Porovnání výsledků dechového analyzátoru a plynové chromatografie
Názory na přesnost stanovení alkoholu v krvi analýzou vydechovaného vzduchu se často odlišují. Pohled na přesnost stanovení je mnohdy ovlivněna i z komerčních důvodů či nedostatečné znalosti uvedené problematiky. Závěry jsou mnohdy činěny pouze z jedné hodnoty bez kontroly naměřené hodnoty.
Na základě uvedených skutečností jsem provedl porovnání výsledků dechového analyzátoru Dräger 7410 a plynového chromatografu při stanovení alkoholu v krvi. Do souboru dat byla začleněna pouze měření prováděná na Protialkoholní záchytné stanici hl.m. Prahy (název v roce 1995) s následným odběrem vzorku krve, mezi čímž nebyla časová prodleva delší než 5 minut. Do datového souboru nebyly zařazeny hodnoty do 0,20‰.
Hodnoty stanovené plynovou chromatografií byly potvrzeny Widmarkovou metodou.
V datovém souboru je celkem 700 záznamů za 6 měsíců (březen až září 1995).
Rozdělení absolutní procentuální odchylky dechového analyzátoru od plynového chromatografu. Jako relativně přijatelná odchylka se nám jeví do 15% (červená čára) stanovené hodnoty této podmínce vyhovělo 55% stanovení.
Maximální nalezená odchylka je 77%.
Z datového souboru bylo vybráno 100 záznamů v oblasti 0,8 až 1,2‰. Podmínce odchylky do 15% stanovené hodnoty nevyhovělo 57% stanovení.
Závěr
Dechový analyzátor má své místo v diagnostice či jako vyhledávací metoda. Použití pro forensní případy, tak jak je mnohdy prováděno je nesprávné.
Zkrácená kopie přednášky z Ostravských dnů forensních věd 1995
© Ing. Jaroslav Zikmund, 1995