Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

            Zákon upravuje ochranu révy vinné pěstované na vinicích stanovením vinařských regionů, vinařských oblastí, vinařských obcí a viničních tratí, ochranu vína uváděného do oběhu stanovením podmínek jeho výroby, zatřiďování a označování. Zákon dále upravuje vinohradnickou a vinařskou evidenci, podmínky dovozu vína a dozor nad dodržováním povinností.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)	révou vinnou odrůdy rodu Vitis, 1)
b)	genetickými zdroji využívané druhy, odrůdy a kříženci rodu Vitis, 1)
c)	révovou sazenicí sazenice naroubované révy vinné nebo zakořeněné řízky révy podnožové pro účely vinohradnictví,
d)	vinicí pozemek nebo pozemky s trvalým porostem révy vinné nebo révy podnožové o celkové ploše nejméně 1 000 m2 u jednoho pěstitele; pozemek nebo pozemky s trvalým porostem révy vinné nebo révy podnožové o celkové ploše méně než 1 000 m2 u jednoho pěstitele, pokud na žádost pěstitele předloženou Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ústav“) po 1. lednu 2001 přidělí ústav tomuto pozemku nebo těmto pozemkům registrační číslo nebo registrační čísla.
e)	viniční tratí soubor pozemků a částí pozemků, které pro svoji geografickou polohu, svažitost, délku oslunění a půdně klimatické vlastnosti jsou vhodné pro pěstování révy vinné; při stanovení viničních tratí se přihlíží k historickým hlediskům posuzovaného území,
f)	čerstvými vinnými hrozny zralé nebo mírně zaschlé plody révy vinné, které mohou být běžným zpracovatelským způsobem rozdrceny nebo lisovány a které mohou samovolně alkoholově kvasit,
g)	vinohradnictvím výsadba a pěstování révy vinné na vinici k produkci vinných hroznů, sklizeň hroznů nebo révových roubů, výsadba a pěstování révy podnožové, výroba sazenic révy vinné nebo sazenic révy podnožové,
h)	pěstitelem révy vinné nebo podnožové osoba, která se zabývá vinohradnictvím,
i)	rmutem nezkvašené nebo zkvašené rozdrcené hrozny révy vinné,
j)	hroznovým moštem tekutý neředěný produkt získaný přirozenou cestou nebo fyzikálním postupem z čerstvých vinných hroznů, v němž obsah alkoholu nepřekračuje 1 % objemové,
k)	zahuštěným hroznovým moštem nekaramelizovaný hroznový mošt, který byl vyroben částečným odstraněním vody a vykazuje minimální hodnotu cukernatosti 51 %. Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou postup jeho získávání,
l)	hroznovou šťávou tekutý produkt získaný z hroznů, upravený zejména chemickými konzervačními prostředky, s výjimkou oxidu siřičitého, nebo pasterací, popřípadě zahuštěním a následným zředěním vodou, u kterého je dočasně zamezen proces samovolného kvašení, a jehož obsah alkoholu nepřekračuje 1 % objemové, určený pro výrobu nealkoholických nápojů,
m)	burčákem částečně prokvašený hroznový mošt obsahující nejméně 1 % objemové skutečného obsahu alkoholu a nejvýše tři pětiny celkového obsahu alkoholu,
n)	matolinami zkvašený nebo nezkvašený zbytek po lisování čerstvých vinných hroznů,
o)	vínem produkt, který byl získán úplným nebo částečným alkoholovým kvašením rmutu nebo hroznového moštu z odrůd révy vinné, registrovaných ve Státní odrůdové knize,1) a odrůd uvedených v § 7 odst. 1 písm. b) a c), pro výrobu stolního vína,
p)	vínem z dovozu víno vyrobené mimo území České republiky a dovezené do České republiky nebo víno vyrobené na území České republiky z dovezených hroznů, rmutu nebo moštu,
r)	vinnými kaly zbytky, které se usazují v nádobách obsahujících víno po kvašení nebo během skladování či povoleného ošetřování vína, stejně jako zbytky vzniklé filtrací nebo odstředěním tohoto produktu nebo moštu,
s)	matolinovým vínem alkoholický nápoj získaný kvašením neošetřených, vodou nasáklých matolin bez přídavku cukru nebo vyluhováním prokvašených matolin vodou,
t)	vínem z vinných kalů alkoholický nápoj získaný z vinných kalů bez přídavku cukru,
u)	stupněm cukernatosti obsah zkvasitelných cukrů v hroznech, vyjádřený v kilogramech na 100 litrů hroznového moštu,
v)	skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových počet objemových jednotek čistého alkoholu, které výrobek obsahuje při 20 °C ve 100 objemových jednotkách výrobku,
w)	možným obsahem alkoholu v procentech objemových počet objemových jednotek čistého alkoholu při 20 °C, které mohou vzniknout úplným prokvašením cukrů obsažených ve 100 objemových jednotkách výrobku,
x)	celkovým obsahem alkoholu v procentech objemových součet skutečného a možného obsahu alkoholu v objemových jednotkách výrobku,
y)	kupáží soubor složek stanovených prováděcím právním předpisem pro jednotlivé druhy šumivých vín,
z)	tiráží soubor složek stanovených prováděcím předpisem přidávaných do kupáže za účelem druhotného kvašení,
aa)	tirážním likérem produkt, který se přidává do kupáže za účelem zahájení druhotného kvašení při výrobě šumivých vín,
bb)	expedičním likérem produkt, který se přidává do šumivého vína za účelem dosažení požadované chuti a jehož složky stanoví prováděcí právní předpis,
cc)	školením vína technologický postup při výrobě vína vedoucí k odstranění nežádoucích látek a zvýšení jakosti vína. Ministerstvo stanoví podrobnosti technologického postupu vyhláškou,
dd)	vinařstvím zpracování hroznů, rmutů, moštů nebo vína na víno, stáčení, školení, skladování a plnění vína do obalů, označování vína a vinných produktů a uvádění vína a vinných produktů do oběhu,
ee)	výrobcem vína podnikatel, 1a) který se zabývá vinařstvím,
ff)	uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiné formy nabízení ke spotřebě; skladování, přeprava pro potřeby prodeje a dovoz od data proclení za účelem prodeje.

            Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“) je správním úřadem. Ústav je podřízen ministerstvu. Vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a působnost stanovenou zvláštními zákony. ²⁾

            Pro zakládání vinice smějí být používány pouze révové sazenice uznané ústavem podle zvláštních předpisů. ³⁾

(1)	Územně se pěstování révy vinné rozděluje na vinařské regiony, vinařské oblasti, vinařské obce a viniční tratě.
(2)	Vinařské regiony jsou český a moravský.
(3)	Region český je území vymezené obcí Praha, okresy Praha-východ, Praha-západ, Beroun, Mladá Boleslav, Mělník, Litoměřice, Louny, Most a Kutná Hora, ve kterých se nacházejí stanovené vinařské oblasti, vinařské obce a viniční tratě.
(4)	Region moravský je území vymezené okresy Brno-město, Brno-venkov, Znojmo, Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Kroměříž, Vyškov, Třebíč, Prostějov a Zlín, ve kterých se nacházejí stanovené vinařské oblasti, vinařské obce a viniční tratě.
(5)	Vinařské oblasti jsou tvořeny vinařskými obcemi, ve kterých jsou stanoveny viniční tratě.
(6)	Vinařské oblasti v regionu českém jsou pražská, mělnická, roudnická, žernosecká, mostecká a čáslavská.
(7)	Vinařské oblasti v regionu moravském jsou brněnská, bzenecká, mikulovská, mutěnická, velkopavlovická, znojemská, strážnická, kyjovská, uherskohradišťská a Podluží.
(8)	Vinařské obce tvoří katastrální území obcí. 4)
(9)	Viniční trať tvoří ucelené území v jedné nebo více vinařských obcích v téže vinařské oblasti, vymezené souborem pozemků a částí pozemků stanovených v prováděcím právním předpisu.
(10)	Ministerstvo stanoví právním předpisem
	a) seznam vinařských obcí v jednotlivých vinařských oblastech, b) seznam viničních tratí v jednotlivých vinařských oblastech a obcích, včetně jejich vymezení, c) odrůdy révy vinné v jednotlivých vinařských oblastech, z jejichž hroznů lze vyrábět víno s přívlastkem.

Víno domácího původu uváděné do oběhu se třídí na

a)	stolní víno,
b)	jakostní víno,
c)	víno s přívlastkem,
d)	šumivé víno,
e)	perlivé víno,
f)	aromatizované víno,
g)	likérové víno.

(1)	Stolní víno smí být vyráběno pouze z hroznů sklizených na území České republiky, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti, nebo rmutu, moštu nebo vína z těchto hroznů, získaných
	a) z odrůd registrovaných jako odrůdy moštové podle zvláštního právního předpisu, 4b) b) z odrůd registrovaných jako stolní, které nesplňují požadavky pro tržní jakost stolních hroznů stanovenou technickou normou, nebo c) z odrůd neregistrovaných, které byly vysazeny před 1. září 1995 nebo které byly vysazeny pro pokusné účely včetně registrace odrůd, šlechtění a genetických zdrojů.
(2)	Stolní víno nesmí být označeno názvem odrůdy ani názvem odvozeným od názvu odrůdy nebo názvem podobným, názvem vinařské oblasti, vinařské obce, viniční tratě, zeměpisným údajem, ani žádnými jinými zavádějícími údaji, kromě údajů stanovených v § 13 odst. 1 a § 13a, popřípadě prováděcím právním předpisem.
(3)	Ministerstvo může v případě nepříznivých povětrnostních podmínek v daném sklizňovém ročníku stanovit prováděcím právním předpisem, že stolní víno se vyrobí i z méně vyzrálých hroznů, které dosáhly alespoň 10 stupňů cukernatosti.

(1)	Jakostní víno smí být vyráběno z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech v České republice, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo ze rmutu nebo moštu z těchto hroznů, pouze ve dvou druzích, a to jako odrůdové jakostní víno nebo známkové jakostní víno.
(2)	Odrůdové jakostní víno musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.
(3)	Známkové jakostní víno smí být vyráběno pouze smísením odrůdových jakostních vín.

(1)	Víno s přívlastkem smí být vyráběno pouze jako kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno nebo slámové víno, a to z hroznů, rmutu nebo moštu jedné odrůdy révy vinné stanovené pro vinařskou oblast prováděcím právním předpisem, sklizených ve viničních tratích. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.
(2)	Druh kabinet je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů cukernatosti.
(3)	Druh pozdní sběr je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů cukernatosti.
(4)	Druh výběr z hroznů je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů cukernatosti.
(5)	Druh výběr z bobulí je dovoleno vyrábět jen z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 27 stupňů cukernatosti.
(6)	Druh ledové víno je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 6 oC a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů cukernatosti.
(7)	Druh slámové víno je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů cukernatosti.
(8)	Víno s přívlastkem je dovoleno vyrábět pouze z hroznů sklizených ve viničních tratích, jejichž odrůda, původ, cukernatost a hmotnost byla ověřena podle zvláštního zákona. 5)

(1)	Šumivé víno lze vyrábět v jakostních druzích
	a) šumivé víno, b) jakostní šumivé víno (sekt), c) jakostní šumivé víno vinařské oblasti (sekt vinařské oblasti), d) pěstitelský sekt.
(2)	Druh šumivé víno nelze označit jako sekt a smí být vyráběn prvotním nebo druhotným kvašením vín za podmínky, že celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě dosáhne nejméně 8,5 % objemových a přetlak v lahvi při teplotě 20 oC nejméně 0,3 MPa.
(3)	Jakostní šumivé víno (sekt) lze vyrábět prvotním nebo druhotným kvašením tuzemských moštů a vín nebo vín z dovozu, z odrůd, které jsou povoleny v zemi původu pro výrobu jakostního vína, a tato skutečnost je doložena na průvodním certifikátu, jestliže
	a) přetlak v lahvi při teplotě 20 oC musí vykazovat nejméně 0,35 MPa, s výjimkou lahví o objemu do 0,25 l, kde přetlak musí být nejméně 0,3 MPa, b) celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 60 dnů v období do 31. prosince 2001 a nejméně 120 dnů v období od 1. ledna 2002, c) celková doba výroby při kvašení v lahvích musí být nejméně 9 měsíců, d) doba kvašení (od počátku kvašení až do odkalení) v tancích bez míchacího zařízení musí být nejméně 60 dnů, při použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů, e) celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí být nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových, f) skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku musí být nejméně 10 % objemových.
(4)	Jako aromatický sekt lze označit jakostní šumivé víno aromatické, jestliže při jeho výrobě
	a) bylo použito pouze prvotní kvašení kupáže z moštů pouze odrůdy Irsai Oliver, Muškát moravský, Muškát Ottonel, Tramín červený nebo Müller – Thurgau, b) nebylo použito expedičního likéru, c) skutečný obsah alkoholu ve výrobku je nejméně 6 % objemových, d) řízení kvasného procesu bylo prováděno pouze chlazením nebo jiným fyzikálním způsobem, e) přetlak v lahvi s hotovým výrobkem je nejméně 0,30 MPa, f) celková doba výroby trvá nejméně 30 dnů.
(5)	Sekt vinařské oblasti lze vyrábět druhotným kvašením kupáže z jakostních odrůdových vín vinařských oblastí, a to jen uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu, jestliže
	a) přetlak v lahvi při teplotě 20 oC je nejméně 0,35 MPa, s výjimkou lahví o objemu do 0,25 l, kde přetlak musí být nejméně 0,3 MPa, b) celková doba výroby včetně zrání byla nejméně 1. 6 měsíců (180 dnů) při kvašení v tancích, 2. 9 měsíců (270 dnů) při kvašení v lahvích, c) doba kvašení byla nejméně 90 dnů; při kvašení v tancích za použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů, d) celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě byl nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových, e) skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku je nejméně 10 % objemových.
(6)	Názvem sekt vinařské oblasti lze označit aromatický sekt při splnění zvláštních podmínek výroby uvedených v odstavci 4 a za podmínky, že byl vyroben uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny vhodné k výrobě jakostního vína, ze kterých byl aromatický sekt vinařské oblasti získán.
(7)	Druh pěstitelský sekt smí být vyráběn a takto označen, jen pokud jsou splněny základní podmínky výroby uvedené v odstavci 5 a vlastní výroba se uskuteční u pěstitele révy vinné, jejíž hrozny byly použity k výrobě.

(1)	Perlivé víno nesmí být označováno jako šumivé víno nebo jako druh sektu (§ 9a); lze je vyrábět z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitým.
(2)	Perlivé víno musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20 oC musí být v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa.

(1)	Aromatizované víno lze vyrábět z vína nebo hroznového moštu nebo z vykvašeného hroznového moštu a jejich směsí, s přídavkem vody, nejvýše však 15 %, jejich aromatizací pomocí přírodních aromatických látek nebo povolených 5a) aromatických extraktů, aromatických bylin nebo koření, popřípadě povolených 5a) přídatných látek ochucujících. K doslazení je možno použít sacharózu, hroznový mošt nebo zahuštěný hroznový mošt. K doalkoholizování se smí použít přírodní líh tak, aby skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku dosahoval nejméně 14,5 % a nejvýše 22 % objemových.
(2)	Název aromatizované víno se smí nahradit označením
	a) vermut za podmínky, že aromatizace podle odstavce 1 byla provedena aromatickými látkami získanými z pelyňku a přislazení bylo provedeno pouze karamelizovaným cukrem, sacharózou nebo hroznovým moštem nebo zahuštěným hroznovým moštem, b) hořké aromatizované víno vykazující charakteristickou hořkou chuť s označením hlavních použitých aromatických látek. Pokud byla použita k aromatizaci látka chinin, označí se jen jako víno s chininem. Pokud bylo použito k aromatizaci přírodních látek z pelyňku a hořce a za předpokladu dosažení žlutého nebo červeného zabarvení povolenými přísadami, smí se označit jen názvem Americano.

(1)	Likérové víno smí být vyráběno jako
	a) likérové víno, b) jakostní likérové víno vinařské oblasti.
(2)	Likérová vína podle odstavce 1 musí vykazovat nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5 % objemových celkového obsahu alkoholu.
(3)	Likérová vína lze vyrábět
	a) z hroznového moštu, b) z vína, c) ze směsi hroznového moštu a vína s tím, že u jakostního likérového vína vinařské oblasti musí užité víno a mošt pocházet z vinařské oblasti a registrovaných odrůd, nebo d) z vinného destilátu.

(1)	Víno nebo výrobky z hroznů révy vinné z dovozu, lze dovážet do České republiky a uvádět je do oběhu, jestliže
	a) odpovídají požadavkům na zdravotní nezávadnost stanoveným zvláštními právními předpisy, 5b) b) dodávku vína provází osvědčení obsahující výsledky rozborů, vystavené příslušným inspekčním orgánem v zemi původu, prokazující, že dodávka splňuje požadavky na jakost stanovené předpisy platnými v zemi původu. Pokud dovozce nezajistí předložení uvedeného osvědčení, dodávka nebude propuštěna do volného oběhu. 5c)
(2)	Výrobce může použít k výrobě vína rmut nebo mošt z dovozu v době od 1. září do 31. října téhož roku pouze v případě, že použití dovezených rmutů a moštů bude v daném roce stanoveno ministerstvem na základě vyhodnocení celkové bilance výroby a spotřeby vína vyhláškou.
(3)	Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor osvědčení podle odstavce 1 písm. b).
(4)	Víno z dovozu nebo víno vyrobené z hroznů révy vinné, rmutu nebo moštu z dovozu lze smísit s vínem vyrobeným z hroznů sklizených na území České republiky tak, aby každá z použitých složek byla zastoupena ve vyrobené směsi vína nejméně 15%; takto vyrobená směs vína musí být označena jako směs vína z dovozu s vínem domácího původu.

(1)	Výrobce vína smí vyrábět víno jen z čerstvých hroznů, rmutů a moštů, přídatných konzervačních látek, které odpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem, prováděcími právními předpisy a zvláštními právními předpisy. 5a)
(2)	Výrobce vína je povinen dodržovat požadavky na výrobu, jakost a zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, prováděcími předpisy a zvláštními právními předpisy. 5a)
(3)	Výrobce vína je povinen zajistit soustavnou kontrolu své produkce způsobem stanoveným prováděcími předpisy a vést o tom evidenci.
(4)	Ministerstvo stanoví právním předpisem
	a) podrobnosti o požadavcích na jakost vína, b) podrobnosti o výrobě vína, c) normy technologických ztrát při výrobě vína.
(5)	Každá fyzická nebo právnická osoba zpracovávající hrozny, rmut nebo mošt je povinna učinit opatření zabraňující zneužití vinných kalů a matolin k výrobě nápojů k přímé spotřebě.

Je zakázáno

a)	doslazovat hroznové mošty nebo rmuty pro výrobu stolních a jakostních vín rafinovaným cukrem nebo zahuštěným hroznovým moštem 1. nad 21 stupňů cukernatosti pro výrobu vín bílých, nejvýše však o 7 stupňů cukernatosti, 2. nad 22 stupňů cukernatosti pro výrobu vín červených, nejvýše však o 7 stupňů cukernatosti,
b)	přislazovat stolní víno přírodními nebo náhradními sladidly, 8a) s výjimkou hroznového moštu nebo zahuštěného hroznového moštu, nad 2 % objemová celkového obsahu alkoholu,
c)	přislazovat víno s přívlastkem a doslazovat mošty pro jejich výrobu,
d)	konzervovat vína s přívlastkem chemickými látkami s výjimkou oxidu siřičitého v množství stanoveném zvláštním předpisem, 8)
e)	užívat takové látky nebo výrobní postupy, které jsou způsobilé 1. víno rozmnožovat, 2.ovlivňovat základní vlastnosti vína, jako je přirozený extrakt nebo přirozená skladba buketních a aromatických látek, s výjimkou obsahu kyselin, 3. změnit chemické složení vína tak, že nelze zjistit, zda bylo vyrobeno výlučně kvašením hroznového moštu, nejde-li o výrobky z vína, u kterých je úprava povolena prováděcím předpisem,
f)	skladovat vína ovocná nebo jejich směsi v prostorách, kde se skladuje víno, nejsou-li tato vína odděleně umístěna a zřetelně označena,
g)	označovat jako víno 1. nápoje připravené ze zředěného hroznového moštu, 2. hroznový mošt a víno připravené jiným postupem a s použitím jiných konzervačních a přídatných látek, než stanoví tento zákon a prováděcí předpis, 3. alkoholický nápoj vyrobený alkoholovým kvašením výluhů z matolin (druhák), 4. alkoholický nápoj vyrobený kvašením zředěných a doslazených vinných kalů (kvasničák), 5. směsi vína s alkoholickými nápoji vyrobenými z ovoce, sladu, medu, rostlin nebo jejich výluhů,
h)	používat 1. nízkokalorická nebo nekalorická sladidla pro úpravu sladkosti vína, 2. syntetické esence nebo voňavé látky, syntetická a přírodní barviva, s výjimkou červeného barviva z modrých hroznů révy vinné, 3. kyselinu citronovou, nejde-li o výrobu šumivých vín,
i)	uvádět do oběhu víno, jestliže 1. jsou překročeny hodnoty obsahu zdraví škodlivých látek stanovených zvláštními předpisy, 9) 2. nebyly dodrženy požadavky na jakost stanovené prováděcím předpisem, 3. neodpovídá zatřídění podle § 6, 4. je neoznačené nebo nesprávné označené podle § 13 nebo § 13a nebo klamavě označené, padělané nebo nedovoleně napodobené, 9a) 5. nebylo ministerstvem rozhodnuto o jeho zatřídění podle § 14, 6. při dovozu dodávku nedoprovází osvědčení podle § 9e,
j)	nabízet k prodeji vína určená pro spotřebitele spolu s víny ovocnými a jinými vinnými nápoji, pokud tato ovocná vína a jiné vinné nápoje nejsou odděleně umístěny a zřetelně označeny,
k)	uvádět do oběhu za účelem přímé spotřeby víno a jiné alkoholické nápoje z vinných kalů, matolin a moštů zahuštěných a následně zředěných vodou.

(1)	Víno smí být při uvádění do oběhu baleno pouze do obalů a obalových materiálů, které odpovídají požadavkům stanoveným zvláštními předpisy 9b) a chrání je před znehodnocením nebo zkažením. Obal nesmí nepříznivě ovlivňovat jakost a zdravotní nezávadnost vína. Víno s přívlastkem smí být plněno pouze do skleněných lahví o obsahu do 0,75 l.
(2)	Lahve musí být uzavřeny funkčně vyhovujícími a zdravotně nezávadnými uzávěry.

(1)	Vína uvedená v § 6, s výjimkou vín dovezených, musí být při uvádění do oběhu označena těmito údaji
	a) obchodním jménem a sídlem výrobce, popřípadě distributora, který uvádí víno do oběhu, b) názvem vína podle zatřídění uvedeného v § 6, popřípadě v § 8, 9, 9a, 9c nebo 9d, c) obsahem balení v ml, cl, l nebo hl, d) označením šarže, 9c) e) skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových, f) u vín určených k vývozu údajem, že víno bylo vyrobeno v České republice.
(2)	Odrůdové jakostní víno se kromě údajů uvedených v odstavci 1 označí těmito údaji
	a) názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu, b) názvem odrůdy, ze které bylo vyrobeno.
(3)	Víno s přívlastkem se kromě údajů uvedených v odstavci 1 označí těmito údaji
	a) názvem přívlastku a evidenčním číslem jakosti, pod kterým bylo vydáno rozhodnutí ministerstva o jeho zatřídění, b) názvem vinařské oblasti a vinařské obce, c) rokem sklizně hroznů.
(4)	Šumivé víno se kromě údajů uvedených v odstavci 1 označí těmito údaji.
	a) názvem druhu vína podle § 9a odst. 1, b) názvem místa, kde byla uskutečněna výroba vína, pokud toto místo je odlišné od sídla výrobce, c) názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny, pokud jde o sekt vinařské oblasti, d) názvem odrůdy nebo údajem, že víno bylo vyrobeno z hroznů aromatických odrůd, jedná-li se o aromatický sekt, e) údajem, že při výrobě vína bylo použito vína nebo hroznů z dovozu, bylo-li těchto při výrobě vína užito.
(5)	Víno z dovozu musí být označeno na obale určeném pro spotřebitele
	a) obchodním jménem a sídlem dovozce, popřípadě distributora, b) obchodním jménem a sídlem tuzemského výrobce, pokud bylo dovezené víno dále zpracováno, c) označením směs vína z dovozu s vínem domácího původu, bylo-li takto vyrobeno, d) zemí původu vína z dovozu, e) údaji uvedenými v odstavci 1 písm. c) a e), f) názvem druhu vína uvedeným na osvědčení vystaveném podle § 9e odst. 1 písm. b).
(6)	Údaje podle odstavců 1 až 5 uvedené na obalu určeném pro spotřebitele musí být v jazyce českém.
(7)	Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b), a d) je osoba, která uvádí tuzemské víno do oběhu, povinna uvést v obchodních listinách, 9d) zejména na fakturách a dodacích listech.
(8)	Údaje uvedené v odstavci 5 písm. a), b), a c) a označení šarže je osoba, která uvádí dovezené víno do oběhu, povinna uvést v obchodních listinách, zejména na fakturách a dodacích listech.
(9)	Ministerstvo stanoví vyhláškou přípustné odchylky od obsahu balení určeného pro spotřebitele; pokud je označen údaj o obsahu balení symbolem „e“, odchylky musí odpovídat požadavkům a způsobu jejich stanovení uvedeným ve zvláštním právním předpisu. 10)

(1)	Kromě údajů uvedených v § 13 lze vína a výrobky z hroznů révy vinné uváděné do oběhu označit na jejich obalu těmito dalšími údaji
	a) údajem o barvě vína, b) u odrůdového jakostního vína 1. názvem vinařské obce, 2. názvem viniční trati, 3. rokem lahvování nebo plnění vína do obalů, c) u známkového jakostního vína 1. názvem známky, pod kterou bylo víno vyrobeno a uváděno do oběhu, 2. názvem odrůdy nebo odrůd vína z nichž bylo víno vyrobeno; pokud je součástí názvu známkového vína geografický údaj, musí být víno vyrobeno z hroznů révy vinné vypěstovaných v rámci vinařské oblasti, která odpovídá uvedenému geografickému údaji, d) u vína s přívlastkem 1. názvem viniční trati, ze které byly sklizeny hrozny révy vinné pro výrobu vína, 2. rokem lahvování nebo plnění vína do obalů, 3. názvem odrůdy vína, e) u šumivého vína jakostního (sektu) 1. názvem odrůdy a názvem regionu, ze kterého pocházejí hrozny révy vinné uvedených odrůd, 2. druhem použité technologie výroby. f) u aromatizovaného vína 1. názvem vermut, pokud byly splněny požadavky na jeho výrobu [§ 9c odst. 2 písm. a)], 2. názvem hořké aromatizované víno nebo víno s chininem nebo Americano, pokud byly splněny požadavky na výrobu těchto vín [§ 9c odst. 2 písm. b)], g) u likérového vína 1. názvem likérové víno, pokud byly splněny požadavky na jeho výrobu [§ 9d odst. 2 a 3], 2. názvem jakostní likérové víno vinařské oblasti, pokud byly splněny požadavky na jeho výrobu [§ 9d odst. 3 písm. c)], h) slovním vyjádřením obsahu zbytku cukru ve víně.
(2)	Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
	a) podrobnosti při uvádění údajů na obalu vína nebo výrobků z hroznů révy vinné, b) další podrobnosti označování vína a výrobků z hroznů révy vinné.
(3)	Jiné údaje kromě údajů uvedených v § 13 a § 13a nelze uvádět na obalech určených pro spotřebitele, s výjimkou údajů uvedených v prováděcím právním předpisu.

(1)	Hodnocení a zatřídění podléhá
	a) odrůdové jakostní víno a víno s přívlastkem, b) víno z dovozu plněné do jiných obalů než určených pro spotřebitele.
(2)	Výrobci a dovozci jsou povinni před uvedením vína do oběhu u těch druhů vín, které podléhají ohodnocení a zatřídění podle odstavce 1, požádat ministerstvo o odběr vzorků vína, vyrobeného z hroznů révy vinné, vypěstovaných v České republice, z každoroční sklizně, o jeho ohodnocení a zatřídění, a u vína z dovozu mají tutéž povinnost po jeho proclení, a to ve lhůtě do 30 dnů.
(3)	Po ohodnocení vína podle odstavce 1 ministerstvo rozhodne, zda toto víno lze uvést do oběhu; v kladném případě ministerstvo rozhodne o zatřídění vína podle § 6.
(4)	Víno, které nebylo zatříděno podle odstavce 3, nesmí být uváděno do oběhu a nesmí být ani dále použito pro výrobu vína.
(5)	Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob odběru a velikost vzorků vín uvedených v odstavci 1 a postup při jejich hodnocení.

(1)	Při prodeji nalévaného vína je zakázáno mísit víno z načatých lahví. Mísení vína s vodou, sodovkou či minerálkou (vinný střik) je dovoleno pouze na přání zákazníka a v jeho přítomnosti. Při podávání vína v originální lahvi smí být láhev otvírána jen před zákazníkem.
(2)	Burčák lze vyrábět za účelem prodeje a prodávat pouze v období od 15. srpna do 30. listopadu kalendářního roku sklizně hroznů révy vinné, z nichž byl vyroben hroznový mošt, resp. burčák.

(1)	Víno určené k uvádění do oběhu lze skladovat pouze v temných skladovacích prostorách bez přístupu přímého denního světla,
(2)	Víno při skladování v nádobách nebo lahvích musí být řádně označeno, aby nemohlo dojít k nežádoucí záměně a aby bylo možné kdykoliv prokázat jeho původ a jedinečnost.

(1)	Veškeré vinice a viniční tratě podléhají evidenci. Evidenci vede ústav, který též přiděluje pozemkům, na kterých jsou založeny vinice, registrační čísla.
(2)	Pěstitel révy vinné nebo podnožové (dále jen „pěstitel“) je povinen požádat ústav o přidělení registračního čísla k pozemkům do 30 dnů od provedení výsadby vinice. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou dotčena. 11)
(3)	Ústav je povinen pěstiteli přidělit registrační číslo do 30 dnů od obdržení žádosti podle odstavce 2.
(4)	Pěstitel je povinen oznámit ústavu zrušení vinice a veškeré změny údajů v evidenčních listech pozemků osázených révou vinnou do 30 dnů po provedení změny. Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro oznamování uvedených změn ústavu.

(1)	Pěstitel je povinen průběžně vést průkaznou evidenci, ze které musí být zřejmá plocha vinic s členěním podle vysázených odrůd a počtu keřů, územní rozhodnutí o využití území 11) a registrační číslo, údaje o použitém chemickém ošetřování vinic a o hmotnosti a cukernatosti sklizených hroznů a jejich prodeji.
(2)	Výrobce vína je povinen vést průběžně evidenci o hmotnosti a cukernatosti nakoupených nebo zpracovaných hroznů révy vinné, rmutů, o objemu hroznového moštu, o hmotnosti nakoupeného nebo zpracovaného cukru, rafinovaného cukru, o zásobách vína, o objemu vyrobeného vína a o veškerých úkonech s vínem.
(3)	Povinnost podle odstavce 2 se vztahuje přiměřeně na vedení evidence výroby a užití alkoholických nápojů vyrobených z výluhu matolin a zředěných kvasničných kalů.
(4)	Evidence podle odstavců 1 až 3 musí být provedena bezprostředně po dokončení úkonu a související doklady musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být předloženy na požádání orgánům dozoru.
(5)	Výkaz s údaji o zásobách vína k 31. červenci kalendářního roku výrobce vína zašle nejpozději do 7. srpna téhož kalendářního roku ministerstvu; souhrnný výkaz s údaji podle odstavce 3 ke dni 30. listopadu kalendářního roku zašle výrobce vína ministerstvu nejpozději do 10. prosince téhož kalendářního roku.
(6)	Ministerstvo upraví právním předpisem podrobnosti o vedení evidence podle odstavců 1 až 3 a způsob vedení evidence o zásobách a oběhu vína.

            Orgány dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem jsou ústav, pokud jde o vinohradnictví, a Česká zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „inspekce“), pokud jde o vinařství.

Orgány dozoru

a)	dozírají na dodržování povinností stanovených tímto zákonem a prováděcími předpisy,
b)	zjišťují příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné,
c)	podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků ukládají rozhodnutím způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

(1)	Oprávnění a povinnosti pracovníků orgánů dozoru a kontrolovaných osob jsou stanoveny zvláštními předpisy. 12)
(2)	Za odebrané kontrolní vzorky se pěstiteli révy vinné nebo výrobci vína poskytuje náhrada do výše výrobní ceny.

(1)	Jestliže to vyžaduje ochrana zdraví lidí nebo ochrana spotřebitele před falšovanými a nejakostními výrobky, uloží ústav pěstiteli révy vinné nebo inspekce výrobci vína nebo osobě, která je uvádí do oběhu, opatření uvedená v odstavcích 2 a 3.
(2)	Ústav uloží pěstiteli zničení podnožové révy, roubů révy vinné a révových sazenic, které tento pěstitel vyrábí a uvádí do oběhu, aniž by byly uznány ústavem podle zvláštních předpisů. 3)
(3)	Inspektor 12a) uloží
	a) výrobci vína nebo osobě, která uvádí do oběhu víno, jež neodpovídá zatřídění podle § 6 v důsledku nesprávné manipulace s vínem po zatřídění podle § 14, zákaz jeho uvádění do oběhu, 12a) b) výrobci vína nebo osobě, která uvádí víno do oběhu, při podezření ze zdravotní závadnosti vína pozastavení uvádění vína do oběhu do doby rozhodnutí o zdravotní závadnosti. Pozastavení uvádění do oběhu bude uloženo formou opatření podle zvláštního právního předpisu, 12a) c) výrobci vína nebo osobě, která uvádí víno do oběhu v rozporu s tímto zákonem, zákaz jeho uvádění do oběhu.
(4)	Zvláštní opatření lze uložit též vedle pokuty podle § 23.

(1)	Ústav uloží pěstiteli révy vinné, který poruší povinnosti
	a) uvedené v § 4 a 17, pokutu až do výše 100 000 Kč, b) uvedené pod písmenem a) opětovně, pokutu až do výše 300 000 Kč, c) nařízené zvláštním opatřením podle § 22 odst. 1 a 2, ztěžuje nebo maří výkon dozoru, neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí ústavu k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin, pokutu až do výše 500 000 Kč, d) uvedené pod písmenem c) opětovně, pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
(2)	Inspekce uloží výrobci vína nebo osobě, která víno skladuje, nebo uvádí do oběhu, za porušení některé z povinností, uvedených
	a) v § 12, 13a, 15 nebo 16 a § 18, pokutu až do výše 100 000 Kč, a byla-li některá z těchto povinností porušena opětovně, pokutu až do výše 300 000 Kč, b) v § 7, 8, 9, 9a, 9b, 9c, 9d, 9e, 10, 11, 13 a 14 pokutu až do výše 300 000 Kč, a byla-li některá z těchto povinností porušena opětovně, pokutu až do výše 500 000 Kč, c) v § 11 písm. I) bodě 1, pokud ztěžuje nebo maří výkon dozoru anebo neprovede rozhodnutí inspekce k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin ve stanovené lhůtě, pokutu do výše 500 000 Kč a byla-li některá z těchto povinností porušena opětovně, pokutu až do výše 2 000 000 Kč, nebo d) v rozhodnutí, kterým mu bylo uloženo opatření podle zvláštního právního předpisu, 12a) pokutu až do výše 100 000 Kč.
(3)	Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do jednoho roku od předchozího porušení povinnosti podle tohoto zákona, za něž byla podle odstavce 1 písm. A) a c) a odstavce 2 písm. A), b), c) uložena pokuta pravomocným rozhodnutím.
(4)	Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(5)	Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy orgán dozoru zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy k porušení došlo.
(6)	Pokutu vybírá ten orgán, který ji uložil. Pokutu vymáhá územní finanční orgán 13) podle zvláštních předpisů. 14)
(7)	Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.

            Na řízení podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení. ¹⁵⁾

            Pěstitel révy vinné je povinen do 30. června 1996 oznámit ústavu výměru plochy vinic zřízených před nabytím účinnosti tohoto zákona, s členěním podle vysázených odrůd a počtu keřů.

            Zákon ze dne 27. června 2000 č. 216/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů nabývá účinnosti třicátým dnem po dni vyhlášení, s výjimkou § 9e odst. 1 písm. b), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

1.	Pěstitel je povinen do 1 roku od účinnosti tohoto zákona oznámit ústavu údaje o vinicích vysázených před účinností tohoto zákona stanovené prováděcím právním předpisem.
2.	Víno vyrobené přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzuje a lze je označovat podle dosavadních právních předpisů.
3.	Víno vyrobené po dni účinnosti tohoto zákona lze označovat podle dosavadních právních předpisů do 31. prosince 2001.
4.	Výkaz s údaji o zásobách vína podle § 18 odst. 5 zašle výrobce vína ministerstvu v roce 2000 nejpozději do 15. listopadu 2000.

            Zrušuje se vyhláška Ministerstva zemědělství č. 189/1995 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů.

            Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni vyhlášení, s vyjímkou § 9e odst. 1 písm. b), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

1)	Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění zákona č. 357/1999 Sb. 1a).
1a)	§ 2 obchodního zákoníku.
2)	Např. zákon č. 61/1964 Sb.
3)	§ 12 zákona č. 61/1964 Sb.
4)	§ 1 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
4b)	§ 6 zákona č. 92/1996 Sb.
5)	§ 3 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci.
5a)	Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění pozdějších předpisů.
5b)	Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění vyhlášky č. 91/1999 Sb. Vyhláška č. 298/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5c)	Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
8)	Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 50/1978 sb. Hyg. př. o cizorodých látkách v poživatinách, ve znění směrnic č. 63/1984 sb. Hyg. př. a směrnic č. 69/1986 sb. Hyg. př. (registrované v částkách 21/1978 Sb., 19/1984 Sb. a 7/1986 Sb.).
8a)	Vyhláška č. 334/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro přírodní sladidla, med, nečokoládové cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové cukrovinky. Vyhláška č. 298/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)	Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 50/1978 sb. Hyg. př., ve znění směrnic č. 63/1984 sb. Hyg. př. a směrnic č. 69/1986 sb. Hyg. př. (registrované v částkách 21/1978 Sb., 19/1984 Sb. a 7/1986 Sb.). Výnos Ministerstva zdravotnictví ČR č. 75/1990 sb. Hyg. př. (vyhlášený pod č. 374/1991 Sb.).
9a)	Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
9b)	Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 294/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 91/1999 Sb. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na kovové obaly, uveřejněné ve sbírce Hygienické předpisy pod č. 68, svazek 60/1985 (registrované v částce č. 34/1985 Sb.). Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, uveřejněné ve sbírce Hygienické předpisy pod č. 48, svazek 42/1978, ve znění výnosu uveřejněného ve sbírce Hygienické předpisy pod č. 73/1989, svazek 65/1989 (registrované v částkách č. 13/1978 Sb. a 8/1989 Sb.).
9c)	§ 2 písm. s) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
9d)	Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
10)	Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
11)	§ 39 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 10 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
12)	Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 63/1986 Sb.
12a)	Zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb.
13)	Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
14)	Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
15)	Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).