Rukověť dopisovatele do modelářského časopisu: Odpověď Tomáše Sládka, šéfredaktora RC revue 

Další sekce:

 

Stránka je optimalizována na prohlížení v rozlišení 
800 x 600

 

Design:

Z. Zvědělík jr.
Zwjedosh

 

V článku Rukověť dopisovatele do modelářského časopisu jsem vyzval redakce modelářských časopisů k odpovědi na problémy a otázky, které se vyskytují ve vztazích dopisovatelů a redakcí.

Jako první a zatím jediný reagoval pan Tomáš Sládek, šéfredaktor časopisu RC revue. Jeho odpovědi si velmi cením a děkuji mu za ni. Jednak doplňuje a opravuje některá má vyjádření, ale hlavně zveřejňuje přístup redakce k dopisovatelům. Přitom postupuje velmi konstruktivně bez jakékoliv snahy někoho napadat. Tak nějak si představuji profesionální přístup a řešení problémů.

Nezbývá než doufat, že nejde jen o proklamace, ale že redakce tak postupuje i ve skutečnosti. Myslím, že se tomu dá věřit. Odpověď si zde přečtou stovky lidí a pokud by to v reálu probíhalo jinak, určitě by se někdo ozval. Tím zároveň žádám ty, kteří do RCR přispívají, o případné komentáře nebo připomínky ke zveřejněnému textu.

Na dotazy položené v úvodu po pravdě odpovídám, že jsem do RCR nikdy nepřispíval a problémy zmiňované v "Rukověti" vznikly kompilací informací od nespokojených dopisovatelů, bez ohledu na konkrétní redakci. Proto ani nebyly žádné z nich konkrétně  přisuzovány. Chtěl jsem tak nechat stejné výchozí podmínky k vyjádření pro kteroukoliv z nich. Nicméně musím dodat, že v době "štěpení" redakcí jsem mnohé ( i méně chutné) diskuse včetně sporů o osud databází zaznamenal. Nikoliv však z pera pana Sládka.

 

Odpověď Tomáše Sládka, šéfredaktora RC revue
Plné, nijak neupravované znění.

 

Vážený pane Zvědělíku,

se zájmem jsem si přečetl vaši Rukověť dopisovatele do modelářského časopisu. Mrzí mě, že vyznívá tak trochu, jakoby v redakcích seděli ziskuchtivci, které především zajímá jak nebohé autory „natáhnout“ a namastit si kapsu.

Zavádějící je zejména úvodní část, například odstavec o bojích o novou podobu modelářského časopisu. Zajisté, došlo k několika přesunům lidí. Ale proboha dopřejte redaktorům stejné právo, jaké mají všichni ostatní, totiž změnit zaměstnání, ve kterém se jim z nějakého důvodu nelíbí.

Nevím o tom, že by se někdo z redakce RC revue (budu se vyjadřovat pouze k našemu časopisu) zúčastňoval nechutných, ba ani chutných diskusí. Tyto diskuse ostatně vedli a vedou především lidé, kteří nemají detailní informace. Bohužel i vy ve své Rukověti například píšete, že došlo ke krádežím databází. Jak moc je důvěryhodný Váš zdroj?

Ve vašem hodnocení RC revue už v současné době není pravda, že obsah časopisu z větší části vytvářejí dva, tři lidé schovaní za různými pseudonymy. Jestliže se svého času redaktor J. Kroufek (pouze on) podepisoval několika jmény, už tomu tak není.

Souhlasím s vámi, že je trh na počet modelářských časopisů u nás příliš malý, a to zejména trh inzertní. Ale opět: Můžete uvést příklady nějaké rivality, nervozity a téměř hysterických reakcí ze strany RC revue?

A nakonec: Konkrétně u kterých redakcí jste se setkal s přístupem „vytlouci z vás, co se dá?“ Upřímně, nepamatuji se (i když to zcela nevylučuji, jsem dosti sklerotický), že byste v RC revue někdy publikoval.

 

Ale teď už ke kapitole Rukověti „Jak na to:"

Blízký přítel:

Máme zajisté „blízké přátele“, pokud je tak chcete nazývat. To jsou autoři, kteří s námi pravidelně spolupracují a kteří většinou už vědí, jaké asi máme na článek požadavky. Honorář dostávají stejně vysoký jako kterýkoliv jiný autor a ve stejnou dobu, kdy je platíme všem ostatním autorům. Protože ale vím, co od nich mohu čekat, nepotřebuji většinou vidět jejich článek předem, stačí mi téma, hrubý nástin jak asi bude vypadat a dohodneme se na rozsahu (udáváme si jej v tiskových stranách).

Kamarád:

„Kamarády“ v tom smyslu, v jakém tento termín používáte vy, nemáme. Honorář nevyplatíme jen tehdy, když se jej zřekne sám autor – podotýkám, že to musí vyjádřit naprosto jasně, aby nedošlo k omylu. Stává se to ale opravdu zřídka (za celou dobu vycházení RC revue je počet takových případů jednociferný)  – většinou u autorů, kteří jsou natolik finančně zajištění, že je pro ně honorář nezajímavý.

Obchodní partner:

Většina přispěvatelů se řadí do skupiny „obchodních partnerů“. Pro ně jednou za čas výši našich honorářů uveřejňujeme, naposledy v úvodníku RC revue 7/2002. Zopakuji je:

Foto podle velikosti zveřejněného snímku

-  šířky přes dva textové sloupce a více 130 Kč;
-  šířky menší než přes dva tiskové sloupce 85 ;
titulní foto 750 Kč. 

Text

Za jednu stranu rukopisu 120 Kč, tedy za sloupec uveřejněného textu asi 160 Kč, potažmo za celou stránku potištěnou pouze textem 640 Kč (tisková strana je zhruba 5 1/3 stránek normovaného rukopisu).

Výkresy

Za většinu celostránkových výkresů platíme 800 Kč. Jen u těch jednodušších, například  u výkresů malých volných vystřelovacích modelů atp., honorář snižujeme až na 550 Kč. U technických kreseb je to podle jejich rozměrů poměrná část z 800 Kč. U plánků, které vydáváme ve skutečné velikosti, je honorář 1500 Kč za první list formátu A1, za každý další 1000 Kč a za text k plánku 700 Kč. Samozřejmě nepřijmeme vícelistý výkres, který by se vešel na formát A1, ale je schválně roztahaný pro získání vyššího honoráře. Tyto plánky musejí projít předběžnou konzultací s redakcí. Všechny tyto částky jsou však za finální produkt. Pokud je výkres třeba překreslit, je za podklad cca 60 %.

Z honorářů do 3000 Kč v jednom čísle srážíme 10% srážkovou daň, kterou odesíláme na finanční úřad. Došlý honorář pak nepodléhá zdanění, ale pozor, měl by být uváděn jako příjem ve vyúčtování zdravotní pojišťovně. Honoráře nad 3000 Kč zasíláme v plné výši a autor by je měl uvádět ve svém daňovém přiznání.

Na poštovní poukázku, kterou honoráře zasíláme, uvádíme jen číslo časopisu, nikoliv přesný rozpis, a to z prostorových důvodů.

Do které rubriky příspěvek patří:

O tom rozhoduje redakce, konkrétně já. Nehonorujeme pouze dopisy čtenářů v rubrice Z vašich dopisů, pozvánky na akce v rubrice Víkend s modely, případně zprávy ze „společenské rubriky“ (úmrtí, blahopřání...). Žádný z dopisů uveřejněný v rubrice Z vašich dopisů ani z článečků v rubrice Víkend s modely ale určitě nebyl míněn jako příspěvek, který by patřil někam jinam

Požadavky redakce na zasílané příspěvky:

Text může být psán na počítači, na psacím stroji i ručně, jedinou podmínkou je, aby byl čitelný. Může být zasílán poštou či e-mailem. Pokud je to e-mailem, je pro nás lepší, když je k němu přidán jako příloha. Samotný e-mailový text totiž po převedení do námi používaného programu nemá háčky a čárky. Pokud jde o počítačový text zasílaný poštou, ideální pro nás je, když je na disketě nebo CD, v každém případě je ale vhodné přiložit k médiu ještě vytištěný text. Jednak se může stát, že zaslané médium bude vadné a text nepůjde přečíst, jednak se na papíře lépe rediguje.

Zaslané fotografie by měly mít formát aspoň 10x15 cm a lesklý povrch. V digitální podobě ve formátu JPG s co nejmenší kompresí a jejich šířka by měla být aspoň 1600 obrazových bodů.

Technické kresby a výkresy jsou opět pro nás nejlepší (u plánků připravovaných k vytištění ve skutečné velikosti výhradně) na pauzovacím případně bílém papíru černou tuší. Při převádění počítačových výkresů mohou někdy nastat problémy například s tloušťkou čar (viz případ popisovaný panem Kolbábkem) nebo s popisky atp. 

Určitě nikomu předtím, než jeho materiál uvidíme, neřekneme, kolik fotografií a v jaké velikosti uveřejníme či zda výkres bude na celou stránku nebo jen na tři sloupce atp. Ostatně i když jej uvidíme, bude to jen informativní. Přesně to můžeme vědět až po jeho konečném zpracování do tisku.

Kdy článek vyjde:

Ani to určitě nesdělíme přesně. Jsou případy, kdy článek leží v redakci i jeden rok, než vyjde. Musí totiž nebo měl by zapadat do daného čísla, někdy je potřeba na příspěvky technického charakteru i udělat jakýsi pořadník (a většinou se to pak ještě pošoupne). Na druhou stranu, pokud příspěvek redakce blokuje, je třeba říci, že není jejím majetkem a neexistuje právní důvod proč jej nevydat jinde. To by jej musela zaplatit předem. Čímž ale nehodlám navádět autory, aby své příspěvky vytvářeli „přes kopírák“ a zasílali je hned do několika redakcí najednou. To je přinejmenším nemorální.

Korektura:

Redakce, aspoň ta naše, bude určitě do textu příspěvku zasahovat. Pokud by tak nečinila, čtenáři by se asi divili. Redaktoři jsou placeni za to, aby článek opravili po gramatické stránce a upravili stylistické chyby a nedostatky. Někdy do textu zasahujeme i dost podstatně, a to v případech, kdy článek obsahuje spoustu „balastu“, tedy informací pro čtenáře naprosto zbytečných. Bohužel tyto články jsou v “internetové době“ čím dál častější. Je třeba si uvědomit, že internetové stránky jsou v podstatě neomezeně velké, ale časopis má daný počet stránek. Proto dáváme přednost co nejvíce informacím technického charakteru před slohovým cvičením, byť i vtipně napsaným. Podstatnou naší chybou ovšem je, že upravené texty zasíláme ke korektuře jen výjimečně. Důvodem je skutečnost, že po sametové revoluci se doba zpracování časopisu několikanásobně zrychlila a zejména při zasílání korektur poštou to přináší časové problémy. Nicméně máte pravdu, není to z naší strany korektní a budeme to muset řešit.

Autorský výtisk posíláme.

Splatnost honorářů:

Náš časopis vychází vždy na přelomu měsíce. Autorské honoráře zasíláme do 20. dne v měsíci, zatím jsme to po dobu, co RC revue vychází, nestihli dvakrát. Většinou jsou ale honoráře odeslány dokonce do 10. dne v měsíci. Mohou jistě nastat výjimky. Někdy nemáme adresu autora a musíme ji shánět (v některých případech dokonce musíme čekat, až se sám ozve), někdy nám honorář vrátí pošta jako nevyzvednutý a stalo se mi například nedávno, že jsme honorář poslali úplně jinam, neboť jsem se o řádku překoukl v počítači. Vždy však jde o chyby, nikoliv o běžný postup.

Nakládání s poskytnutými materiály:

Použité fotografie zasíláme zpět a přidáme i ty, které byly s celým příspěvkem zaslány, ale nebyly otištěny. Autor je může použít i jinde. Protože je máme v digitální podobě, může se stát (výjimečně), že je někdy použijeme znovu jako ilustrační foto. Ovšem opět pouze v časopise, nikoliv třeba samostatně na plakát atp. Nepoužité příspěvky nevyžádané redakcí nevracíme, což je ostatně uvedeno v tiráži našeho časopisu.

 

Snad jsem odpověděl na všechny nebo aspoň většinu vašich dotazů. Samozřejmě jsme lidé chybující a určitě už nastal a zřejmě i v budoucnosti nastane případ, kdy něco nebude fungovat tak, jak jsem to popsal. Ale v tom případě půjde o chybu, kterou je třeba individuálně řešit, nikoliv o plánovité šizení autorů.

Tomáš Sládek, šéfredaktor

 

 

Zpět

Domů