| Chtěla bych se přidat s názorem, možná i malým protestem proti profesorům, kteří to maturantům před maturitními zkouškami pěkně oslaďují. Asi nejsem sama, která to na vlastní kůži pociťuje v každodenním stresu ve škole. Je začátek března, kousek k maturitě a jak to u nás vypadá? Někde jsem slyšela (ha ha ha), že po prvním pololetí maturantům začne klidnější období, ve kterém se mohou připravovat na ten „svůj“ předmět či předměty, ze kterých budou maturovat. Omyl. Po dni prázdnin jsme naklusali do milované školičky a všechen ten kolotoč začal znovu. Ale točí se |
| mnohem rychleji. Z fyziky, kde maturují pouze dva lidé, jsme zkoušeni téměř každou hodinu písemně a je nás hned šest. Pak v matematice, tam maturuje snad jen pět lidí, tam probíráme a píšeme jak diví a musím podotknout, že i přes malou účast na maturitě máme tento předmět 4 hodiny týdně. Proč? Není to zbytečné? Chápu, že angličtina, němčina a francouzština jsou důležité jazyky, ale přec když chci maturovat jen z jednoho, proč pak vypracovávat důkladně a podrobně otázky a učit se je i do druhého cizího jazyka? Proč se musí učit studenti, kteří chtějí jít na matematiku, kvantum stránek na písemku do dějepisu a znát podrobně všechny manželky Karla IV., datumy všech bitev a jiné (pro ně) nadbytečnosti. A proč se musí humanitní zaměřenci, kterým matika a fyzika prostě do hlavy neleze, učit stejně těžké příklady jako maturanti? Určitým věcem prostě nerozumím. |
| A jak to pak vypadá u takového maturanta doma? Přijde odpoledne domů znaven písemkami, stresem a tím vším, co ve škole zažil. Něco malého sní, možná se podívá na televizní program a zasteskne si, co všechno nemůže shlédnout. Taky se podívá z okna na děti, jež stavějí sněhuláky a dovádějí. On ale nemůže... Pak sedne k počítači a začne vypracovávat seminární práci, kterou musí už brzy odevzdat. Když už toho má dost, si zajde zopakovat slovíčka do angličtiny, v přestávce vypracuje tři maturitní témata do němčiny (nebo francouzštiny), jde si udělat večeři, při které si zopakuje 20 stránek na písemku z dějepisu. V koupelně si pročítá znovu ta slovíčka, při kterých mu absolutně vychladne voda. Pak shlédne jen televizní noviny a jde se opět učit. Chce si vypracovat aspoň jednu maturitní otázku do „svého“ předmětu, ale pak zjistí, že píše další den písemku z matematiky a do půl noci se učí. V 12 h si jde konečně lehnout a snaží se usnout. Zavře oči a snaží se ještě zopakovat si poslední údaje z dějepisu, pak slovíčka, matematiku, ...
|
|