| Kdysi jsem si myslela, že pravda skutečně existuje, ale asi jsem se mýlila. Jak říkal kdysi učený sofista Protágoras z Abdéry, jehož výrokem je věta: „ Člověk je mírou všech věcí, jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou.“ To znamená, že člověk je tím, kdo věci hodnotí. Není pravda absolutní ani objektivní, nýbrž jen subjektivní (tzn. každému člověku vlastní). Na věci může být více pohledů a názorů a to je, myslím, správně. Ale také mluví o tom, že pravda silnějšího vyhrává. Jasně, jsou pravdy, jako je pravda, že černá je černá a sůl je slaná, ale jsou i „pravdy“ kde vyhrává „pravda“ toho výše postaveného, schopnějšího, prostě silnějšího. Jak je to, když se na jednání projednává nějaké téma? Vždy má pravdu šéf. Kdo vyhrává při rozporu v autobuse? Když se panu řidiči (tomu v daném sektoru silnějšímu) zdá někdo nesympatický, nebo něčí názor příliš proti němu samému moc kritický, stačí otevřít dveře, zařvat – vystupte si, a jede dál. A jak je to, když se ve škole pohádá učitel se studentem? Vyhrává silnější? Většinou to skončí tak, že student, ač má pravdu, usměje se a stáhne se do své budky.. A když ne? Hrozí mu třídní důtkou, propadnutím, neodmaturovaním a jinými sankcemi. Psychicky zdatnější jedinec vyhraje v souboji a ten slabší, ten to prostě vzdá. Je to tak všude. Pokud si někde stěžujete, šéf vám za snahu dá pod stromeček padáka. Tohle je ta krásná a vytoužená demokracie, na kterou mnoho z vás asi čekalo celý život, ta krásná svoboda, při které se opravdu nebojím říct svůj názor….
|
|