Až do nedávné doby nebyla hygiena na veřejných a ostatních sociálních zařízeních považována za příliš důležitou a byla zcela nebo z větší části opomíjena. Po roce 1989, kdy došlo ke změně politického klimatu ve společnosti a tím také k výraznému nárůstu vzniku nových podnikatelských subjektů, došlo také ke změně myšlení lidí. Tato změna myšlení přinesla zcela nový pohled a přístup k problematice hygieny, vznikla celá řada nových společností, které se soust ředily na vývoj a výrobu vlastních výrobků , které by byly schopny plnit zvýšené požadavky kladené novou situací na sanitární prostory. Péče o hygienu sanitárních prostor získala stejnou důležitost, jakou je této problematice věnována ve vyspělých státech západní Evropy a je možné konstatovat, že v současné době je této oblasti v České republice věnována dostatečná pozornost nejen ze strany výrobců těchto zařízení, ale i ze strany jejich uživatelů. Přestože uvedené požadavky na sanitární prostory lze zajistit jak pomocí mechanických zařízení, tak i pomocí elektronických bezdotykových zařízení, bude v dalším textu věnována pozornost pouze elektronickým bezdotykovým systémům, které oproti mechanickým systémům nabízí i větší komfort z hlediska uživatele, a kterým bezesporu patří budoucnost v této oblasti. I když výroba těchto zařízení nemá v naší republice dlouhou tradici, je patrné, že samotný pojem "sanitární elektronika", který zavedli výrobci těchto zařízení, se osvědčil a velmi rychle zabydlel v kruzích odborné veřejnosti.

Pod pojmem sanitární elektronika si můžeme představit elektronické zařízení, které je svojí konstrukcí a funkcí předurčeno k použití v sanitární oblasti. Sanitární elektroniku můžeme rozdělit podle různých kritérií do několika skupin. Za hlavní kritéria je možné považovat výslednou funkci zařízení (tedy způsob použití) a princip činnosti. Podle způsobu použití rozdělujeme sanitární elektroniku do následujících podskupin:

- automatické splachovače pisoáru

- automatické splachovače toalet (WC)

- automatické ovládání sprch

- automatické ovládání umyvadel

- příslušenství.

Podle principu činnosti zařízení je možné sanitární elektroniku rozdělit na:

- zařízení pracující na principu vysílání a příjmu IR (infračerveného) záření

- zařízení pracující na principu vysílání a detekce mikrovlnného záření (radar)

- zařízení ostatní (pracující na jiném principu).

Sanitární elektronika pracující na principu IR záření využívá ke své činnosti světelné záření, které je lidskému oku neviditelné, a které podle vlnové délky řadíme do oblasti infračerveného záření.

Každá elektronika (snímač) využívající vlastností IR záření obsahuje vysílací část, přijímací část, část vyhodnocovací a spínací. Vysílač zařízení vysílá infračervený paprsek směrem do prostoru před zařízením, kde dochází k odrazu od případné osoby nacházející se před snímačem a k jeho návratu zpět. Přijímací část za řízení příjme tento odražený paprsek a ve vyhodnocovací části je tento paprsek vyhodnocen podle algoritmu, který je různý pro různé typy zařízení. Výsledkem je následné sepnutí elektromagnetického ventilu, který slouží k přivedení vody do konkrétního sanitárního zařízení, kterým může být pisoár, umyvadlo, WC nebo sprchová růžice. Již z uvedeného principu vyplývá, že každá sanitární elektronika pracující s infračerveným zářením, musí obsahovat určitou oblast s průzorem, kudy proniká infračervené záření ven do prostoru a kudy se po odrazu zase vrací zpět. Aby nedocházelo k negativnímu ovlivňování zařízení normálním viditelným zářením (např . slunečním zářením), je průzor zhotoven ze speciální plastové hmoty, která propouští pouze infračervenou část spektra a potlačuje průchod záření ostatních vlnových délek. Vyhodnocovací část, která tvoří další blok elektroniky, musí určit okamžik, kdy dojde k sepnutí a vypnutí vody, dále musí umět přizpůsobit činnost zařízení konkrétním podmínkám instalace finálního zařízení, tj. musí umožňovat změnu následujících parametrů :

- doby, za kterou dojde k vypnutí vody po odchodu osoby z hlídané zóny (ovládání umyvadel a sprch).

Sanitární elektronika pracující na principu mikrovlnného záření využívá ke své činnosti mikrovlnné čidlo (radar), které pracuje na velmi vysokých frekvencích (řádově GHz). Čidlo tohoto typu vyzařuje mikrovlnné záření do prostoru před snímačem, kde dochází k jeho odrazu od případné překážky. Vracející se signál je potom zpracován ve vyhodnocovací části elektroniky. K vyhodnocení se využívá tzv. Dopplerova jevu, tj. jevu při kterém dochází ke změně frekvence vyslaného záření při odrazu od pohybující se překážky. Tento posuv frekvence je detekován a dále zpracován na signál umožňující sepnutí elektromagnetického ventilu. Až do nedávné minulosti byla zařízení pracující na tomto principu konstruována výlučně tak, že reagovala na osobu, pohybující se před zařízením. V současné době jsou na trhu k dispozici nové typy radarových splachovačů , které nereaguje na osoby před zařízením, ale na změny, které probíhají uvnitř pisoáru při jeho použití  - senzor reaguje na pohyb kapaliny v pisoáru při jeho použití. U tohoto typu splachovače není tedy činnost vlastní elektroniky ovlivněna přítomností osoby před zařízením, ale výlučně jeho použitím. Také tato metoda byla poprvé uvedena na trh českou firmou.

Pokud jste došli až sem, zaujal Vás tento článek a možná Vám chybí pokračování  : )

Napište nám a my vám pošleme další kapitoly.  ----»