Císařský mlýn

Původní mlýn byl v Bubenči postaven v roce 1395 a od roku 1584 se stal korunním majetkem - odtud jeho název. Prostředí, ve kterém se stavba nachází, si oblíbil císař Rudolf II, na jehož pokyn zde byly vystavěny mnohé stavby. V roce 1825 zde byla zřízena papírna, vybavená roku 1833 stroji c Velké Británie a zrodila se tak první srojní výroba v tehdejším mocnářství. Vyráběly se zde převážně lepenky a kartonáže a konečně i tiskly velkoformátové obrazové tapety.

Železniční vlečku již renesanční mocnář zřídit nestihl, ta se stala důležitou dopravní cestou pro Pražské papírny a předmětem častých dohadů mezi ČSD a podnikem kvůli její sjízdnosti. Z nestabilního svahu se neustále uvolňovalo kamení, které padalo na koleje. Řešením byla vždy jednorázová huráakce, kdy se "THP" vyhnali na koleje sbírat kamení.

Objekt již Pražským papírnám nepatří. Na počátku tisíciletí se stav vlečky značně zhoršoval, na kolejích přibývalo nejen kamení, ale i napadané větve, ba i celé kmeny. V roce 2004 byly koleje opět vyčištěny - a to je moment pořízení fotografií zajímavého technického díla.

S.K. 21.2.2004

	Na sedmnácté koleji, právě za naší výtopnou, je velice stará výhybka. Nikdo neví, kdo ji tu postavil, a nikdo se už nepamatuje, kam vede kolej, která od ní odbočuje.
	Co jsem tady na nádraží, a to už bude z jara šedesát tři roky, ji nikdo ještě nepřehodil a všichni hradlaři říkají, že ji ani nelze přehazovat, protože k ní nevede spojení.
	Avšak já vím, že kolej vede rovnou do továrny pana černokněžníka Zababy.
	Jel po koleji, která se ztrácela mezi trávou a listím a pískem, jel velice rychle a měsíc mu trochu svítil na cestu.
	Někdo bydlí u silnice, jiný u potoka. Jsou tací, kteří mají domovní vchod u vlečky - nebo tedy spíš - byli.
	Prostředí, ve kterém se stavba nachází, si oblíbil císař Rudolf II, na jehož pokyn zde byly vystavěny mnohé stavby - no a to jsou, byť zajímavé, ale pouhé fragmenty. Každým rokem něco ubyde, něco upadne.