Africká fialka
Rostliny rodu Saintpaulia, známé více pod pojmenováním africká fialka, patří v současné době k nejoblíbenějším a také k nejčastěji pěstovaným pokojovým rostlinám.
Velkou předností afrických fialek - paulínek je snadné pěstování i množení. Daří se jim i v bytech s ústředním topením. Nevyžadují chladné přezimování, bez kterého řada pokojových rostlin vůbec nevykvétá. A hlavně - kvetou, kromě několika týdnů po celý rok! Jejich něžné a křehké květy se objevují brzy na jaře a s krátkými přestávkami to vydrží až do poloviny zimy.
Jak o ně pečujeme ?
V přírodě rostou africké fialky v rozmezí 5 až 27 st. C. Optimální teploty pro pěstování jsou v noci 15 až 21 st. C, ve dne o 5 stupňů více. Rozdíl v denní a noční teplotě je příznivý, ale není nezbytný. Pokud rostlinám zajistíme teploty v rozmezí 20 až 23 st. C, bude se jim dařit.
Různé odrůdy mají někdy odlišné nároky na teplotu. Chladnější teploty zesilují pestrost u pestrobarevných odrůd. Poklesne-li však na delší dobu teplota pod 15 st. C, listy se začínají kroutit dolů, květy se zbarvují nevýrazně a deformují se. Klesne-li teplota pod 10 st. C, rostliny přestávají růst, případně hynou. Je třeba mít na paměti, že rostliny pěstované v kultuře jsou méně otužilé než na svých původních stanovištích.
Vystoupí-li teplota nad 27-32 st. C, rostliny zpomalí růst. Pestrolisté odrůdy často ztrácí pestré zbarvení listu
Světlo Je pro růst rostlin nezbytné.
Nejvhodnější je umístění na severním, popřípadě východním okně. Africké fialky nesnášejí přímé sluneční záření, především pozdě na jaře a v létě. Některé odrůdy se přímému slunci brání uzavíráním růžice listů. Ve většině případů však listy ztrácejí přirozený lesk, později žloutnou nebo se tvoří hnědé skvrny. Nezřídka dochází také k deformacím listových čepelí a květů. Mnohdy za takových podmínek rostlina uhyne.
Na jižním a západním okně lze africké fialky pěstovat, ale je nutné chránit je před přímým sluncem záclonou, žaluzií, popřípadě řidší rohoží.
Světlo na okně je jednostranné a po nějaké době způsobí natočení celé růžice směrem ke světlu. Tomu Předejdeme pravidelným otáčením rostliny. Postačí přibližně čtvrt otáčky týdně. Při nedostatku světla rostliny přestávají kvést nebo kvetou jen velmi málo.
Fialky můžeme úspěšně pěstovat při umělém osvětlení. Zdroj světla by měl být umístěn 20-30 centimetru nad vrcholem rostliny. Aby rostliny bohatě kvetly, potřebují přibližně 12-14 hodin světla denně.
Vlhkost vzduchu
Rostliny neprospívají v příliš teplém a suchém vzduchu. Vytvoří-li za takových podmínek poupata, často nerozvitá opadají. Na jejich původních stanovištích převládá vlhkost vzduchu 60-70 %. Z toho si můžeme odvodit, jak se rostliny cítí při vlhkosti vzduchu 10-25 %, která nezřídka bývá v mnohých domácnostech.
Existují možnosti, jak vlhkost vzduchu zvýšit. Nejjednodušší, ale také nejméně účinné je umístění více rostlin pohromadě. Účinnost zvýšíme umístěním různých ozdobných lahví, váz a nádob mezi rostliny. Naplněné vodou poslouží jako odpařovače. Častější je zvlhčování vzduchu rosením. Nemusíme se bát, že orosením listů fialkám ublížíme. Naopak, rosení na ně působí blahodárně a zároveň se tím čistí povrch listů od usazeného prachu. Používáme rozprašovače, které tvoří velmi jemné kapičky. Na listech by neměla stát voda.
V extrémně suchých podmínkách si pomůžeme například takto: Obstaráme si tác alespoň tři centimetry hluboký. Vyplníme ho drobnými oblázky a zalijeme vodou. Květináče umístěné na oblázcích spočívají těsně nad hladinou vody, která se odpařuje a zvlhčuje vzduch. Navíc takto
vytvořená nádrž zachytí přebytečnou vodu ze zalévání.
Africké fialky
můžeme pěstovat v nejrůznějších nádobách. Na materiálu mnoho nezáleží, ale třeba s ním počítat. V květináčích z pálené hlíny vysychá zemina mnohem rychleji než v květináčích z plastu. Nádoba by měla mít ve dně drenážní otvor pro odtok přebytečné vody. Rozhodneme-li se pěstovat fialky v nádobě bezodtoké, umístíme na dno vrstvičku dřevěného uhlí a zaléváme velmi opatrně.
Důležitá je velikost nádoby. Menší květináč sice podporuje kvetení, ale příliš malý nevypadá pěkně. Průměr nádoby by měl být přibližně třetinou průměru rostliny (neplatí pro miniatury). U afrických fialek připadají v úvahu květináče o průměru šest až dvanáct centimetrů.
Zemina
Fialky mají velmi jemné kořínky, a tak potřebují lehkou, kyprou a porézní zeminu. Měla by být mírně kyselá, ~ bez kamenů a hrubších příměsí. Můžeme použít většinu prodávaných zahradních substrátů nebo si zeminu připravíme sami. Smísíme jeden díl hlinité půdy, nejlépe drnovky, popřípadě ornice z nezapleveleného pole, jeden díl rašeliny a jeden díl říčního písku. Tuto základní směs můžeme doplnit o další komponenty, například kompostovou zeminu, perlit a jehličnatku. Někteří pěstitelé do zeminy přidávají dřevěné uhlí, superfosfát, suchý kravinec apod.
Zalévání a hnojení Podstatným faktorem zdravého růstu a bohatého kvetení je voda v pravý čas a ve správném množství. Saintpaulie snáší lépe sucho než přemokření. V žádném případě nesmíme nechat rostliny stát déle ve vodě. Stále plná miska vody povede zcela určitě k uhnití rostliny. Přebytečnou vodu přibližně po jedné hodině odstraníme. Zeminu však nesmíme nechat ani přeschnout.
Zaléváme zásadně vodou o pokojové teplotě nebo o málo teplejší. Nikdy nepoužíváme vodu studenou. Nic nezpůsobuje nasazeným květům takovou újmu jako nachlazení kořenů. Současně se mohou na listech
tvořit hnědé skvrny. Zaléváme podle potřeby jednou až dvakrát za týden. Zaléváme do květináče i spodem do misky. Zalévání do misky je vhodnější a často i jednodušší, především u širokých a bohatě olistěných rostlin. Alespoň jednou za měsíc je třeba rostliny zalít vrchem, aby došlo k propláchnutí solí nahromaděných při povrchu zeminy.
K tomuto účelu si pořídíme konvičku s dlouhou úzkou hubicí nebo si ji zhotovíme sami. Vezmeme plastovou láhev, například od ironu, a na vystřikovací dřík připevníme plastovou slámku na pití. U lahví se šroubovým uzávěrem tento uzávěr provrtáme a slámku do vzniklého otvoru vlepíme. V obou případech je použití stejné. Trubičku vsuneme pod listy a mírným tlakem na stěny láhve zaléváme. Nedochází tak k polití listů a růstového vrcholu (tzv. srdéčka).
Množství vody je dáno velikostí a typem květináče, teplotou, substrátem a dokonce i odrůdou. Vypadá-li povrch půdy nasáklý vodou ještě několik hodin po zalití, bylo vody příliš. Jeli povrch půdy ještě tři hodiny po zalití do misky stále suchý, bylo vody málo. O kvalitě vody platí pravidlo - voda vhodná k pití je vhodná i k zalévání.
Hnojení je pro africké fialky důležité. Používáme běžná hnojiva určená pro pokojové rostliny, která obsahují základní živiny i stopové prvky (tzv. hnojiva plná). Hnojivým roztokem zaléváme zpravidla jednou až dvakrát za měsíc.