|
Další sekce:
Stránka je optimalizována na prohlížení v rozlišení
800 x 600
Design:
Z. Zvědělík jr.
Zwjedosh |
|
V článku Rukověť dopisovatele do
modelářského časopisu jsem vyzval redakce modelářských časopisů
k odpovědi na problémy a otázky, které se vyskytují ve vztazích
dopisovatelů a redakcí. Jako první
a zatím jediný reagoval pan Tomáš Sládek, šéfredaktor časopisu
RC revue. Jeho odpovědi si velmi cením a děkuji mu za ni.
Jednak doplňuje a opravuje některá má vyjádření, ale hlavně zveřejňuje
přístup redakce k dopisovatelům. Přitom postupuje velmi konstruktivně
bez jakékoliv snahy někoho napadat. Tak nějak si představuji profesionální
přístup a řešení problémů. Nezbývá
než doufat, že nejde jen o proklamace, ale že redakce tak postupuje i ve
skutečnosti. Myslím, že se tomu dá věřit. Odpověď si zde přečtou
stovky lidí a pokud by to v reálu probíhalo jinak, určitě by se někdo
ozval. Tím zároveň žádám ty, kteří do RCR přispívají, o případné
komentáře nebo připomínky ke zveřejněnému textu. Na
dotazy položené v úvodu po pravdě odpovídám, že jsem do RCR nikdy nepřispíval
a problémy zmiňované v "Rukověti" vznikly kompilací informací
od nespokojených dopisovatelů, bez ohledu na konkrétní redakci. Proto
ani nebyly žádné z nich konkrétně přisuzovány. Chtěl jsem tak
nechat stejné výchozí podmínky k vyjádření pro kteroukoliv z nich.
Nicméně musím dodat, že v době "štěpení" redakcí jsem
mnohé ( i méně chutné) diskuse včetně sporů o osud databází
zaznamenal. Nikoliv však z pera pana Sládka.
Odpověď Tomáše Sládka,
šéfredaktora RC revue
Plné, nijak neupravované znění.
Vážený
pane Zvědělíku,
se zájmem
jsem si přečetl vaši Rukověť dopisovatele do modelářského časopisu.
Mrzí mě, že vyznívá tak trochu, jakoby v redakcích seděli
ziskuchtivci, které především zajímá jak nebohé autory „natáhnout“
a namastit si kapsu.
Zavádějící
je zejména úvodní část, například odstavec o bojích o novou podobu
modelářského časopisu. Zajisté, došlo k několika přesunům lidí.
Ale proboha dopřejte redaktorům stejné právo, jaké mají všichni
ostatní, totiž změnit zaměstnání, ve kterém se jim z nějakého důvodu
nelíbí.
Nevím o
tom, že by se někdo z redakce RC revue (budu se vyjadřovat pouze k našemu
časopisu) zúčastňoval nechutných, ba ani chutných diskusí. Tyto
diskuse ostatně vedli a vedou především lidé, kteří nemají detailní
informace. Bohužel i vy ve své Rukověti například píšete, že došlo
ke krádežím databází. Jak moc je důvěryhodný Váš zdroj?
Ve vašem
hodnocení RC revue už v současné době není pravda, že obsah časopisu
z větší části vytvářejí dva, tři lidé schovaní za různými
pseudonymy. Jestliže se svého času redaktor J. Kroufek (pouze on)
podepisoval několika jmény, už tomu tak není.
Souhlasím
s vámi, že je trh na počet modelářských časopisů u nás příliš
malý, a to zejména trh inzertní. Ale opět: Můžete uvést příklady nějaké
rivality, nervozity a téměř hysterických reakcí ze strany RC revue?
A
nakonec: Konkrétně u kterých redakcí jste se setkal s přístupem
„vytlouci z vás, co se dá?“ Upřímně, nepamatuji se (i když to
zcela nevylučuji, jsem dosti sklerotický), že byste v RC revue někdy
publikoval.
Ale teď už ke kapitole Rukověti „Jak na to:"
Blízký přítel:
Máme
zajisté „blízké přátele“, pokud je tak chcete nazývat. To jsou
autoři, kteří s námi pravidelně spolupracují a kteří většinou už
vědí, jaké asi máme na článek požadavky. Honorář dostávají stejně
vysoký jako kterýkoliv jiný autor a ve stejnou dobu, kdy je platíme všem
ostatním autorům. Protože ale vím, co od nich mohu čekat, nepotřebuji
většinou vidět jejich článek předem, stačí mi téma, hrubý nástin
jak asi bude vypadat a dohodneme se na rozsahu (udáváme si jej v tiskových
stranách).
Kamarád:
„Kamarády“
v tom smyslu, v jakém tento termín používáte vy, nemáme. Honorář
nevyplatíme jen tehdy, když se jej zřekne sám autor – podotýkám, že
to musí vyjádřit naprosto jasně, aby nedošlo k omylu. Stává se to ale
opravdu zřídka (za celou dobu vycházení RC revue je počet takových případů
jednociferný) – většinou u
autorů, kteří jsou natolik finančně zajištění, že je pro ně honorář
nezajímavý.
Obchodní partner:
Většina
přispěvatelů se řadí do skupiny „obchodních partnerů“. Pro ně
jednou za čas výši našich honorářů uveřejňujeme, naposledy v úvodníku
RC revue 7/2002. Zopakuji je:
Foto podle velikosti zveřejněného snímku
-
šířky přes dva textové sloupce a více 130
Kč;
- šířky menší než přes dva tiskové sloupce 85
Kč;
- titulní foto 750
Kč.
Text:
Za
jednu stranu rukopisu 120 Kč,
tedy za sloupec uveřejněného textu asi 160 Kč, potažmo za celou stránku potištěnou pouze textem 640
Kč (tisková strana je zhruba 5 1/3 stránek normovaného rukopisu).
Výkresy:
Za většinu
celostránkových výkresů platíme 800
Kč. Jen u těch jednodušších, například
u výkresů malých volných vystřelovacích modelů atp., honorář
snižujeme až na 550 Kč. U technických kreseb je to podle jejich rozměrů poměrná
část z 800 Kč. U plánků, které vydáváme ve skutečné
velikosti, je honorář 1500 Kč za
první list formátu A1, za každý další 1000 Kč a za text k plánku 700
Kč. Samozřejmě nepřijmeme vícelistý výkres, který by se vešel
na formát A1, ale je schválně roztahaný pro získání vyššího
honoráře. Tyto plánky musejí projít předběžnou konzultací s
redakcí. Všechny tyto částky jsou však za finální produkt. Pokud
je výkres třeba překreslit, je za podklad cca 60 %.
Z honorářů
do 3000 Kč v jednom čísle srážíme 10% srážkovou daň, kterou odesíláme
na finanční úřad. Došlý honorář pak nepodléhá zdanění, ale
pozor, měl by být uváděn jako příjem ve vyúčtování zdravotní
pojišťovně. Honoráře nad 3000 Kč zasíláme v plné výši a autor
by je měl uvádět ve svém daňovém přiznání.
Na poštovní
poukázku, kterou honoráře zasíláme, uvádíme jen číslo časopisu,
nikoliv přesný rozpis, a to z prostorových důvodů.
Do které rubriky příspěvek patří:
O tom
rozhoduje redakce, konkrétně já. Nehonorujeme pouze dopisy čtenářů
v rubrice Z vašich dopisů, pozvánky na akce v rubrice Víkend s
modely, případně zprávy ze „společenské rubriky“ (úmrtí,
blahopřání...). Žádný z dopisů uveřejněný v rubrice Z vašich
dopisů ani z článečků v rubrice Víkend s modely ale určitě nebyl
míněn jako příspěvek, který by patřil někam jinam
Požadavky redakce na zasílané příspěvky:
Text
může být psán na počítači, na psacím stroji i ručně, jedinou
podmínkou je, aby byl čitelný. Může být zasílán poštou či e-mailem.
Pokud je to e-mailem, je pro nás lepší, když je k němu přidán
jako příloha. Samotný e-mailový text totiž po převedení do námi
používaného programu nemá háčky a čárky. Pokud jde o počítačový
text zasílaný poštou, ideální pro nás je, když je na disketě
nebo CD, v každém případě je ale vhodné přiložit k médiu ještě
vytištěný text. Jednak se může stát, že zaslané médium bude
vadné a text nepůjde přečíst, jednak se na papíře lépe rediguje.
Zaslané
fotografie by měly mít formát aspoň 10x15 cm a lesklý povrch. V
digitální podobě ve formátu JPG s co nejmenší kompresí a jejich
šířka by měla být aspoň 1600 obrazových bodů.
Technické
kresby a výkresy jsou opět pro nás nejlepší (u plánků připravovaných
k vytištění ve skutečné velikosti výhradně) na pauzovacím případně
bílém papíru černou tuší. Při převádění počítačových výkresů
mohou někdy nastat problémy například s tloušťkou čar (viz případ
popisovaný panem Kolbábkem) nebo s popisky atp.
Určitě
nikomu předtím, než jeho materiál uvidíme, neřekneme, kolik
fotografií a v jaké velikosti uveřejníme či zda výkres bude na
celou stránku nebo jen na tři sloupce atp. Ostatně i když jej uvidíme,
bude to jen informativní. Přesně to můžeme vědět až po jeho konečném
zpracování do tisku.
Kdy článek vyjde:
Ani
to určitě nesdělíme přesně. Jsou případy, kdy článek leží v
redakci i jeden rok, než vyjde. Musí totiž nebo měl by zapadat do
daného čísla, někdy je potřeba na příspěvky technického
charakteru i udělat jakýsi pořadník (a většinou se to pak ještě
pošoupne). Na druhou stranu, pokud příspěvek redakce blokuje, je třeba
říci, že není jejím majetkem a neexistuje právní důvod proč jej
nevydat jinde. To by jej musela zaplatit předem. Čímž ale nehodlám
navádět autory, aby své příspěvky vytvářeli „přes kopírák“
a zasílali je hned do několika redakcí najednou. To je přinejmenším
nemorální.
Korektura:
Redakce,
aspoň ta naše, bude určitě do textu příspěvku zasahovat. Pokud by
tak nečinila, čtenáři by se asi divili. Redaktoři jsou placeni za
to, aby článek opravili po gramatické stránce a upravili stylistické
chyby a nedostatky. Někdy do textu zasahujeme i dost podstatně, a to v
případech, kdy článek obsahuje spoustu „balastu“, tedy informací
pro čtenáře naprosto zbytečných. Bohužel tyto články jsou v
“internetové době“ čím dál častější. Je třeba si uvědomit,
že internetové stránky jsou v podstatě neomezeně velké, ale časopis
má daný počet stránek. Proto dáváme přednost co nejvíce informacím
technického charakteru před slohovým cvičením, byť i vtipně
napsaným. Podstatnou naší chybou ovšem je, že upravené texty zasíláme
ke korektuře jen výjimečně. Důvodem je skutečnost, že po sametové
revoluci se doba zpracování časopisu několikanásobně zrychlila a
zejména při zasílání korektur poštou to přináší časové problémy.
Nicméně máte pravdu, není to z naší strany korektní a budeme to
muset řešit.
Autorský výtisk posíláme.
Splatnost honorářů:
Náš
časopis vychází vždy na přelomu měsíce. Autorské honoráře zasíláme
do 20. dne v měsíci, zatím jsme to po dobu, co RC revue vychází,
nestihli dvakrát. Většinou jsou ale honoráře odeslány dokonce do
10. dne v měsíci. Mohou jistě nastat výjimky. Někdy nemáme adresu
autora a musíme ji shánět (v některých případech dokonce musíme
čekat, až se sám ozve), někdy nám honorář vrátí pošta jako
nevyzvednutý a stalo se mi například nedávno, že jsme honorář
poslali úplně jinam, neboť jsem se o řádku překoukl v počítači.
Vždy však jde o chyby, nikoliv o běžný postup.
Nakládání s poskytnutými materiály:
Použité
fotografie zasíláme zpět a přidáme i ty, které byly s celým příspěvkem
zaslány, ale nebyly otištěny. Autor je může použít i jinde. Protože
je máme v digitální podobě, může se stát (výjimečně), že je někdy
použijeme znovu jako ilustrační foto. Ovšem opět pouze v časopise,
nikoliv třeba samostatně na plakát atp. Nepoužité příspěvky nevyžádané
redakcí nevracíme, což je ostatně uvedeno v tiráži našeho časopisu.
Snad jsem odpověděl na všechny nebo aspoň většinu
vašich dotazů. Samozřejmě jsme lidé chybující a určitě už nastal a
zřejmě i v budoucnosti nastane případ, kdy něco nebude fungovat tak,
jak jsem to popsal. Ale v tom případě půjde o chybu, kterou je třeba
individuálně řešit, nikoliv o plánovité šizení autorů.
Tomáš
Sládek, šéfredaktor
Zpět
Domů
|