Kapitola druhá

 

Pěna dní

 

1.      zonzonner	sloveso odvozené od onomatopoia “zonzon”, což je zvuk, který vydává létající hmyz	bzučet
2.      le Cépédéiste	substantivum odvozené ze zkratky C.P.D.E.(= Compagnie Parisienne de Distribution d'Eléctricité)	příslušník městských Elektrických podniků
3.      le cinématographiste	substantivum odvozené klasickým způsobem ze slova cinématographe, -graphie, -graphique (=filmový přístroj, kinematografie, filmový)	filmař
4.      le vermicule	vianismus utvořený ze slova latinského původu vermiculus, vermis (= malý červ), neologismus z rodiny slov vermiculé/ vermiculaire/vermiculure (=červovitý)	červ
5.      le Chevêche	přenesení významu nočního dravce = la chevêche (=sýček)za účelem obměny něčeho, co souvisí se slovy jako: évêque, archevêque (=biskup, arcibiskup), je zde patrná konotace spánku během dne	dědkan
6.      la trousse à doctoriser	neologismus, odvozený ze slov: docteur/doctorat (=lékař, doktorát); původní sufix je podobný následujícím typům slov: -ise (franchise), -iser (sodomiser) et -isant (communisant)	doktorská brašna
7.      le doublezon	utvoření nové měny pomocí neologismu; mot-valise, které vzniklo na základě výrazů označujících dvojnásobnou hodnotu peněz nebo deformací slova doublon (=dublon); sufix -on může mít augmentativní význam	doublezon
8.      bidistillée	prefix  bi- a distillé (= destilovaný, překapávaný) pro lepší zjemnění parfému, který používala Chloé	dvakrát destilovaný
9.      l´égalisateur	substantivum odvozené ze slovesa égaliser (= vyrovnávat) ve smyslu “rendre égal dans la mort”	egalizátor
10.  faire du gratouillis	neologismus z rodiny slova gratouille (= škrábat); jedná se o mot-valise vytvořené z: gratter (= škrábat) + chatouiller (= lechtat, šimrat)	škrábat
11.le Pompeur	substantivum odvozené ze slova  pompier (= požárník, hasič) s příponou  -eur, která se běžně užívá pro označení jmen konatelských	hasič
12.le biglemoi	substantivizace spojení “bigle-moi!”, od slovesa bigler (= šilhat, dívat se zaujetím nebo ze zvědavosti); neologismus nahrazuje spojení “regard dans regard (de désir)”	hopsatrot
13.le prioir	neologismus, který obnovuje slovo prie-Dieu, klasicky odvozené od prier (= modlit se) s příponou -oir	klekátko
14.le brouzillon	neologismus z onomatopoia pro označení obtížného hmyzu	moucha
15.le frigiploque	znehodnocující deformace ze slov frigo/frigidaire (označení pro ledničku), s využitím argotického zakončení (např.: loufoque, vioque =blázen, starý)	mrazicí pult
16.se nutritionner	verbum odvozené klasickým způsobem, které nabývá pejorativního zabarvení	nakrmit se
17.le Peintureur	substantivum odvozené z  peinture (= barva, nátěr)a peinturer (= natřít, natírat), s pejorativním zabarvením	natěrač
18.dilatoirement	adverbium odvozené ze slova dilatoire (= odkládací)	nesouvislý
19.l´antiquitaire	užití slova antiquaire (= antikvář, obchodník se starožitnostmi), které vychází z rodiny slov antiquités (= starobylost) , podle modelu propriété>propriétaire (=vlastnictví, vlastník), société>sociétaire (=společnost, člen společnosti)	obchodník se starožitnostmi
20.l´agent d´armes	dekompozice slova gendarmes (= četník) s přihlédnutím k podobné zvukové stránce se spojením “gens d'armes” (= ozbrojení lidé)	ozbrojenec
21.le pianocktail	mot-valise utvořené ze slov piano (= klavír) a cocktail (= koktejl) pro označení Colinova vynálezu	pianocktail
22.le députodrome	mot-valise komické a satirické, jež vzniklo spojením slova député (= poslanec) a - drome podle modelu aérodrome, hippodrome, vélodrome	poslanecká závodní dráha
23.tapis-de-caoutchouté	verbální derivace vznikla na základě kompozita podle angličtiny	potažený linoleem
24.blocnoter	verbální derivace podle angličtiny, výsledkem je kompozitum	poznamenat si
25.la Béniction	nové slovo, které vzniklo zkrácením bénédiction (= požehnání) a přibližuje se verbu bénir (= posvětit, požehnat)	požehnání
26.le Bedon	přenesení významu; podobnost se slovy bedeau (= církevní hodnostář) a bedon (= zavalité břicho)	pupkatý kostelník
27.la sacristoche	argotický neologismus, od slova  sacristie (= sakristie) s pejorativním sufixem -oche	sakristie
28.la gondolance	substantivum odvozené od slovesa  se gondoler (= pukat smíchy)	smích
29.l´arrache-coeur	kompozitum utvořené klasickým způsobem	srdcerváč
30.le tourneur de disques	perifráze označující výrobce desek; způsob derivace z tourne-disques (= gramofon)	výrobce desek
31.le Chuiche	komická deformace ze suisse (= církevní hodnostář, kostelník) a také možná souvislost s adjektivem chuiche (= lakomý, skoupý)	vyšeptaný ministrant

 

 

 

      Z tohoto románu jsem vybrala 31 vianismů. Jedná se především o podstatná jména (24), o slovesa (4), o přídavná jména (3) a jedno příslovce.

Vybrané vianismy jsem rozdělila do skupin podle tematické příbuznosti slov. Jednotlivými okruhy se budu dále podrobně zabývat.

 

      Autor vymýšlí nová slova v případech, kdy chce přiblížit určitou osobu, věc, vlastnost nebo děj. Navíc také chce pomocí těchto výrazů vyjádřit vztah hlavních postav románu, a tím vlastně svůj, k sobě navzájem, k určitým institucím nebo například k práci. Jak dále uvidíme jedná se zejména o pejorativa.

Vianismy jsem tedy rozdělila podle tematických okruhů do pěti skupin, které zde nejprve uvedu a budu se jimi poté podrobněji zabývat.

Vydělila jsem slova označující profese či zaměstnání, ta, která se týkají náboženství (kostela), další okruh jsem nazvala „hudba“, čtvrtý „hmyz“ a poslední okruh zahrnuje všechna zbývající  slova. Těmi se budu také  zvlášť zabývat, přestože jde o rozličná označení, která nelze uspořádat do vyšších celků jako tomu je u předchozích čtyř skupin. Zvláště pak se zaměřím na několik vybraných slov, která mě obzvlášť zaujala.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A. „Profese / zaměstnání“

 

le Cépédéiste (2), le cinématographiste (3), le Pompeur (11), le Peintureur (11),  l´antiquitaire (19), l´agent d´armes (20), blocnoter (24), le tourneur de disques (30)

                        

 

Z výše uvedeného výčtu je patrné, že autor deformuje pouze slova označující zaměstnání, s nimiž se dostávají do styku hlavní postavy románu, to by mohlo svědčit
o jejich již ne neutrálním vzájemném vztahu.

Podle mého názoru tím Boris Vian chce poukázat buď na jistou fikci nebo na nadčasovost celého příběhu, což zjistíme při slovotvorném rozboru, který bude následovat.

Pro snadnější pochopení významu slova jsem sestavila tabulku, v níž je možné porovnat francouzskou ukázku textu s jejím českým překladem.

 

Le soleil aussi attendait Chloé, mais lui pouvait s´amuser à faire des ombres, à faire germer des graines de haricot sauvage dans les interstices adéquats, à pousser des volets et rendre honteux un réverbère allumé pour raison d´inconscience de la part d´un Cépédé-iste.	Také sluníčko čekalo na Chloé, mohlo se však bavit tím, že dělalo stíny, že tahalo ze země klíčky semen divokých bobů vždycky stejně daleko od sebe, nutilo stahovat rolety a zahanbovalo jednu pouliční lampu, kterou kterýsi nesvědomitý příslušník městských Elektrických podniků zapomněl zhasnout.
Dans un coin, sous une gerbe, apparaissait le sommet du crâne d´un cinématographiste qui tournait désespérément sa manivelle.	V jednom koutě pod kyticí vystrčil lebku filmař a zoufale točil klikou.
Les Pompeurs apparurent presque aussitôt; leur voiture s´arrêta devant la librairie en faisant un bruit terrible.	Hasiči přijeli skoro okamžitě. Jejich vůz zabrzdil se strašným skřípěním.
Quand le camion des Peintureurs arrivera, vous le ferez entrer jusqu´à l´autel, Joseph, dit-il au Chuiche.	„Až přijede nákladní auto s natěrači, necháte je zajet až k oltáři, Josefe,“ řekl ministrantovi.
Je reconnais que c´est une belle pièce, dit l´antiquitaire en tournant autour du pianocktail de Colin.	„Uznávám, že je to krásný kousek,“ řekl obchodník se starožitnostmi, prohlížeje si ze všech stran Colinův pianocktail.
Il remarqua, devant la porte, la voiture du sénéchal de la police et vit que le choffeur la faisait avancer un peu pour éviter la zone dangereuse, et il aperçut aussi les silhouettes noires des agents d´armes.	Všiml si, že u vchodu stojí vůz vrchního strážce pořádku, a viděl, že s ním řidič popojíždí kousek dopředu, aby se dostal z nebezpečného okruhu, a spatřil též černé postavy ozbrojenců.
-Je pars, annonça le sénéchal. Mission spéciale. Blocnotez.	„Odcházím,“ oznámil mu vrchní strážce pořádku. „Zvláštní poslání. Poznamenejte si.“
-Entrez! cria le tourneur de disques. Il regarda vers la porte. C´était Chick. -Bonjour, dit Chick. Je reviens vous voir pour ces enregistrements que je vous avais apportés.	„Dále,“ zvolal výrobce gramofonových desek. Podíval se ke dveřím. Byl to Chick. „Dobrý den,“ pozdravil Chick. „Jdu si pro ty nahrávky, co jsem nedávno přinesl.“

 

Nyní již bude následovat samotný slovotvorný rozbor jednotlivých vianismů:

 

-         Le Cépédéiste (2): slovo vzniklo sufixální derivací, kdy kořen slova je vytvořen ze zkratky C.P.D.E. (= Compagnie Parisienne de Distribution d'Eléctricité) 
+ příponou –iste;

-         jméno konatelské, mutace;

-         tento vianismus je užit jako kontrast k poklidu a k příjemné atmosféře při čekání na Chloé, kde jediným nedostatkem k úplné harmonii je nesvědomitost člověka, jež nesplnil svůj úkol.

 

-         Le cinématographiste (3): slovo vzniklo sufixální derivací ze substantiva
la  cinématographie (= filmové umění) + příponou –iste;

-         jméno konatelské, mutace;

-         autor užívá toto slovo ve spojení s “le coin” a “désespérément” , což by mohlo poukazovat nejen na negativní podmínky práce filmaře, ale zároveň i následky jeho povolání.

 

-         Le Pompeur (11): slovo vzniklo sufixální derivací ze substantiva le pompier
(= požárník, hasič) + příponou –eur;

-         jméno konatelské, mutace;

-         jak z kontextu zjišťujeme, tak hasiči přijeli za velkého hluku; slovo pompeur svou zvukovou podobou tento dojem úspěšně podporuje.

 

-         Le Peintureur (11): slovo vzniklo derivací ze substantiva la peinture (= malování, malba; natírání) + příponou –eur;

-         jméno konatelské, mutace;

-         v některých novějších slovnících je toto slovo uváděno s překladem „mazal“;

-         v našem případě je sémem spíše slovo natěrač = někdo, kdo barví, natírá stěny;

-         význam „mazal“ by ovšem mohl velice dobře odkazovat k ironickému postoji autora k těmto lidem, k jeho pochybnostem o jejich dovednostech, možná i k smyslu jejich práce;

-         v kontextu je pak význam podpořen i dalšími jednotkami jako je: přijelo jich nákladní auto.

 

-         L´antiquitaire (19): slovo vzniklo sufixální derivací ze substantiva l´antiquité
(= starožitnost) + příponou –aire;

-         jméno konatelské, mutace;

-         autor nahrazuje slovo l´antiquaire;

-         vianismus má na první pohled neutrální význam, zdá se, že pouze označuje osobu, která se zabývá starožitnostmi;

-         jedná se však o jedinou postavu z uvedeného výčtu, ke které má hrdina pozitivní vztah a dokonce si jí váží;

-         Colina a starožitníka totiž spojuje láska k umění, proto právě jemu prodává svůj vynález ² ;

-         tato podoba více odkrývá skutečný původ slova; ukazuje na památky, na starožitnosti.

 

-         L´agent d´armes (20): slovo vzniklo dekompozicí slova le gendarme (= četník);

-         autor využívá podobné zvukové podoby obou výrazů;

-         dochází ke spojení dvou různých výrazů - le gendarme a les gens d´armes
k vyjádření jednoho významu;

-         autor si hraje jak se sémémy, tak s fonetickou podobou;

-         Vianův postoj k těmto postavám je krajně nepřátelský a vyjadřuje také jisté obavy z jejich činnosti.

 

-         Blocnoter (24): slovo vzniklo kompozicí;

-         komponenty jsou slova: le bloc (=zápisník, notes) + noter (=poznamenat, zaznamenat, zapsat);

-         tím, že autor používá nové slovo, ukazuje na „důležitou“ roli všech strážníků nebo četníků, kde neutrální výraz noter nestačí;

-         toto kompozitum je tvořeno podle angličtiny, kde je tendence používat jednoslovná vyjádření;

-         že se jedná o anglický vzor, je evidentní i z pojmenování strážníků jménem Douglas.

 

-         Le tourneur de disques (30): slovo vzniklo sufixální derivací z kompozita le tourne-disques (=gramofon), k prvnímu komponentu je přidána přípona -eur, druhý komponent je nezměněn;

-         jméno konatelské, mutace;

-         autor ukazuje na zbytečnost uvedeného povolání, vysmívá se jeho smyslu.

 

Slova jsou tvořena především derivací, autor používá neutrálních přípon -iste, -eur, přesto výsledný dojem je subjektivně zabarvený, zejména pak pejorativní.

 

Nyní tedy vidíme, že autor románu má k těmto profesím negativní vztah, jedinou výjimkou je pouze starožitník (viz výše).

Vian opovrhuje zbytečnou a neužitečnou prací, která nemá žádný význam pro ostatní lidi.

 

Zajímavé je, že zatímco postavy, se kterými přichází hrdinové do kontaktu a prostředí, v němž žijí, jsou nereálné, a vše, co se týká hudby je konkrétní a skutečné:   

„Je conseille à Monsieur un tempo d´atmosphère, dans le style de Chloé, arrangé par Duke Ellington, ou du Concerto pour Johnny Hodges…dit Nicolas. Ce qu´outre-Atlantique on désigne par moody ou sultry tune.“  ³

 

Tím je doloženo mé tvrzení, že Vian si neváží pouze lidí „zbytečných“, kteří nepřináší ostatním žádný prospěch. Hudba je pro něj vším, tudíž i hudebníci jsou podle Viana tak důležití, že je třeba je citovat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B. „Náboženství“

 

le Chevêche (5), le prioir (13), la Béniction (25), le Bedon (26), la sacristoche (27),

le Chuiche (31)

 

 

Uvedená slova vyjadřují postoj postav k církvi a církevním obřadům.

Nejprve uvedu ukázku, v níž se vyskytuje většina vianismů týkajících se této problematiky:

 

“Le Religieux sortit de la sacristoche, suivi d´un Bedon et d´un Chuiche. Ils portaient de grandes boîtes en carton ondulé pleines d´éléments décoratifs.

-Quand le camion des Peintureurs arrivera, vous le ferez entrer jusqu´à l´autel,
Joseph, dit-il au Chuiche. (Presque tous les Chuiches professionnels s´appellent Joseph, en effet.)

-On peint tout en jaune? dit Joseph.

-Avec des raies violettes, dit le Bedon, Emmanuel Jude, grand gaillard sympathique dont l´uniforme et la chaîne d´or brillaient comme des nez froids.

-Oui, dit le Religieux, parce que le Chevêche vient pour la Béniction. Venez, on va
décorer le balcon des Musiciens avec tous les éléments qu´il y a dans ces boîtes.

-Il y a combien de Musiciens? demanda le Chuiche.

-Septante-trois, dit le Bedon.

-Et quatorze Enfants de Foi, dit le Religieux, fièrement.”

 

-         nyní, pro lepší srovnání, bude následovat překlad výše uvedené ukázky

-         je třeba se zaměřit nejen na slova podtržená, ale na celý kontext:

 

„Zástupce církve vyšel ze sakristie, sledován pupkatým kostelníkem a vyšeptaným ministrantem. Nesli velikánské krabice z vlnité lepenky, plné ozdob.

„Až přijede nákladní auto s natěrači, necháte je zajet až k oltáři, Josefe,“ řekl ministrantovi.

Fakt je, že skoro všichni ministranti z povolání se jmenují Josef.

„Všechno se natře na žluto?“ zeptal se Josef.

„Na žluto s fialovými pruhy,“ řekl kostelník Emanuel Judo, takto velmi sympatický šprýmař, jehož zlatý řetěz se leskl jako namrzlý nos.

„Ano,“ pravil zástupce církve, „neboť jim přijde požehnat pan dědkan. Pojďte, vyzdobíme kůr pro hudebníky vším, co je v krabicích.“

„Kolik je hudebníků?“ zeptal se ministrant.

„Třiasedmdesát,“ odpověděl kostelník.

„A třináct družiček,“ dodal pyšně zástupce církve….“

 

Agenouillés devant l´autel, sur deux prioirs recouverts de velours blancs, Colin et Chloé, la main dans la main, attendaient.

Colin a Chloé klečeli ruku v ruce před oltářem na dvou klekátkách pokrytých bílým plyšem a čekali.

 

 

Slovotvorný rozbor:

 

-         Le Chevêche (5): slovo vzniklo pravděpodobně ze slova la chevêche (= sýček) na základě konotace „spánek během dne“;

-         zajímavý je také výklad Michela Gauthiera, který ve své publikaci⁴ uvádí:

 

“Chevêche additionne aux valeurs d´évêque et d´archevêque celles de revêche et du nom d´une chouette. […] Rattachable à cette série est sacristoche, déjà relevé, qu´on entend dans la bouche des gamins …”

 

-         osoba, o které se pouze mluví, sama však v románu aktivně  nevystupuje;

-         neosobnost je podložena také tím, že na rozdíl od ostatních zástupců církve (viz níže), není dědkan označen křestním jménem;

-         vysvětlením by mohlo být to, že dědkan zastupuje církev jako instituci, nikoliv sebe samého;

-         příznakové je i počáteční velké písmeno, jež upozorňuje na důležitost slova v textu, na jeho výjimečnost; Vian měl nejspíš na mysli povyšování se nad ostatní.

 

-         Le prioir (13): slovo vzniklo sufixální derivací z verba prier (= prosit, modlit se);

-         slovotvorná kategorie názvů prostředků a nástrojů nějaké činnosti, mutace;

-         sufix -oir je neutrální, není nositelem významového zabarvení;

-         toto slovo by se dalo považovat za jediné neutrální v této skupině;

-         autor se použitím vianismu pokouší vyhnout pojmenování boha, které je obsaženo v kompozitu le prie-Dieu (= klekátko);

-         na druhou stranu bychom mohli i tento vianismus pozorovat jakožto pejorativně míněný, jelikož autor z klekátka, které je pro věřící důležitým místem, dělá „nástroj“ k modlení, čímž jeho duchovní hodnotu snižuje.

 

-         La Béniction (25): slovo vzniklo zkrácením slova la bénédiction (= požehnání);

-         vianismus také ukazuje na příbuznost k verbu bénir (= požehnat, posvětit);

-         neutrální význam slova je téměř zachován, vianismus v sobě kumuluje dvě slova téhož lexikálního pole;

-         pro nás je důležitější příznakovost počátečního písmene, očekávali bychom zde spíše malé písmeno;

-         souvisí s osobou dědkana, který nemůže vykonávat nic „podřadného“, naopak, pouze věci výjimečné, proto velké písmeno.

 

-         Le Bedon (26): slovo vzniklo prolínáním dvou slov s různými významy, které jsou si ovšem pro autora konotačně blízké: le bedeau (=kostelník) + le bedon (=břicháč);

-         Vian si neváží jeho funkce a zesměšňuje ji, kostelník v jeho románu je jedna ze záporných postav, jež nedbá o nic jiného než o sebe;

-         kostelník vykonává práci zbytečnou, neprospěšnou;

-         i v tomto případě je osoba označena křestním jménem, Emmanuel Jude; jedná se tedy o konkrétní osobu, Vian ji tak zbavuje anonymity a všechny nedostatky 
a výtky již směřuje cíleně;

-         viz také níže uvedený názor M. Gauthiera.

-         La sacristoche (27): slovo vzniklo ze základového slova la sacristie (= sakristie)
+ sufix –oche;

-         slovotvorná kategorie názvů prostředků a nástrojů nějaké činnosti, modifikace;

-         přípona s sebou nese pejorativní příznak;

-         autor činí ze svatého místa místo podřadné, dalo by se říci bezcenné či dokonce zbytečné; s tímto faktem jsme se již setkali u slova  le prioir (13).

 

-         Le Chuiche (31): slovo vzniklo sufixální derivací ze slovesa  chuinter (=šišlat)
+ sufix – iche;

-         jméno konatelské, mutace;

-         možná je i souvislost se slovem chiche (=skrblický, skoupý), které je mu po fonetické stránce blízké;

-         pro překlad by bylo vhodnější vycházet právě ze slova chiche, tím by se podařilo lépe vystihnout vztah postavy k penězům;

-         postava se jmenuje Josef; zde by byly na místě minimálně dvě možné explikace, první, že toto jméno patří Ježíšově otci (tím bychom zůstávali v duchovní oblasti) nebo naopak je to jméno velice běžné a často užívané (jeho práci může vykonávat každý).

 

Nyní bych uvedla zajímavý názor na vznik několika slov, kterým se zabývá M.Gauthier⁵:

 

“…Le Corps constitué par excellence, c´est bien sûr l´Eglise. La titulature imaginée par Vian ressortit à un nouveau type de néologisation, par altération phonique, motivée, encore une fois, et non pas gratuite. Le Religieux a pour assesseurs un Chuiche, prononciation „auvergnate“ de Suisse (un chou ch´est un chou: l´Eglise comme avidité, il lui faut des doublezons, et „chuiche“ est très proche de chiche), et un Bedon (pour bedeau; la plus belle de ces trouvailles: l´Eglise comme ventre).”

 

Z ukázky je patrný silně negativní postoj autora k církvi.

Vianismy označující osoby vznikly na základě konotací, ostatní slova úpravou již existujících slov. Osoby jsou zde načrtnuty jako karikatury, bezvýznamné osobnosti. Jsou popsány jako bezcharakterní a vypočítavé (vliv peněz). Nová slova získávají silné pejorativní zabarvení.

Tím, že je autor pojmenovává křestními jmény, vytváří osobní vztah mezi nimi
a hlavními hrdiny.

Vian neustále opakuje neologismy le Bedon a le Chuiche; zaměříme-li se na jejich frekvenci, zjistíme, že první slovo se v románu objevuje 21krát a druhé 27krát. Takto vysoká frekvence užití slov samozřejmě není náhodná, autor neustálým označováním těchto postav posměšnými jmény vyvolává v čtenáři sílící nevoli vůči nim. Významná je podle mého názoru i zvuková stránka slov; již na první pohled je evidentní nadměrný výskyt -ch- (le Chevêche (5), la sacristoche (27), le Chuiche (31), což pouze zvyšuje pocit výsměchu a povýšenému vztahu k těmto zmiňovaným funkcím nebo věcem.

 

Nyní uvidíme, že vztah hrdinů k církvi se mění tak, jak se mění postoj církve
k nim.  Velkou roli zde hrají především peníze, v našem případě doublezony  (viz „E. ostatní“).

Pro porovnání uvádím ukázku z počátku románu, kdy se Colin ženil s Chloé
a uspořádali nákladnou svatbu; naproti tomu se k závěru dočítáme, že po tragické smrti Chloé, kdy už Colinovi nezůstávají žádné finance, je vystrojen pouze  chudý pohřeb.

 

Všimněme si přístupu církevních zástupců v obou situacích:

-         svatba je popsána jako velkolepá událost

-         autor působí mistrně na naše smysli: vjemy vizuální (všimněme si barev a záře), čichové (vůně koření) i sluchové (ticho, hudebníci)

-         z celé ukázky na čtenáře přechází pocit klidu a příjemné atmosféry

 

“Il y avait maintenant un très profond silence dans l´église et les gens retenaient leur haleine. Partout, de grandes lumières envoyaient des faisceaux de rayons sur des choses dorées qui les faisaient éclater dans tous les sens, et les larges raies jaunes et violettes de l´église donnaient à la nef l´aspect de l´abdomen d´une énorme guêpe couchée, vue de l´intérieur. Très haut, les Musiciens commencèrent un choeur vague; les nuages entraient; ils avaient une odeur de coriandre et d´herbe de montagnes. Il faisait chaud dans l´église et l´on se sentait enveloppé d´une atmosphère bénigne et ouatée.” ⁶

 

-         pohřeb působí stroze, chladně a z ukázky vystupuje nenávist (církev) a smutek (přátelé Chloé)

 

“Je peux vous faire quelque chose de très bien dans les deux mille doublezons, dit                                                 le Religieux. J´ai aussi plus cher.

- Je n´ai que vingt doublezons, dit Colin. Je pourrais peut-être en avoir trente ou quarante de plus mais pas tout de suite.

Le Religieux remplit ses poumons d´air et souffla d´un air dégouté.

- C´est une cérémonie de pauvre, alors, qu´il vous faut.

- Je suis pauvre…dit Colin, et Chloé est morte…

- Oui, dit le Religieux, mais on devrait toujours s´arranger pour mourir avec de quoi se faire enterrer décemment. Alors vous n´avez même pas cinq cents doublezons? […] Les porteurs s´arrêtèrent près d´un grand trou. Ils se mirent à balancer le cercueil de Chloé en chantant "A la salade", et ils appuyèrent sur le déclic. Le couvercle s´ouvrit et quelque chose tomba dans le trou avec un grand craquement; le second porteur s´écroula à moitié étranglé, parce que la courroie ne s´était pas détachée assez vite de son cou. Colin et Nicolas arrivèrent en courant, Isis trébuchait derrière et alors le Bedon et le Chuiche, en vieilles salopettes pleines d´huile, sortirent tout à coup de derrière un tumultus et se mirent à hurler comme des loups, en jetant de la terre et des pierres dans la fosse.” ⁷

 

Boris Vian v tomto románu celkem „ostře“ odsuzuje církev a její praktiky; jak uvidíme při rozboru dalších dvou románů, je to záležitostí i dalších děl.

 

 

 

 

 

C. „Hudba“

 

le biglemoi (12), le pianocktail (21), le tourneur de disques (30)

 

 

Autor byl nejen spisovatelem, ale také hudebníkem a obdivovatelem jazzu, proto je román plný hudby a důležitá je tudíž i zvuková stránka textu (viz Medailónek). Jak je možné vidět, s hudbou souvisejí i vianismy této skupiny.

 

-         Le biglemoi (12): slovo vzniklo substantivizací rozkazovacího způsobu slovesa bigler (= šilhat);

-         vystihuje způsob tance na základě jeho provedení (tak, jak ho vidí autor);

-         jde  tedy o tanec “joue contre joue”;

-          také toto slovo se v textu objevuje několikrát (str. 49, 50, 52, 53, 68)⁸ ;

-         nyní uvedu ukázku, v níž kuchař vysvětluje Colinovi správné provedení le biglemoi
a rovněž překlad.

 

“Le principe du biglemoi, dit Nicolas, que Monsieur connait sans doute, repose sur la production d´interférences par deux sources animées d´un mouvement oscillatoire rigoureusement synchrone.”

„Princip hopsatrotu, jak pán jistě ví,“ začal Nicolas, „spočívá v křížení vln dvou živých zdrojů, které vyvíjejí naprosto synchronní oscilující pohyb.“

 

-         autor, velký milovník anglo-saské kultury, obdivoval svobodu umění a hlavně životního stylu, který přicházel z Anglie nebo z USA, tento tanec je výrazem oné svobody a nezávislosti;

-         zajímavá je hra „uvolnění“ a „přesnosti“, jež vidíme ve výše uvedeném úryvku;

-         tanec je velice odvážný, odpoutaný, ale musí se přesto provozovat podle určitých pravidel (co je tedy přednější?, co převládá?).

 

-         Le pianocktail (21): jedná se o mot-valise složené z těchto částí: le piano (= klavír) + le cocktail (= koktejl);

-         autor opět zapojuje do hry smysly: sluch (hudba) a chuť (vzniklý nápoj);

-         je zde evidentní dichotomie; na jedné straně hudba, spontaneita, hra a na druhé straně přesná hudební terminologie, detailní technický popis;

-         na tomto vynálezu využívá autor znalostí z více oborů, jimiž se ve svém životě zabýval (viz Medailónek);

-         pro upřesnění je třeba uvést, že pianoctail je Colinův vlastní vynález; hudební nástroj, který propojuje klávesy klavíru s lahvemi alkoholu;

-         tím, že hrdina románu hraje nějakou skladbu, míchá jistý koktejl;

-         v následující ukázce je objasněn princip vynálezu:

 

“Prendras-tu un apéritif? demanda Colin. Mon pianocktail est achevé, tu pourrais l´esseyer. („Můj pianocktail je hotov, můžeš si jej vyzkoušet.“)

 

 

 

-Il marche? demanda Chick.

-Parfaitement. J´ai eu du mal à le mettre au point, mais le résultat dépasse mes espérances. J´ai obtenu à partir de la Black and Tan Fantasy un mélange vraiment ahurissant.

-Quel est ton principe? demanda Chick.

-A chaque note, dit Colin, je fais correspondre un alcool, une liquer ou un aromate. La pédale forte correspond à l´oeuf battu et la pédale faible à la glace. Pour l´eau de Seltz il faut un trille dans le registre aigu. Les quantités sont en raison directe de la durée: à la  quadruple croche équivaut le seizième d´unité, à la noire l´unité, à la ronde la quadruple unité. Lorsque l´on joue un air lent, un système de registre est mis en action de façon que la dose ne soit pas augmentée, ce qui donnerait un cocktail trop abondant, mais la teneur en alcool. Et suivant la durée de l´air, on peut si l´on veut faire varier la valeur de l´unité, la réduisant par exemple au centième pour pouvoir obtenir une boisson tenant compte de toutes les harmonies, au moyen d´un réglage latéral.” ⁹

 

 

Autor užívá slova tak, jak ho napadnou, jak se v daném kontextu hodí a pokud nemůže najít to správné mezi již existujícími, zpravidla nějaké upraví nebo vymyslí, jako tomu je v případě prvních dvou slov této skupiny.

Skupina je sice málo početná, jenže vysvětlení je jednoduché - autor miluje hudbu natolik, že se snaží předložit čtenáři přesná data, skutečné osobnosti, konkrétní skladby…

Jazz, který je vlastně improvizací a spontaneitou, je tak Vianem převeden do písemné formy. Román je hudbou prostoupen; často jsou zmiňovány názvy Vianových preferovaných skladeb, dokonce ulice se jmenují podle jeho oblíbených hudebníků.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

D. „Hmyz“

 

zonzonner (1), le vermicule (4), le brouzillon (14)

 

 

Tato skupina je rovněž málo početná (srov. C. „hudba“), ale i tady uvidíme, jak se autor pokouší zapojit při čtení naše smysly, zejména sluch.

 

Quelques bestioles zonzonnaient dans le soleil, se rendant à des tâches incertaines, et dont certaines consistaient en une rapide giration sur place.	Na slunci bzučela hejna mušek, oddávajících se úkolům, jejichž účel nebyl jasný, a ty úkoly, které byly zřejmé, sestávaly z rychlého kroužení na jednom místě.
Il prit une quatrième cravate et l´enroula négligemment autour du cou de Colin, en suivant des yeux le vol d´un brouzillon, d´un air interéssé.	Vzal čtvrtou kravatu a jakoby nic ji otočil Colinovi kolem krku a koukal přitom po nějaké mouše, jako by ho kdovíjak zajímala.
Derrière elle, d´un long coup, le plafond rejoignit le plancher et de longs vermicules de matière inerte jaillirent en se tordant lentement par les interstices de la suture.	Strop se za ní najednou spojil s podlahou a škvírami ve švu vyrazili dlouzí, líně se kroutící červi z beztvaré hmoty.

 

-         Zonzonner (1): slovo vzniklo verbalizací citoslovce zonzon (= brumbrum);

-         verbum označuje činnost, při které je vydáván určitý zvuk,  mutace;

-         v textu má onomatopoický efekt;

-         zapojení čtenářových smyslů při četbě.

 

-         Le brouzillon (14): slovo vzniklo substantivizací Vianem vymyšleného citoslovce brouz nebo brouzille + sufix –on;

-         substantivum označuje konatele děje,  mutace;

-         sufix -on může označovat jak zdrobnělé jméno, tak zveličené jméno, dokonce i jiné pojmy s hanlivým příznakem;

-         v našem případě se jedná pravděpodobně o poslední typ; moucha je něčím nepříjemným, co hrdinovi vadí, co ho obtěžuje;

-         vyzdvižena je zvuková stránka slova;

-         užití onomatopoia pomáhá v tomto případě k označení něčeho neurčitého, neboť Chick přesně neví, jaký hmyz kolem nich létá, slyší hlavně zvuk, jenž vydává;

-         onomatopoia, podle mého názoru, slouží k dokreslení atmosféry.

 

-         Le vermicule (4): slovo vzniklo sufixální derivací latinského slova vermiculus, vermis (= červ) + sufix –e;

-         slovotvorný základ je ve francouzštině užit například u těchto slov: vermiculaire (=červovitý), vermivore (= živící se červy);

-         pro označení červa se také užívá slovo stejného slovotvorného základu ‑ le vermisseau;

-         v této ukázce autor popisuje definitivní zkázu Colinova domu, který jako poslední opouští jejich šedá myš (viz obsah).

 

Čtvrtá skupina je zastoupena dvěma podstatnými jmény a jedním slovesem. Autor při jejich vytváření vychází z onomatopoí, což text ozvláštňuje.

Původ slov nijak nebrání porozumění textu, spíš naopak pomáhá dotvořit atmosféru děje.

V románu dále vystupuje ze zvířat pouze šedá myš, která žije s Colinem a Chloé
a na závěr románu kočka.

Vian své romány obsazuje omezeným počtem postav a jde především o příběhy lidí, jenž jsou pouze „dokreslovány“ objevením se zvířat v ději (výjimkou je pes Dupont¹⁰ ).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

E. „Ostatní“

 

la trousse à doctoriser (6), le doublezon (7), bidistillée (8), l´égalisateur (9),  faire du gratouillis (10),  le frigiploque (15), se nutritionner (16), dilatoirement (18), le  députodrome (22), tapis-de-caoutchouté (23), la gondolance (28), l´arrache-coeur (29)

 

 

Tato skupina je nejčetnější, jelikož se mi nepodařilo slova dále uspořádat do menších skupin tvořících též lexikálního pole. Slova zde uvidíme opravdu nejrůznější.

 

Le docteur porta le verre à son nez, flaira, s´alluma, huma et goûta, puis but, et se tint le ventre à deux mains en lachant sa trousse à doctoriser.	Doktor zvedl číšku k nosu, čichl si, zrudl, usrkl a ochutnal, pak se napil, upustil doktorskou brašnu a chytil se oběma rukama za břicho.
Voilà, dit Chick. J´ai un chèque de cent dix doublezons, je vous l´endosse et rendez-moi cinq doublezons.	„Podívejte se,“ řekl Chick, „mám šek na sto deset doublezonů, převedu jej na vás a vy mi vrátíte pět doublezonů.“
Chloé se parfume à l´essence d´orchidée bidistillée.	Chloé užívá dvakrát destilovanou esenci z orchidejí.
Du même geste, les six agents d´armes posèrent la main sur la poche fessière pour signifier qu´ils étaient munis de leur égalisateur à douze giclées.	Šest ozbrojenců jako jeden muž položilo ruce na zadní kapsu u kalhot na znamení, že jsou všichni vyzbrojeni egalizátory o dvanácti tryskách.
Sa bouche lui faisait comme du gratouillis de beignets brûlés.	V ústech ho škrábalo jako po připálené koblize.
-Mais vous avez ce qu´il faut, dit Chick. -Il y a juste le gaz et un frigiploque, comme partout.	„Máte přece všechno, co potřebujete,“ divil se Chick. „Cože?“ zvolal Nicolas. „Je tu akorát plyn a jeden mrazicí pult, to má dnes kdekdo.“
Entre et va voir si ils ont des chambres, dit Colin, et de quoi se nutritionner.	„Zajdi tam a zjisti, jestli pronajímají pokoje a jestli se tam můžeme nakrmit,“ požádal ho Colin.
Un chahut commençait à s´organiser dans le fond, quelques étudiants cherchant à semer le doute dans les esprits en déclamant à haute voix des passages tronqués dilatoirement du Serment sur la Montagne, de la Baronne Orczy.	Vzadu vznikal organizovaný šum, neboť několik studentů chtělo zasít do myslí přítomných sémě nejistoty tím, že hlasitě přednášeli nesouvislé, vytrhané pasáže z Kázání na hoře od baronky Orczyové.
Pas au cinéma, elle n´acceptera pas. Pas au députodrome, elle n´aimera pas ça.	Do kina, to také ne, na to by nepřistou­pila. Na poslaneckou závodní dráhu také ne, to se jí nebude líbit.
Colin la remit sans scrupule dans son portecuir en feuille de Russie et prit à gauche le couloir tapis-de-caoutchouté qui desservait les rangées de cabines.	Colin ji ledabyle strčil zpátky do náprsní kůže z ruské tašky a dal se nalevo chodbou potaženou linoleem, vedoucí  k řadám kabin.
Je… je ne… sais pas, balbutia Colin, et il s´écroula par terre, en proie à une crise de gondolance extrême.	„Já …Já ne…nevím,“ koktal Colin a svíjel se v záchvatu strašného smíchu.
Elle ouvrit son sac et en tira l´arrache-coeur de Chick, qu´elle avait pris depuis plusieurs jours dans le tiroir de son bureau.	Otevřela kabelku a vytáhla z ní Chickův srdcerváč, který před několika dny vzala ze zásuvky jeho stolu.

 

-         La trousse à doctoriser (6): sousloví vzniklo úpravou druhé části složeniny
la trousse de docteur, a to sufixální derivací, základovým slovem verba doctoriser je le doctorat (= doktorát), popřípadě adjektivum doctoral (= doktorský) + sufix
–iser;

-         kategorie označuje činnost, kterou vykonává daná osoba, mutace;

-         tímto sufixem se z kompozita stává nástroj k „doktorování“, k něčemu zbytečně vědeckému;

-         Vian jakoby pochybuje o skutečném lékařském umění, považuje lékaře za šarlatány (viz situace při výrobě léků pro Chloé).

 

-         Le doublezon (7): slovo vzniklo sufixální derivací z adjektiva double
(= dvojnásobný, zdvojený) + sufix –on;

-         slovotvorná kategorie označující název vlastnosti, kterou označuje adjektivum, transpozice;

-         mohlo rovněž vzniknout ze substantiva le doublé (= postříbřený, pozlacený kov)
+ sufix –on;

-         další variantou je mot-valise, přičemž základové části by mohly být tyto: double
(= dvojnásobný) + le pèse (= prachy) + sufix –on;

-         poslední varianta se mi zdá nejbližší tomu, co chtěl autor vyjádřit svým neologismem;

-         jeho peníze mají vyšší cenu než skutečná měna, zvlášť vysokou cenu mají pro ty, kteří po nich prahnou celý život (viz zástupci církve, prodejci knih a antikvit).

 

-         Bidistillée (8): slovo je utvořeno prefixální derivací z adjektiva distillé
(= destilovaný; jemný) s využitím předpony bi-;

-         prefix může mít nejen podobu bi-, ale také bis- nebo bin- a jeho význam je dvojmo;

-         v případě tohoto adjektiva se autor  pokouší o vystižení vyšší kvality, jakosti věci;

-         užívá ho v souvislosti s parfémem, který užívala Chloé a ta pro něj znamenala
v životě jen to nejlepší a nejkrásnější;

-         chce poukázat na výjimečnost a vzácnost jejího parfému;

-         pro překlad bych raději vycházela z významu jemný, myslím, že tím by byla lépe vyjádřena podstata významu nového slova.

 

-          L´égalisateur (9): slovo vzniklo sufixální derivací z verba égaliser (= vyrovnat se)
+ sufix -(at)eur;

-         slovotvorná kategorie označující nástroj, mutace;

-         slovo je zajímavé tím, že ukazuje na rovnost lidí po smrti, což je v tomto románu velice důležité:

 

1.      Chloé umírá, aniž by se nějak provinila, na zákeřnou nemoc (leknín na plicích);

2.      Alise se mstí za ztrátu svého přítele, který pro svou lásku k Jean-Sol Partrovi přichází o vše, tím, že zabíjí knihkupce, u kterých si Chick kupoval knihy¹¹;

-         umírají zde především neviní, přesto si autor myslí, že egalizátor je všechny činí alespoň  “égaux dans la mort”.

 

-         Faire du gratouillis (10): druhá část neologismu je mot-valise složené ze dvou verb, gratter (= škrábat) + chatouiller (= lechtat) + sufix –is;

-         sufix -is zařazuje toto mot-valise slovotvorné kategorie označující výsledek děje.

 

-          Le frigiploque (15): slovo vzniklo deformací základového slova le frigidaire
(= chladnička) + sufix -(pl)oque;

-          sufix je argotický, je nositelem pejorativního příznaku;

-          slovotvorná kategorie pojmenování přístroje, modifikace;

-         snížení významu tohoto zařízení; je patrné i z kontextu, kdy kuchař připomíná,
že „to má dnes kdekdo“;

-         může odkazovat na nepříliš dobrou kvalitu chladničky, na její velice špatný stav.

 

-          Se nutritionner (16): slovo vzniklo verbalizací substantiva la nutrition (= výživa);

-          sloveso označuje používání při činnosti toho, co je pojmenováno substantivem, mutace;

-          nahrazuje neutrální výraz manger (= jíst);

-          v našem případě se nejedná o vyjádření požitku z jídla, ale o nutnost jíst, proto autor vychází ze slova výživa, jež označuje potravu, která je pro člověka nezbytná;

-          také v kontextu “de quoi se nutritionner” je patrné, že se jedná o něco, k čemu nemá hrdina v tuto chvíli pozitivní přístup.

 

-          Dilatoirement (18): slovo vzniklo sufixální derivací z adjektiva dilatoire
(= odkládací) + sufix –ment;

-          tato přípona je jediná živá, která se používá pro tvoření adverbií z adjektiv;

-          transpozice.

 

-          Le  députodrome (22): jde o mot-valise složené ze dvou složek, slova le député
(= poslanec) + drome;

-         slovo dromos znamenalo ve starověkém Řecku závodní běh a běžecká závodní dráha;

-         výsledkem je tedy ironické označení; dráha, kde mezi sebou poslanci závodí, kde se předhánějí;

-         Vian naráží na politickou situaci;

-         v románu tomto místě Colin uvažuje, když přemýšlí, kam půjde s Chloé na procházku; je tedy evidentní, že se jedná o místo frekventované a oblíbené.

 

-         Tapis-de-caoutchouté (23): slovo vzniklo derivací z kompozita utvořeného na základě angličtiny, le tapis de caoutchouc (= linoleum);

-         slovotvorná kategorie: adjektivum resultativní pasivní, transpozice;

-         v textu se vedle tohoto vianismu objevuje i klasická podoba spojení:

 

“Ses pied se tordaient un peu sur les tapis de caoutchouc perforé qui garnissaient les couloirs bétonnés.”  Překladatel užívá téhož výrazu:

„Nohy  se mu přitom na kobercích z perforovaného linolea, jimiž byly pokryty betonové chodby, všelijak kroutily.“

 

-          La gondolance (28): slovo vzniklo sufixální derivací z verba se gondoler (= válet se smíchy) + sufix –ance;

-         slovotvorná kategorie označující činnost nebo výsledek činnosti, mutace.

 

-         L´arrache-coeur (29): kompozitum je utvořené klasickým způsobem ze dvou slovotvorných základů spojených spojovníkem;

-         slovotvorný základ první části je utvořen ze slovesa arracher (= rvát, trhat), druhý je zastoupen podstatným jménem le coeur (=srdce);

-         vianismus označuje nástroj, mutace;

-         zajímavé je, že se tato složenina objevuje i v dalším autorově románu, dokonce se stává jeho názvem, což je v případě Borise Viana neobvyklé;

-         v tomto románu označuje zbraň, kterou použije Alise, když jde zabít Jean-Sol Partra.

 

„…Otevřela kabelku a vytáhla z ní Chickův srdcerváč, který před několika dny vzala ze zásuvky jeho stolu.

„Rozepnul byste si laskavě límeček?“ požádala ho.

„Poslechněte,“ ozval se Jean-Sol, sundávaje si brýle, „všechno mi to připadá naprosto nesmyslné.“

Rozepnul si límeček. Alise sebrala všechny své síly a odhodlaně vrazila srdcerváč Partrovi do hrudi. Podíval se na ni, umíral velmi rychle, a v jeho posledním pohledu se zračil údiv, že jeho srdce má tvar trojbokého jehlanu. […] Zaplatila mu, roztáhla chapadla srdcerváče, a Partrovo srdce zůstalo ležet na stole; lesklý nástroj zase zavřela a strčila jej zpátky do kabelky, potom vyšla na ulici, tisknouc v ruce krabičku zápalek, kterou měl Partre v kapse…“

 

V poslední skupině se setkáváme nejen se substantivy, ale také jedinými dvěma adjektivy, adverbiem a verby.

Vianismy jsou tvořeny především derivací (sufixální, popř. prefixální) a mot-valises. Všechna slova jsou nositeli příznaku, převažuje pejorativní nádech. Autor ironicky pohlíží na povolání lékaře a vysmívá se úloze poslanců (viz A. „profese“).

Velice zajímavá je složenina arrache-coeur, která se stává titulem další knihy, jejíž slovní zásobu budu analyzovat.

Hlavními oblastmi, v nichž se autor pohybuje, a na něž pohlíží s nadsázkou a ironií, jsou peníze a práce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Shrnutí

 

Všechny vybrané vianismy bychom mohli rozdělit podle slovotvorného postupu do pěti skupin. Zde je možné vyčlenit následující skupiny:

 

1.      derivace neboli odvozování (zejména sufixální): jsou pomocí ní utvořena tato slova: zonzonner (1), le Cépédéiste (2), le cinématographiste (3), le vermicule (4), la trousse à doctoriser (6), bidistillée (8), l´égalisateur (9), le Pompeur (11), le prioir (13), le brouzillon (14), le frigiploque (15), se nutritionner (16), le Peintureur (17), dilatoirement (18), l´antiquitaire (19), le tapis-de-caoutchouté (23), blocnoter (24), la Béniction (25), la sacristoche (27), la gondolance (28) a le tourneur de disques (30);

 

2.      mot-valise : le doublezon (7), faire du gratouillis (10), le pianocktail (21) a le députodrome (22);

 

3.      přenesení významu: le Chevêche (5), le Bedon (26) a le Chuiche (31);

 

4.      kompozice neboli skládání: le biglemoi (12) a l´arrache-coeur (29);

 

5.      dekompozice neboli rozkládání: l´agent d´armes (20).

 

Pro přehlednost je zastoupení jednotlivých skupin uvedeno v tabulkách na další straně:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jiný způsob členění vybraných vianismů:

 

1.        Způsobem tvoření je nejčastěji derivace, a to především z podstatných jmen, sloves a přídavných jmen: le Cépédéiste (2), le cinématographiste (3), la trousse
à doctoriser (6), l´égalisateur (9), le prioir (13), se nutritionner (16), le Peintureur (17), dilatoirement (18), tapis-de-caoutchouté (23), blocnoter (24), la gondolance (28) a le tourneur de disques (30);

 

2.        U některých vianismů je možné vyčíst stopy vlivu angličtiny: le pianocktail (21), tapis-de-caoutchouté (23) a blocnoter (24);

 

3.        Poslední okruh, slova vzniklá z onomatopoí, je zastoupen pouze dvěma případy,
a to: zonzonner (1) a un brouzillon (14). Přesto, že okruh je málo početný, je třeba ho uvést, jelikož je podstatný pro svou zvukovou stránku.

 

Nyní, abych se pokusila poodkrýt zdroje Vianovy inspirace, bych měla říci, že autor byl nejen velkým a plodným spisovatelem, ale zrovna tak i talentovaným hudebníkem a milovníkem jazzu. Během svého života prošel řadou povolání a setkal se s mnoha lidmi z různorodých oblastí. To vše se odráží v jeho tvorbě (viz Medailónek).

 

Nejčastější okruhy, jimiž se autor zabývá jsou tyto:

 

1.         hudba: v románu  jsou zmiňovány skutečné osobnosti, citována konkrétní díla
a skladby,

autor pojmenovává ulice a domy podle svých nejoblíbenějších hudebníků (viz str.148, 167, 198¹²),

vianismy nejsou tak četné, důvod jsme si uvedli v této kapitole - oddílu C. „hudba“;

2.         barvy: ve Vianově dílech se objevují nejrůznější barevné kombinace a odstíny,     v tomto románu je možné si všimnout například proměny Colinova bytu (Chloé je zdravá X Chloé je nemocná), působení barev na člověka a naopak (viz str. 140¹³);

3.         práce: Vian k ní zaujímá negativní postoj, podle něj práce člověka pouze ničí
a zbytečně ho vyčerpává (viz str. 122-125, 244-250¹⁴);

4.         náboženství: autor církev neznává jako autoritu, opovrhuje vlivem peněz na ni
v dnešním prapodivném světě.

 

ad 1.:Vianova tvorba, zejména tento román, je hudbou velmi ovlivněna a prostoupena.

 

“Chick fourrageait dans la pile de disques près de pick-up.

-Danse avec moi, Chick, lui dit Alise…

-Voilà, dit Chick, je mets un disque.

C´était un boogie-woogie.” ¹⁵

 

Zrovna tak, jak se improvizuje v hudbě (teď mám na mysli zejména jazz), i próza
a básně tohoto autora jsou plné spontaneity a již zmíněné improvizace. Vian užívá vianismy tam, kde je jich třeba, kde zapadají do kontextu a nelze ponechat slova neutrální.

ad 2.: V románu Pěna dní se vyskytují pouze dvě „vianovská“ adjektiva. Autor se však přídavným jménům nijak nevyhýbá. Naopak, zaměřuje se na barevnost věcí kolem dokola, všímá si oblečení, místností, nábytku, ulic…, vždy vychází z pole neutrálních výrazů, které dále obohacuje o zajímavé kombinace, např.: or bleu, argent sablé, cui-vre rouge blanc, améthyste vert-noir, pourpre de Cassius, vert de vessie, bleu de chrome, argent rouge, fer bleu (= modravě zlatá, pískově stříbrná, červenobílá měď, zelenočerný ametyst, Cassiův purpur, močově zelená, chromová modř, červeno-stříbrná,  modro-železná).

 

Nyní následují dvě ukázky, v nichž si autor „hraje“ s barvami a působí na naše vizuální vnímání:

 

“Je mettrai mon complet beige avec ma chemise bleue, et ma cravate beige et rouge, et mes souliers de daim à piqûres, et des chaussettes rouges et beiges.” ¹⁶

 

“Les frères Desmarais s´habillaient pour la noce. Ils étaient très souvent invités comme pédérastes d´honneur, car ils présentaient bien. Ils étaient jumeaux. L´aîné s´appelait Coriolan. Il avait les cheveaux noirs et frisés, la peau blanche et douce, un air de virginité, le nez droit et les yeux bleus derrière de grands cils jaunes. Le cadet, nommé Pégase, avait un aspect semblable, à cela près que ses cils étaitent vers, ce qui suffisait d´ordinaire à les distinguer l´un de l´autre.” ¹⁷

 

ad 3: Viz str. 122-125, 244-250¹⁸.

 

ad 4.: Viz ukázka v kapitole 1.B. „náboženství“.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Překlad

 

Při práci jsem vycházela z překladu Svatopluka Horečky, který vyšel v roce 1994, ale v podstatě se jedná o přetisk verze z roku 1967.

Domnívám se, že překlad není ve všech případech zcela adekvátní. Překladatel nahradil celou řadu vianismů běžnými, neutrálními slovy. Proto čtenář, jenž neměl možnost číst originální text, je ochuzen o hru se slovy, která je právě pro Viana tak typická.

Některé vhodnější překlady jsem navrhla v rozboru, jiné jsou otázkou vnímání čtenáře-frankofila.

 

 

Rozdělila jsem přeložené výrazy do čtyř skupin:

 

1.      slova, která Horečka nepřeložil vůbec:

doublezon (2), egalizátor (9) a pianocktail (21);

 

2.      slova, u nichž překladatel vychází z jiného výkladu slova než jaký bych navrhovala:

dvakrát destilovaný (8), navrhovala bych vycházet z adjektiva jemný, případný překlad by mohl být: extra jemný, výjimečně jemný;

vyšeptaný ministrant (31), vhodnější je při překladu postupovat od adjektiva
chiche = skoupý, lakomý;

 

3.      slova, která jsou velmi zajímavě nahrazena:

dědkan (5), hopsatrot (12), ozbrojenec (20), poslanecká závodní dráha (22), pupkatý kostelník (26) a srdcerváč (29);

 

4.      slova, která přeložil neutrálním výrazem:

jedná se o všechna zbývající slova.