Kapitola třetí

 

Červená tráva

 

 

 

 

      Ve druhém románu, kterým se budu zabývat, čili v Červené trávě, jsem vyhledala 37 vianismů. Ani jediné z následujících slov se neobjevilo v žádném z dalších románů. Opět převažují podstatná jména a slovesa, objevují se zde ovšem rovněž jiné slovní druhy. Z celkového počtu 37 vianismů tvoří podstatná jména nejčetnější skupinu zastoupenou 26 vianismy, dále následují v počtu 6 slov slovesa. Přídavná jména jsou zde tři a příslovce dvě.

 

Vianismy jsem rozdělila do pěti skupin podle příslušnosti v lexikálních polích.

První pracovní skupinu jsem nazvala „rostliny“ (zahrnuje i jedno zvíře), druhá skupina nese název „osoby“, třetí „sport“, čtvrtá „abstrakta“ a poslední skupinu jsem označila jako „ostatní“.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A. „Rostliny + zvíře“

 

le poumpernicayle (5), les porte-boules (12), le chouic (16), le pétoufle (20),
le cardavoine (21), brindilleux (22), le ouapiti (11)

 

Následující slova jsou užita většinou v kontextu s imaginárním prostředím. Autor je používá, když chce dokreslit „svůj svět“, pomáhá tak čtenáři plně se přenést do jiné dimenze a také tím chce poukázat na nereálnost, popř. nadčasovost děje.

 

 

-         Le poumpernicayle (5): slovo je mot-valise složené ze dvou následujících slov: le poumper + le nicayle> nickel = nikl;

-         slovotvorná kategorie označující název nositele vlastnosti, mutace;

-         autor si pohrává se zvukovou stránkou slova, to působí velmi neobvykle, jakoby magicky;

-         pravděpodobná je souvislost s „králem motýlů“, jenž se jmenuje Pimpanicaille
a objevuje se v dětských písničkách;

-         vianismus označuje netypickou rostlinu, která je specifická právě pro čmuchalku (viz  B. „osoby“).

 

-         Les porte-boules (12):  klasický případ složeniny, porte> ze slovesa porter (= nosit) + les boules (= koule, kuličky);

-         slovotvorná kategorie označující nositele okolnostních příznaků, mutace;

-         významově se  jedná o žert (viz tabulka s překladem);

-         z toho slova by se mohl vyčíst autorův postoj k životu, jeho hravost a velká představivost.

 

-         Le chouic (16): jedná se o mot-valise, jež obsahuje slovo le chou (= zelí) + chic
(= ohromný, výborný);

-         slovotvorná kategorie označující nositele okolnostních příznaků, mutace;

-         s tímto označením se setkáváme u čmuchalky, tedy vymyšlené osoby;

-         postava se liší nejen svým povoláním, ale i prostředím, ve kterém žije, proto bylo užito nové slovo, pouze to může zvýšit pocit její jinakosti a výjimečnosti.

 

-         Le pétoufle (20): jedná se o mot-valise složené z částí slov le pétunia (= petúnie)
+ le pantoufle (= pantofle, papuče);

-         slovotvorná kategorie označující nositele okolnostních příznaků, mutace;

-         vianismus je pouze citován, ale není dále specifikován;

-         záleží pouze na čtenářově představivosti, jak si květinu vybaví;

-         autor vianismem dokresluje imaginární prostředí.

 

-         Le cardavoine (21): mot-valise, skládá se z těchto částí: le carde (= mykadlo, česání vlny) nebo spíše  le cardon (= druh artyčoku) + l´avoine (= oves);

-         slovotvorná kategorie označující název nositele okolnostních příznaků, mutace;

-         rostlina se vyskytuje v imaginárním prostředí;

-         není dále charakterizována.

 

-         Brindilleux (22): slovo vzniklo sufixální derivací ze substantiva la brindille
(= větvička, snítka) + sufix –eux;

-         slovotvorná kategorie označující jakost, transpozice;

-         autor se pokouší zachytit podstatu daného stavu, vychází ze slova, které se mu zdá významově nejbližší;

-         autor vrací slovu jeho původní obsah.

 

-    Le ouapiti (11): slovo vzniklo pravděpodobně úpravou anglického slova wapiti;

-         adaptace;

-         v předchozí tabulce je význam slova charakterizován přímo románovou postavou, jedná se o jeho vytoužené zvířátko.

 

Autor používá při tvoření nových slov zejména mot-valises, jež mu pomáhají na zá-kladě reálných označení vytvořit novou skutečnost. Slova používá pro popis svých prostředí - plukové hřiště, obydlí  čmuchalky.

Dalším užitým postupem  při tvoření nových slov je kompozice, která vychází téměř ze stejného principu jako mot-valise, pouze zachovává oba tvary v plném znění.

B. „Osoby”

 

la reniflante (2), les sous-maires (14), les Municipaux (19), le coadjupile (30)

 

Jedná se zejména o osoby, které se účastní městské slavnosti, dále pak
o čmuchalku, k níž se vypraví Lil (Wolfova manželka), aby jí předpověděla budoucnost.

 

…la reniflante habitait une haute cabane montée sur des grands pieds en bois plein de cors, avec un escalier tout tortillé à la rampe duquel s´accrochaient des loques dégoûtantes qui coloraient localement de leur mieux.	…čmuchalka bydlela ve vysoké chýši posazené na mohutných nohách plných kuřích ok, s pokrouceným schodištěm, po jehož zábradlí byly rozvěšeny odporné hadry, které vytvářely, seč mohly, místní kolorit.
…ils dressèrent en quelques minutes une petite estrade de bois avec des gradins, où prirent place le Maire et les sous-maires, tandis que la Mairesse continuait à se démener sur son char.	…postavili v několika minutách tribunu s několika řadami sedadel, kde zaujal místo pan starosta a jeho náměstníci, kdežto starostka stále ještě řádila na svém voze.
C´était le jour de l´inauguration et les Municipaux allaient attendre.	Nastal den slavnostního předání a páni radní už jistě čekají.
Messieurs, dit-il, et chers coadjupiles.	Vážení pánové a drazí přísedivci!

 

-         La reniflante (2): slovo vzniklo derivací z příčestí reniflant, -e (= funící, čuchající)
 + sufix –e;

-         slovotvorná kategorie jmen konatelských, transpozice;

-         sufix je typický spíše pro adjektiva, zde by tedy mohlo jít o substantivizaci nově utvořeného adjektiva;

-         autor tak označuje ženu, jež předpovídá budoucnost neboli jasnovidku;

-         věci, které souvisí s její osobou jsou často označeny vianismy; tak bychom si mohli vyložit její imaginární svět.

 

-         Les sous-maires (14): kompozice, sous (= pod) + le maire (= starosta);

-         slovo je vytvořené podle vzoru sous-préfet (= podprefekt);

-         tímto způsobem se tvoří názvy funkcí, které jsou v hierarchii níže postavené;

-         Vian tak označil zástupce starosty;

-         jedná se o postavy účastnící se slavnosti.

 

-         Les Municipaux (19): slovo je utvořené substantivizací adjektiva municipal,
aux (= obecní, městský) nebo elipsou v následujícím výrazu: les officiers municipaux;

-         slovotvorná kategorie označující nositele vlastnosti, mutace.

 

-         Le coadjupile (30): mot-valise skládající se z následujících částí: le coadjuteur (= církevní koadjuktor) + le pile (= hromada, kopa) nebo le pupille (= svěřenec, chovanec, nezletilec);

-    slovotvorná kategorie označující nositele vlastností, mutace;

-         při překladu bylo využito koncovky druhého typu.

 

Výrazně expresivní je slovo čmuchalka, u kterého i z kontextu vyplývá, že jde
o osobu pochybnou. Také vše, co souvisí s její osobou je označeno vianismem
- prostředí, sloveso blairnifler (3).

Ostatní slova označují úřední funkce; autor se deformací těchto označení nejspíše vysmívá jejich významu, popřípadě jej pouze snižuje.

 

Zajímavá je i hra s psaním velkých a malých počátečních písmen; zatímco sous-maires (14) a coadjupile (30) začínají malým písmenem, tak les Municipaux (19) nikoli. Jedním z možných vysvětlení by mohlo být toto: první dvě slova vznikla nápodobou klasických případů (uvedené výše), naproti tomu les Municipaux (19)
z adjektiva, proto má autor potřebu zvýraznit odlišnou funkci slova. Dalším vysvětlením by mohl být význam samotný. Náměstníci a přísedivci zastávají pouze nižší funkce, jsou vždy podřazeni někomu výše postavenému, kdežto páni radní jsou elitou města.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

C. „Sport“

 

la pelle à creusir (6), le siphon à billes (15), le pointe-plante (17), le plouk (23),
le terrain à ploukir (24), le drapiau (29)

 

Vian si vymyslel sport, který je podobný golfu. S tím souvisí i výše uvedené vianismy.

 

Le Sénateur Dupont, déjà harnaché par la bonne, suivit en traînant la petite voiture où on mettait les billes et les drapiaux, la pelle à creusir et le pointe-plante, sans oublier le compte-coups et le siphon à billes pour les cas où le trou était trop profond.	Mezitím již služka zapřáhla senátora Duponta, který teď šel za ním a táhl vozík, kam se nakládaly koule a praporky, hloubicí lopatka a samozřejmě počítač zásahů a násoska pro koule pro případ, že by díra byla příliš hluboká.
…Wolf griffonna un billet qu´il laissa près d´elle et sortit de chez lui vêtu de son costume vert, spécialement conçu pour jouer au plouk.	…naškrábal jí několik slov, položil lístek vedle ní a vyšel ven  v zeleném obleku, který si pořídil speciálně pro plukování.
Le terrain à ploukir s´étendait à la limite du Carré, derrière le mur méridional.	Plukové hřiště bylo za polední hradbou Čtverce.

 

-         La pelle à creusir (6): jedná se o sousloví; druhá část vznikla derivací slovesa creuser (=vyhloubit, vykopat) + sufix –ir;

-         přípona -ir se obvykle používá při vytváření sloves od podstatných jmen nebo přídavných jmen a označuje změnu stavu;

-         slovotvorná kategorie označující nástroj, modifikace;

-         v některých případech ji můžeme najít u sloves původních;

-         autor nejspíš chce, aby vianismus byl cítěn jakožto primární;

-         slovo označuje sportovní náčiní, jež se užívá při vymyšleném sportu = plukování;

-         jeví se jako odborné označení pro daný nástroj.

 

-         Le siphon à billes (15): sousloví, skládá se z následujících dvou částí: le siphon
(= násoska)  + les billes (= kuličky, koule);

-         komponenty jsou spojeny pomocí předložky;

-         slovotvorná kategorie označující přístroj, modifikace;

-         vianismus označuje součást sportovní výzbroje na sport, který Vian označil jako plukování;

-         působí jako odborný termín.

 

-         Le pointe-plante (17): slovo složené, la pointe (= špička, hrot, jehla) + la plante
(= rostlina);

-         slovotvorná kategorie označující nositele okolnostních příznaků, mutace;

-         jedná se o nářadí nebo nástroj, který se používá na plukových hřištích; autor takto doplňuje „seznam“ potřebných věcí na plukování;

-         velkou roli při vytváření vianismu hrála představivost autora;

-         tento vianismus není v českém textu přeložen.

 

-         Le plouk (23): přenesení významu slova le plouc (= křupan, chrapoun);

-         jiná podoba slova je - le plouk a le plouque;

-         autor vymýšlí označení pro sport nejspíš podobný golfu, který považuje za snobský, proto vychází z výše uvedených sémů;

-         vyjadřuje tak svůj vztah ke společnosti;

-         tento vianismus dále využívá pro vytvoření odvozenin.

 

-         Le terrain à ploukir (24): sousloví; druhý komponent je tvořen derivací vianismu
le plouk (= plukování) + sufix –ir;

-         významy přípony viz slovo creusir (6);

-         i v tomto případě vytváří autor slovo, u kterého by mohlo dojít k mylné etymologii (nejedná se o primární sloveso);

-         slovotvorná kategorie, která zahrnuje slovesa, jež znamenají dělat to, co vyjadřuje základové substantivum, modifikace;

-         vianismus působí jako termín.

 

-         Le drapiau (29): slovo je mot-valise, le drapeau (= praporek, vlajka) + le piau
(= naparování se, vytahování se);

-         slovotvorná kategorie označující okolnostní příznaky, mutace;

-         souvisí s plukováním;

-         autor slovo pouze jmenuje, dále už se k němu nevrací.

 

Vian vytvořil celou skupinu slov náležející do téhož lexikálního pole.

Při tvoření slov využívá derivace, kompozice i přenesení významu slova. Snaží se, aby slova působila jakožto primární. Slova se často jeví jako součást odborné terminologie.

Nový sport, jež označil jako le plouk (23), má určitou podobnost s golfem. Autor proto vytváří slova pro pojmenování všech náležitostí: hloubicí lopatka (6), násoska pro koule (15), hřiště (24), praporek (29).

Podle mého názoru Vian považuje golf jako sport pro „elitu“ a jako výraz jejího snobství. Tento sport by měl vyjadřovat totéž; sport bez řádného cíle, který ani není tak zábavný, jak se jeví. Ironii lze vyčíst i ve větě uvedené v tabulce, kde se popisuje dokonce speciální oblek na plukování.

 

 

 

 

 

 

 

 

D. „Abstrakta“

 

blairnifler (3), le brenouillou (9), bigeotter (25), lichotter (27), touchotter (28),
le frisselis (33), le tapotis des pieds (35), le frappis (36), le tapotif pour les tifs (37)

 

Tato skupina zahrnuje jak verba, tak substantiva, z nichž je většina odvozená ze sloves. Jak dále uvidíme, jsou vianismy tvořené obdobným způsobem.

 

Ca va, ça va, dit la reniflante. Maintenant on y flaire plus dégagé. Bon, je blairnifle pour vous des nouvelles de quelqu´un que vous affectionnez.	„Je to dobré, je to dobré,“ řekla čmuchalka, „v tomhle se čmuchá mnohem volněji. Tak teda teď čuchám zprávy o někom, na kom vám záleží.“
Si on a un seul pépin avec une machine pareille, grogna Saphir, j´apprends le brenouillou et je ne parle plus que ça tout le reste de ma vie.	„Jestli tahle mašina kiksne jenom jednou,“ zabrumlal Safír, „tak se naučím kočkodansky a do posledního dne života nepromluvím jinak.“
-On peut toucher? dit Wolf. -Oui, dirent les deux filles. Touchotter, bigeotter, lichotter, mais rien de plus.	„Smíme si sáhnout?“  řekl Wolf. „Ano,“ pravily obě dívky, „posahat, pocicmat, políbnout, ale nic víc.“
Une à une, les bandes rouge des nuages s´éteignaient, avec un léger murmure, un frisselis de fer chaud dans l´eau.	Červené pruhy mračen uhasínaly jeden po druhém, lehce šeptaly a syčely jako horké železo ve vodě.
Il ne se trompait pas une fois et à chaque instant, il inventait de nouveaux rythmes avec le tapotis de ses pieds.	Ani jednou se nezmýlil a co chvíli vypleskával chodidly nové rytmy.
Il y a eut un frappis contre la porte et Wolf entra.	Ozvalo se zaklepání na dveře a vešel Wolf.
Un coup de pinceau par-ci, un coup de brosse par-là, de l´élixir pour les joues, du tapotif pour les tifs, des étuis à zongles et c´était fait.	Štěteček sem, štěteček tam, elixír na tvářičku, zalabutit labutěnkou, pouzdříčko na nehtíky i tiky a hotovo!

 

-         Blairnifler (3): slovo je mot-valise, skládá se ze dvou slov: blairer (= čuchat) + renifler (= čuchat, funět);

-         slovotvorná kategorie označující činnost, modifikace;

-         vianismus zesiluje význam slova, tím, že opakuje dvakrát totéž;

-         autor dává slovu skutečný obsah, snaží se tak plnohodnotně využít sémém obou základových slov.

 

-         Le brenouillou (9): jedná se o mot-valise utvořené z těchto částí: le bredouillage
(= koktání, breptání) + la nouille (= ňuma, bluma, bačkora) + -ou;

-         slovotvorná kategorie označující okolnostní příznaky, mutace;

-         slovo označuje nesrozumitelný způsob vyjadřování;

-         vianismus je v textu hyperbolou.

 

-         Bigeotter (25): sufixální derivace z verba biger (= líbat, dát polibek ) + sufix –otter;

-         přípona označuje činnost ve zdrobňujícím významu, která je zpravidla opakovaná;

-         slovotvorná kategorie označující činnost, transpozice;

-         autor uvádí vianismus ve výčtu spolu s dvěma následujícími verby;

-         všechna slova jsou utvořena stejným způsobem, tedy pomocí sufixální derivace;

-         slova pronáší dívka, která žije v části města, jež slouží pro zábavu a pobavení obyvatel;

-         deminutiv je užito buď proto, že je pronáší mladá dívka nebo proto, že se jedná pouze o zběžný kontakt mezi ní a hostem.

 

-         Lichotter (27): sufixální derivace z verba licher (= hubičkovat) + sufix –otter;

-         slovotvorná kategorie viz bigeotter (25).

 

-         Touchotter (28): sufixální derivace z verba toucher (= dotýkat se, dotknout se)
+ sufix –otter;

-         slovotvorná kategorie viz bigeotter (25).

 

-         Le frisselis (33): sufixální derivace ze substantiva le frisson (= mráz, třes, chvění)
+ sufix –is;

-         přípona se užívá při odvozování od sloves nebo podstatných jmen; označuje děj nebo výsledek děje;

-         slovotvorná kategorie označující výsledek děje, transpozice;

-         autor jako by chtěl zaznamenat pomíjivost daného okamžiku.

 

-         Le tapotis des pieds (35): sufixální derivace ze slovesa tapoter (= poplácávat, poklepávat) + sufix –is;

-         přípona se užívá při odvozování od sloves nebo podstatných jmen a označuje děj;

-         slovotvorná kategorie označující děj, modifikace;

-         vianismus má sémém, který vyjadřuje letmé pohyby nohou, jejich lehkost 
a hbitost;

-         slovo je velice zajímavé, neboť slouží k označení černochova způsobu tance, ve kterém je spousta energie a čilosti;

-         Lazuli a Wolf jsou přímo fascinováni tímto tancem, černoch je ale přinutí
k odchodu;

-         Vian se nejspíš nechává inspirovat americkou kulturou a přirozeným smyslem černochů pro tanec a hudbu.

 

-         Le frappis (36): sufixální derivace od slovesa frapper (= zaklepat, udeřit, tlouci)
+ sufix –is;

-         významy přípony viz le tapotis des pieds (35);

-         slovotvorná kategorie označující výsledek děje, transpozice;

-         snaha o zaznamenání okamžiku při klepání;

-         Vian vrací slovu jeho obsah.

 

-         Le tapotif pour les tifs (37): slovo vzniklo sufixální derivací ze slovesa tapoter
(= poplácávat, poklepávat) + les tifs (= vlasy, pačesy), což je výsledkem grafické shody na koncích slov;

-         slovotvorná kategorie označující děj, mutace;

-         slovní spojení je jazykovou hříčkou, kde autor využívá grafické a zvukové stránky slov;

-         autor slova využívá pro vyjádření situace při líčení, chce vystihnout jak rychlost
a jemnost této činnosti, tak malou míru malování se (jde pouze o dokrášlení se, nikoliv o silné a výrazné líčení).

 

Autor využívá při vytváření nových slov zejména sufixální derivace, kdy vychází
z neutrálních slov i slov citově zabarvených či nářečních (la nouille, biger, licher).

Nacházíme zde tři zajímavá verba utvořená stejným způsobem: bigeotter (25), lichotter (27), touchotter (28).

Autor vrací slovům význam, obsahově prázdná slova opět nabývají smyslu. Slovní hříčkou je jednak slovo le brenouillou (9), jednak spojení le tapotif pour les tifs (37).

Překladatel nabídnul čtenáři opravdu výborné ekvivalenty.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

E.  „Ostatní“

 

les pélouques (1), le reginglot (4), défonce-murs (7), quasiflûtement (8), les gamiroles (10), l´Asie Minieure (13), rédupondit (18), hypocritégalement (26), sarcastifleur (31), l´oeil tertreux (32), la  télévoyance (34)

 

 

Tato skupina obsahuje všechna zbývající slova. Uvidíme, jaký způsob tvoření slov bude nejčastěji zastoupen.

 

-Combien vous dois-je, madame? -Douze pélouques, dit la reniflante.	„Kolik dostanete?“ „Dvanáct šupů,“ řekla čmuchalka.
On va prendre du vigoureux, dit Wolf. J´ai un reginglot 1924 qu´est spécialement idoine.	„Pojďme se posilnit,“ opáčil Wolf, „mám tady jeden dryják ročník 1924, který je na to jako dělaný.“
…puis un pan de briques s´abattit sous la pression du défonce-murs municipal, piloté par un huissier barbu en habit noir et chaîne d´or.	…pod tlakem městského hradborce, jejž řídil vousatý dveřník v černém fraku a se zlatým řetězem kolem krku, se potom sesypal kus cihelného zdiva.
-Oui, dit Sandre. On n´a pas arrêté, en réalité. On disait ja, ja, jamais parce qu´à notre idée, ça devrait quasiflûtement pouvouyoir fayère une cheranceron.19	„Samo,“ řekl Sandra, „vlastně jsme se plavili bez ustání. Řekli jsme nik, nik, nikdy, protože se nám zazdálo, že by to jaksi kruci vypísklo na tu starou námořnickou písničku.“
La plus vieille avait des bas de coton blanc dans des gamiroles éculées, genre Charles IX en cuir gris sale.	Starší měla bílé bavlněné punčochy obuté do sešlapaných korábů à la Karel Devátý ze špinavé kůže.
Des fleurs de spirale d´Asie Minieure garnissaient un vase limpide.	Průzračnou vázu vyplňovaly spirálovité květy z Malé Asie.
Très occupé à hoqueter en cadence, le Sénateur Dupond ne rédupondit pas.	Senátor Dupond neodpověděl, protože ho úplně zaměstnávala rytmická škytavka.
-Je ne sais pas, dit hypocritement Lazuli. -Tu veux que je lui dise pour voir? proposa hypocritégalement Wolf.	„To nevím,“ řekl pokrytecky Lazuli. „Tak chceš, abych jí to pověděl místo tebe?“ navrhl pokrytecky Wolf.
-Et ça vous donne envie d´y retourner? dit Lazuli, avec ricanement sarcastifleur.	„A tohle vás tam znovu táhne?“ pravil Lazuli se sarkastiflážním úšklebkem.
Entre les pattes du Sénateur, le ouapiti dormait; le Sénateur bavait, l´oeil tertreux, et chantait des bribes de chansons inarticulées.	Mezi senátorovými tlapami spal krtník; senátor slintal, oči skelné, a žvatlal útržky neartikulovaných popěvků.
…sur un petit écran de télévoyance en couleur, on pouvait contrôler l´activité des occupantes dans des boudoirs tendus de velours noir et éclairés gris pâle.	…před nimiž bylo možno kontrolovat na malé obrazovce barevných televizorů počínání obyvatelek v budoárech potažených černým sametem a osvětlených bledým šedavým světlem.

 

-         Les pélouques (1): jedná se o mot-valise složené z částí: le pelot (= sou) + le loque (= cár, hadr) nebo se může jednat o derivaci, kde by se k základovému slovu
le pelot (viz výše) přidal argotický sufix –louque;

-         slovotvorná kategorie označující názvy prostředků, modifikace;

-         autor vymýšlí vlastní měnu;

-         hodnota peněz je vzhledem k užití argotického sufixu snižována a znehodnocována

-         s těmito penězi zachází pouze čmuchalka (viz B. „osoby“), i to je důvod
k domněnce, že šupy nemají téměř žádnou hodnotu.

 

-         Le reginglot (4): jde o mot-valise, které vzniklo z těchto slov: le reginglard (= trpké slabé víno) + le sanglot (= vzlyk) nebo le goulot (= hrdlo láhve);

-         slovotvorná kategorie nositelů okolnostních příznaků, mutace;

-         autor vytváří označení pro nápoj, který je velice silný;

-         využívá pro svůj vianismus názvu vína slabého, což působí komicky;

-         pokud si všimneme stavby slova, druhý komponent označuje vzlyk nebo slzu; mohlo by to znamenat, že stačí pouze nepatrné množství nápoje;

-         nápoj pijí oba hrdinové než se vydají do čtvrti lásky (viz obsah).

 

-         Le défonce-murs (7): kompozitum složené ze dvou částí: défonce > ze slovesa défoncer (= prorazit, prorážet, hloubit) + les murs (= zdi, stěny);

-         slovotvorná kategorie prostředků činnosti, transpozice;

-         přístroj se vyskytuje na městské slavnosti;

-         jde o ironii - přístroj, který slouží k záměrnému ničení městských hradeb;

-         je zdůrazněno, že se jedná o městský hradborec; autor neustále ironicky naráží na společnost a její majetek;

-         vysmívá se nesmyslnosti celé oslavy.

 

-         Quasiflûtement (8): mot-valise, quasi (= skoro, téměř) + flûte! (= hrome!) nebo quasiment (= skoro, téměř fam.);

-         modifikace;

-         slovu je navrácen původní význam (nadávka), autor využívá dvou významově podobných slov;

-         autor užívá slov pejorativně zabarvených, aby tak přiblížil mluvu „spodiny“; slovo užívá jeden z námořníků, se kterými se Wolf a Lazuli setkávají ve čtvrti zábavy;

-         výsledné slovo je nositelem téhož významu.

-         Les gamiroles (10): neobvyklé mot-valise složené pravděpodobně z částí následujících slov: la grôle (= bota) + amiral (= admirálský);

-         slovotvorná kategorie označující prostředky a nástroje, transpozice;

-         autor vychází z familiárního slova la grôle, které se používá pro označení starých, sešlapaných bot ;

-         dále je ve vianismu ukryto adjektivum amiral;

-         buď jde o kontrast výrazů nebo se jedná o boty, které byly kdysi krásné
a naleštěné;

-         boty má na nohou jedna ze žen, jež probírají s Wolfem otázky týkající se lásky; opět může jít o ironii: na jedné straně problematika lásky, na druhé straně staré ženy, nevhodně oblečené.

 

-         L´Asie Minieure (13): mot-valise se skládá z adjektiva minime (= malinký)
+ mineur (= malý, menší);

-         slovotvorná kategorie zahrnující adjektiva, která vyjadřují menší míru vlastnosti, modifikace;

-         Asie se takto jeví jako velice malá, přestože skutečnou rozlohou patří k největším částem světadílu;

-         jedná se nejspíš o ironický náhled na význam slova samého;

-         zde slouží vianismus ke specifikaci původu květin.

 

-         Rédupondit (18): mot-valise složené ze dvou slov, z verba répondre (= odpovědět) + jména Dupond;

-         slovotvorná kategorie označující průvodní okolnosti děje, modifikace;

-         velmi zajímavý vianismus vyjadřuje děj, při kterém je hlavním agentem zvířecí postava románu = pes Dupond;

-         jsou zde patrné pohádkové rysy: pes, který mluví;

-         verbum jakoby láká svou stavbou k vytvoření toho vianismu: répondit – Dupond.

 

-         Hypocritégalement (26): mot-valise složené z adjektiva hypocrite (= pokrytecký)
a adverbia également (= rovněž, také, stejně);

-         slovotvorná kategorie adverbií vzniklých z jiných adverbií, modifikace;

-         velmi vtipně utvořený vianismus;

-         autor chtěl vyjádřit, že hrdina také odpověděl pokrytecky; místo, aby použil několika slov, spojil je v jedno;

-         výsledné slovo nese význam obou základových slov;

-         jedná se o jedno ze dvou vianovských adverbií zastoupených v textu.

 

-         Sarcastifleur (31): mot-valise utvořené z částí adverbií sarcastique (= jízlivý, kousavý, výsměšný) a persifleur (= výsměšný, zesměšňující);

-         slovotvorná kategorie označující adjektiva vzniklá z jiných adjektiv, modifikace;

-         autor používá dvou slov s podobným významem;

-         snaha potvrdit obsah slova nebo zvýšit jeho míru.

 

-         L´oeil tertreux (32): mot-valise skládající se z následujích slov: le tartre (= kámen) + terne (= matný, bez lesku, mdlý) + sufix –eux;

-         slovotvorná kategorie označující průvodní okolnosti, mutace;

-         autor užívá klasický sufix, kterým se tvoří většina adjektiv;

-         záměrem je, aby slovo vypadalo neutrálně;

-         běžně se užívá označení l´oeil terne (= kalné oko);

-         spojuje dvě slova podobného významu - snaha zdůraznit obsah slova;

-         vianismus užívá v souvislosti se psem Dupondem, který má nyní svého krtníka a je šťastný, i když okolí se domnívá, že trpí.

 

-         La télévoyance (34): mot-valise, la télévision (= televize) + la voyance (= vidění);

-         slovotvorná kategorie označující prostředek činnosti, transpozice;

-         vianismus označuje přístroj, který se vyskytuje ve městě lásky a zábavy, tudíž nejde o běžnou televizi;

-         autor tak spojuje dva sémémy - přenášet obraz a zároveň vidět nebo být viděný.

 

V této skupině je většina slov tvořená jako mot-valises, výjimkou je kompozitum
le défonce-mur (7) neboli hradborec.

Jsou zde zařazena dvě příslovce, která vznikla podobným způsobem, a to kombinací různých slov se stejným významem. Autor jakoby zesiluje jejich obsah, pokud ho ovšem nechce pouze oživit.

Zajímavé je slovo rédupondit (18), které je jedinečné tím, že autor při vytváření mot-valise využívá křestního jména.

Větší část mot-valises je utvořena ze dvou základových slov, která jsou ve vianismech zřetelně vidět. Výjimkou jsou slova les gamiroles (10) a l´oeil tertreux (32), kde je nejspíše využito více základových slov nebo nejsou tak zřetelná; nabízí se nám tudíž více možností výkladu těchto nově vzniklých slov.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Shrnutí

 

V tomto románu autor využívá při tvoření vianismů řady způsobů. Jejich početné zastoupení uvidíme v následujícím přehledu a dále v grafu, kde si můžeme povšimnout i procentuálního zastoupení.

 

1.      mot-valise: les pélouques (1), blairnifler (3), le reginglot (4), le poumpernicayle (5), quasiflûtement (8), le brenouillou (9), les gamiroles (10), l´Asie Minieur (13), chouic (16), rédupondit (18), le pétoufle (20), le cardavoine (21), hypocritégalement (26), le drapiau (29), le coadjupile (30), sarcastifleur (31), l´oeil tertreux (32), la télévoyance (34), le tapotif pour les tifs (37);

 

2.      derivace: la reniflante (2), la pelle à creusir (6), brindilleux (22), le terrain
à ploukir (24), bigeotter (25), lichotter (27), touchotter (28), le frisselis (33),
le tapotis des pieds (35), le frappis (36);

 

3.      kompozice: le défonce-murs (7), les porte-boules (12), les sous-maires (14),
le pointe-plante (17);

 

4.      sousloví: la pelle à creusir (6), le siphon à billes (15), le terrain à ploukir (24);

 

5.      přenesení významu: les Municipaux (19), le plouk (23);

 

6.      adaptace: le ouapiti (11).

 

ad 4.: U sousloví dochází k derivaci druhého členu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V románu Červená tráva převládají mot-valises. Ta umožňují autorovi, aby tak označil novou skutečnost, svůj imaginární svět.

 

Hlavní témata tohoto díla jsou:

 

1.      vztahy mezi lidmi: zajímavé jsou vztahy mezi ženou a mužem;

 

2.      společnost a rodina - oslava: pouze snobství a přetvářka

město lásky a zábavy: uvolněné vztahy, necitelnost
(viz námořníci  a  jejich hry);

 

3.      práce;

 

4.      technika - vynález, který umožňuje pohyb v čase;

 

5.      náboženství - Wolfovy vzpomínky na hodiny katechismu.

 

Vian nezapomíná ani na hudbu (večírek). V románu můžeme najít i prvky pohádkové, mezi něž patří například pes Dupond a jeho krtník.

 

Nyní ale podrobněji k výše uvedeným bodům.

 

ad 1.: ženy, které v románu vystupují = Folavril a Lil, jsou si velmi podobné,

-         obě představují ideál ženství: jsou dlouhovlasé blondýnky, vysoké, štíhlé (takový typ žen Vian zbožňoval),

-         nakonec společně opouštějí domov a vydávají se na cestu:

 

“Le soleil était déjà haut lorsque Lil et Folavril sortirent de la maison. Elles étaient toutes les deux très bien habillées. Peut-être un peu voyantes, mais avec du goût.” ²⁰

 

-         právě ženy zastupují v románu reálný svět; jsou to ony, kdo se neustále vyvíjí
a touží po skutečném životě;

-         muži představují opačné póly: Wolf směřuje neustále ke smrti, zatímco Lazuli
v sobě obsahuje tendenci k životu, k reprodukci;

-         Wolf miluje Lil, ale potřebuje se smířit se svou minulostí, proto se neustále vrací do svého přístroje;

-         Lazuli miluje Folavril, ale když s ní chce být, tak cítí, že je někdo pozoruje;

-         jejich vztahy jsou velmi narušené.

 

ad 2.: Vian odsuzuje zejména západní společnost;

-         znovu se zamýšlí nad otázkami rodinného prostředí, náboženské výchovy, školní docházkou a láskou;

-         Wolf trpěl přemírou péče své matky a nenáviděl sám sebe;

-         matka Wolfovi bránila čelit problémům reality, aby tak zabránila jeho smutku
a bolesti;

-         v dospělosti mu ale chybí veškerá touha, veškeré odhodlání:

“…On m´aimait trop; et comme je ne m´aimais pas, je concluais logiquement à la stupidité de ceux qui m´aimaient… à leur malignité même- et peu à peu, je me suis construit un monde à ma mesure...  sans cache-nez, sans parents- vide et lumineux comme un paysage boréal et j´y errais, infatigable et dur, le nez droit et l´oeil aigu…sans jamais cligner les paupières….” ²¹

 

ad 3.: u postav autor pouze konstatuje jaké povolání mají nebo měli (námořníci), ale

postavy nikdy nejsou popsány při práci;

-         zástupci města jsou zde popsáni s velkou nadsázkou a ironií (viz B. „osoby“).

 

ad 4.: Lazuli s Wolfem vytvořili podivný přístroj, který byl udělán na zakázku;

-         přístroj dokáže přenést člověka zpět časem a umožňuje mu prožít psychoanalytický zážitek, jenž mu umožňuje osvobození se od minulosti;

-         Vian používá prvky vědecko-technických románů; byl ovlivněn zejména
T. Tzodorovem a H. G. Wellsem;

-         autor ovšem neopěvuje vývoj moderní techniky, nýbrž ukazuje nebezpečí vynálezu (Wolf  ztrácí veškeré vzpomínky a umírá).

 

ad 5.: náboženství pro Wolfa představuje pouze mystifikaci lidí;

-         církev pro něho není kultem, ale spíše představením pro věřící; snaží se ukazovat čistotu a toleranci, v životě to ovšem tak není.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Překlad

 

Při analýze vianismů jsem vycházela z knihy Červená tráva, která vyšla v roce 2000 ²². Překladatelem je Stanislav Jirsa.

Překlad považuji za  vydařený a domnívám se, že Jirsa umožnil českým čtenářům alespoň nahlédnout do umění a zároveň i do fantazie Borise Viana.

 

Pokusila jsem se rozdělit přeložená slova do několika následujících skupin podle zajímavosti a věrohodnosti:

 

A.     přeloženo zajímavě:
šupy (1), čmuchalka (2), dryák (4), fefrnikl (5), hloubicí lopatka (6), hradborec (7), kočkodanština (9), koráby (10), krtník (11), kuličkové stromy (12),  náměstníci (14), pavoň (21), plukování (23), plukové hřiště (24), pocicmat (25), políbnout (27), posahat (28), přísedivec (30), sarkastiflážní (31), zalabutit labutěnkou (37);

 

B.     přeložený výraz neukazuje, že se jedná o neologismus:
čuchat (3), jaksi kruci (8), malá Asie (13), násoska pro koule (15), zelí (16), odpověděl Dupond (18), páni radní (19), pantoflíček (20), plný větviček (22), pokrytecky (26), praporek (29), skelné oči (32), syčení (33), televizor (34), vypleskávání chodidly (35), zaklepání (36);

 

C.     nepřeloženo:
le pointe-plante (17).

 

Z výše uvedeného schématu je patrné, že překladatel nejlépe převedl do češtiny slovesa a vianismy týkající se povolání. Řada slov nebyla nahrazena tak, jak by si zasloužila. Jedno slovo nebylo přeloženo vůbec.