Ve středověku se
obec nazývala Breznich = Březnice, svůj nový název získala až na základě
objevu pramene s dobrou vodou. K objevu pramene s léčivou vodou se
váží pověsti. 0d 14. století se stává poutním místem. Na místě
kaple z roku 1618 byl postaven barokní kostel sv. Vintíře v roce 1734,
věž byla přistavěna v roce 1777. V kostele socha sv. Vintíře z 15.
století. Vedle kostela pramen železité vody. Co však víme o záhadné
postavě mnicha Vintíře, jenž svým životem zde na pusté březnické
pláni zasáhl do duchovního světa zdejšího lidu?
Ačkoliv německý
poustevník Gunther - česky Vintíř, je historickou postavou, jeho pravé
poslání v lesní pustině nad Hartmanicemi za Dobrou Vodou je předmětem
pověstí a dohadů. Benediktinský mnich Gunther, rodem šlechtic z
Durynska, údajně spřízněný snad s uherským králem Štěpánem a i
s českým knížetem Břetislavem I., přišel do Bavorska z kláštera v
Getingu v Duryňsku. Usadil se nejprve v Rancingu (dnešní Lahling), východně
od Deggendorfu, později se přemístil na sever do pustých míst nad Řezným
potokem, kde založil osadu Riminichi (nynější Rinchnach) a vystavěl
kapli sv. Jana Křtitele. Co bylo příčinou jeho rozhodnutí přemístit
se dále na sever na české pomezí neprostupným hvozdem, až k místům
březnické skály s dalekými výhledy do Čech, o tom existuje dvojí výklad.
První skupina starších historiků se domnívá, že poustevna na Březníku
byla základnou pro šíření křesťanství. Tato skupina však přičítá
Vintířovi zásluhu na záchraně vojska císaře Jindřicha III. poraženého
Břetislavem I. ve Všerubském průsmyku v roce 1040, kdy měl obklíčené
a zdecimované šiky císařovy vyvést zpět do údolí Řezné. Poté však
se měl stát průvodcem při novém vpádu Jindřichově do Čech a převést
jeho vojska přes neprostupnou Šumavu mimo Břetislavovy záseky a
rozhodnout o jeho porážce. Druhá, mladší skupina historiků, se však
kloní k názoru, že stezka přes Šumavu ve směru Zwiesel-Ždánidla-Prášily-Vysoké
Lávky-Rovina-Dobrá Voda-Hartmanice byla již pralesem proražena, neboť
již dávno spojovala Podunají s Pootavím. Druhý argument podporující
druhý výklad je, že doba Břetislavovy vlády se vyznačuje hrdými zásahy
proti starým pohanským zvykům a tradicím v této části Cech. I Břetislav
potřeboval tedy křesťanskému učení tak oddaného pomocníka, jakým
Vintíř byl. V té době byl knížecí dvůr pod značným německým
vlivem. Břetislav měl za manželku Jitku dceru markraběte Jindřicha
Babenberského ze Schweinfurtu, švábského vévody. Vintíř byl k Břetislavovi
v dobrém vztahu a ten ho snad využíval jako diplomata. Nelze opomenout,
že veškerý obchod té doby byl v rukou cizinců, zvláště Němců
a výtěžek z cla, mýta a tržného patřil knížeti.
Březnická celnice na staré
obchodní stezce byla jistě, nikoli neznámým zdrojem knížecích příjmů.
Měl snad i v této světské činnosti Vintíř nějaké poslání? Je známo,
že každý třetí týden měl právo vybírat clo na Březnici právě Břevnovský
klášter.
Mnich Vintíř byl v dalších létech
uctíván především šumavskými Němci, jako jejich světec. A na jeho
památku a místo jeho pobytu, vrch Březník nazvali Sankt Gunthersberg a
v říjnu pak drželi na Dobré Vodě slavnou pouť. Tuto tradici má
posílit i obnovená kaple na Březníku v místech někdejší domnělé
poustevny. Poustevník Vintíř zde žil plných 37 let.
V roce 1868
bylo zde 10 domů a žilo zde 136 německých obyvatel. Byla zde též
fara, škola, lázně a hospoda.
(Převzato
z knihy Josefa Steinera "Šumava - Královský Hvozd, svobodné Královácké
rychty - I)
