KOŽEŠINOVÁ ZVÍŘATA
Kožich je luxus za cenu smrti! Kožich znamená pro určitou část veřejnosti synonymum pro vytoužený
přepych a symbol společenské prestiže. Málokdo si však uvědomuje, že v dnešní době a zejména v našem podnebném pásmu
je to především symbol krutosti a lhostejnosti lidí. Rok co rok jsou milióny zvířat, která svůj kožíšek k životu bezpodmínečně
potřebují, usmrcovány člověkem jen kvůli zbytečnému módnímu doplňku. Způsobů, jak získat kožešinu, existuje několik. Všechny mají
stejného jmenovatele: týrání a smrt původních majitelů kožichu.
Lov kožešinových zvířat
Lov je nejstarší metodou získávání kožešin. Vynálezem čelisťových pastí se stal jednou z nejkrutějších. Pasti jsou kladeny ve volné přírodě
na odlehlých místech na zvířecích stezkách. Většina pastí je konstruována tak, že se po došlápnutí zvířete na terčík v pasti čelisti prudce
sklapnou a oběť sevřou. Mnohé typy pastí mají mají čelisti opatřeny ozubením, které zvířatům znemožňuje vyproštění se z pasti.
Chyceným zvířatům tak kromě bolestivého sevření způsobují hluboká zranění.Drobní hlodavci, malé šelmy, nebo ptáci bývají často
chyceni za krk, nebo uprostřed těla, což pro ně znamená při síle pružiny nepředstavitelné utrpení. Insinkt velí chyceným zvířatům
bojovat a snažit se uniknout, což zejména u matek vede k odkousávání si sevřených končetin. Zvířata, kterým se z pasti
podaří uniknout však brzy umírají na infekci nebo vykrvácení. Většina obětí se však stává kořistí lovců, kteří je surově dobíjejí,
nebo na nich lovec stojí, dokud je neudusí.
V pastech zůstávají hladovějící a trpící bolestí a mrazem i několik dní. Drobná zvířata jsou napadána šelmami bez možnosti útěku.
Pasti na vodní zvířata, jako jsou bobři a norci jsou kladeny tak, aby se zvíře utopilo. Veverky, lasičky a kuny jsou chytány do pastí na stromech,
kde pak visí desítky hodin jako snadná kořist pro dravé ptáky.
Pasti si své oběti nevybírají, proto až 2/3 ulovených tvorů jsou ptáci, kočky, psi, laně, ježci a jiná zvířata, která však představují pro lovce pouhý odpad. Přestože je používání čelisťových pastí v řadě zemí (včetně ČR) zakázáno, ročně v nich najde smrt přes padesát miliónů zvířat. Nahrážkou čelisťových pastí mají být oka, léčky a železa, která se však čelisťovým pastem v krutostech vyrovnají.
Chov - kožešinové farmy
Existuje milná domněnka, že pěstování zvířat na kožešinových farmách je humánnější způsob získávání kožešin, než je lov. Slovo "farma" vzbuzuje
představu svobodného a otevřeného prostoru. Ve skutečnosti je to způsob pouze snadnější pro člověka, ekonomičtější, ovšem pro zvířata znamená
ještě věští utrpení, než chycení do pasti. Bolesti a strádání několika hodin či dnů zvířat lovených, jsou při chovu zvířat nahrazeny
celoživotním strádáním a smrtí mnohdy stejně, nebo i více drastickou.
Zvířata jako nutrie, bobři, norci, lišky nebo lasičky jsou druhy, jejichž teritoriální působnost je i několik kilometrů čtverečních. V klecích 40x40x40 cm je jim jakýkoliv pohyb znemožněn a ani náhražky v podobě výběhů nemohou uspokojit jejich přirozené potřeby - běhat, hrabat, plavat či šplhat. Pro druhy, které nejsou domestikované, je život od narození do smrti v kleci každodenním stresem a utrpením!
Chovatelé, jejichž jediným kritériem je kvalita kožešiny a výsledný zisk tak nejenže omezují přirozenost zvířat, ale navíc je záměrně
vystavují extrémním podmínkám, aby se produkce "zefektivnila". Čím větší mráz, tím lepší kožešina. Proto jsou zvířata ponechávána ve vlhkých
a chladných místnostech, v horších případech vystavována přímému mrazu bez možnosti úkrytu, výstavby pelíšku či hnízda. Nejvíce trpí nutrie,
které mají tlapky potaženy tenkou blankou. Musí neustále přešlapovat, protože jim tlapky přimrzují k podlaze klecí. Podlahy klecí jsou z ocelových
jemných mříží či pletiva, které se jim zařezává do tlapek a při usilovné snaze se podhrabat si lámou o drátěná oka drápky.
Po celý krátký život jsou zvířata krmena jednotvárnou stravou, kaší, která je bohatá na živiny podporující růst kožešiny. Aby chovatelé nemuseli zvířatům čistit jídelní misky, tak raději kaši rozmazávají po mřížích klecí. V zimních měsících zvířatům jazýčky při slízávání potravy ke mřížím přimrzají, což jim způsobuje zbytečná zranění. Svou přirozenou touhu běhat se zvířata snaží naplnit běháním po kleci dokola a to je silně deprimuje. Jinak samotářská zvířata se chovají v klecích i po šesti, což vyvolává v takto extrémních podmínkách útočnost a kanibalismus. Slabší jedinci jsou buď ušlapáni, ohryzáni nebo ukousáni svými spoluvězni.
Usmrcování kožešinových zvířat
Když najde čas a kožich zvířete je "zralý" a vhodný pro zpracování na "kvalitní lidský kožich" dochází k usmrcování chovaných zvířat.
Metody zabíjení jsou stejně drastické, jako samotný chov. Při usmrcování platí jediné pravidlo: nepoškodit kožešinu.
Zabíjí se lámáním vazu, škrcením, jedem v potravě či injekční stříkačce, elektrickým proudem - zvířeti je vsunuta jedna elektroda do
tlamičky a druhá do konečníku, nebo výfukovými a dalšími jedovatými plyny. Jsou to kožešinové popravy, nazývané "kožešinové žně", kdy jsou po tisících
masakrovány celé chovy. Některé neodborně provedené metody usmrcování zvířata jen omráčí, takže zvířata jsou potom stahována zaživa.
Lov tuleňů
Jednou z nejzrůdnějších metod získávání kožešin je lov tuleních mláďat. Mláďatům zůstává bělost jejich kožíšku pouze během prvního měsíce
jejich života, a proto je musí lovci zabíjet během krátké doby v co největším množství. Jelikož tuleni nepovažují člověka za nepřítele, jdou mu vstříc
a jejich mláďata jsou pak ubita tyčí s ostrým hrotem, nebo utloukána o kusy ledu. Lovci z nich stáhnou kožešinu a krvavé tělo odhodí. Zůstává
po nich trpící tulení matka, která nedokáže své mládě bránit. Každým rokem jsou v Rusku, Kanadě, Grónsku, Norsku aj. zemích zabity desetitisíce
tuleních mláďat. Obětavé boje členů Greenpeace dokázaly snížit odbyt tuleních kožešin, EU vydala zákaz dovozu tuleních kožešin.
Lov ovšem pokračuje!
Kolik stojí kožich?
Pro výrobu jednoho kožichu je třeba zabít: 65 norků, nebo 130 činčil, nebo 10 jezevců, nebo 27 tchořů, nebo 60 zajíců, nebo 14 vyder,
nebo 11 stříbrných lišek, nebo 50 minků, nebo 100 veverek, nebo 9 bobrů, nebo 4 leopardy, nebo 18 červených lišek, nebo 15 rysů, nebo
125 hranostajů, nebo 12 ocelotů.... pro kožichy a různé upomínkové předměty se také zabíjejí psi a kočky!
Animal SOS 1996, Precit
Infobulletin Different Life
Foto: WSPA, PETA, ALF,
Coalition to Abolish the Fur Trade,
Fondation Brigitte Bardot
Respect For Animals