkud bohoslužbu sledovalo panstvo. V sakristii jsou vystaveny kněžské ornáty z významných událostí rodu (pohřby, svatby a podobně). Ten na obrázku je například vyšívaný stříbrem! Ale to už bylo v podstatě to poslední, co jsem vám z Hrádečku u Nechanic ukázal. Opravdu stojí za návštěvu, ostatně se tam znovu pojedu podívat také, protože o adventu neprováděli v horním patře a já chci vidět všechno!