Teze k diskusi pro čtvrtletník FITESu 18. září 2000 v 17,00 v kině MAT na téma: "Pravidla hry" aneb vztahy České televize k externím spolupracovníkům a nezávislým producentům.
Ohlédnutí zpět: Na setkání zástupců Filmového a televizního svazu FITES s Radou ČT a generálním ředitelem J.Puchalským dne 23. června 1999 v 15,00 - 15,40 na Kavčích Horách v sídle Rady Jakub Puchalský odmítl připomínky FITESu k absenci "pravidel spolupráce ČT s externími autory a nezávislými producenty" s poukazem na neinformovanost jejich zástupců (Martin Skyba, předseda v.v., Jaroslav Vašíček, Jaromír Kallista, Jaroslav Růžička a Martin Vadas) a odkázal je na děkovné dopisy, které obdržel od několika oslovených nezávislých producentů, kteří se zúčastnili ankety ČT o pravidlech hry uplatnění nezávislé produkce v programu ČT (ukázalo se, že nikdo z přítomných producentů nebyl osloven ani se jinak nedověděl o probíhající a již dříve přislíbené dotazníkové akci). Puchalský přistoupil na požadavek seznámení FITESu s pravidly hry pro styk s nezávislými producenty až budou ČT stanoveny. Dodnes členové FITESu nebyli s "pravidly" seznámeni ani nikdo s výkonným výborem FITESu o pravidlech nejednal. Přesto ČT s některými "nezávislými" producenty spolupracuje - zřejmě bez pravidel.
V projektu Mgr.Chmelíčka ze dne 17. ledna 2000, na jehož základě ho Rada ČT zvolila za ředitele se stanovuje cíl: · zlepšit spolupráci České televize s nezávislými producenty, což znamená stanovit jednotná pravidla, zprůhlednit systém koprodukcí a zadávání zakázek a v nejvyšší možné míře podpořit volnou a spravedlivou soutěž mezi nimi;
· Přijetí pravidel pro spolupráci s nezávislými producenty. Dosud jsou smluvní vztahy České televize s nezávislými producenty často řešeny ad hoc a nerespektují v dostatečné míře skutečnost, že Česká televize touto formou distribuuje veřejné finanční prostředky mezi nezávislé firmy. Je nezbytné upravit tento proces závaznými pravidly a prosadit v jejich rámci jeho naprostou transparentnost. Součástí těchto pravidel musí být i klauzule o zveřejňování projektů, které pro Českou televizi vyrábějí nezávislí producenti, a částek, které jim na ten který projekt Česká televize poskytla. Tyto údaje budou napříště součástí podkladů pro Výroční zprávu Rady České televize o činnosti České televize podle ust. § 8, odst. 2, zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, v platném znění, ale mohou být zveřejněny odděleně po účetní uzávěrce České televize za uplynulý kalendářní rok. Termín (pro předložení kolegiu generálního ředitele České televize ke schválení): do 28. dubna 2000.
· Zpracování nabídky námětů pro inovaci vysílacího schématu k 1. září 2000 s jasným stanoviskem ředitele programu k jednotlivým předloženým námětům. Toto zpracování bude mít formu dokumentu (dokumentů) a stane se základem pro odbornou diskusi a konečné rozhodnutí o inovaci vysílacího schématu a příslušné úpravě výrobního úkolu. Termín (pro předložení dokumentu kolegiu generálního ředitele České televize k diskusi a ke schválení): do 30. června 2000.
Má-li mít takový ředitelský projekt a jeho uveřejnění jakýsi smysl, musíme se dnes 17. září 2000 ptát, jak jsou jednotlivé položky naplněny? Ptejme se tedy a doplňme za podtržené pasáže otazníky - - - ?
Na valné hromadě FITESu 13. března 2000 Mgr. Dušan Chmelíček, generální ředitel ČT, se vyjádřil, že pokládá za normální, aby ČT odpověděla autorovi na jeho projekty do 30 dnů. Zkusme zapátrat v naší paměti, jaké jsou vlastně zkušenosti členů FITESu z praxe?
Na následujícím čtvrtletníku pronesl pan Mgr. Rudolf Růžička sentenci jakéhosi svého učitele, který prý řekl, že, chce-li mít autor jistotu, že jeho projekt bude ochráněn podle autorského zákona, musí jej autor vložit do obálky na ni napsat svoji adresu a doporučeně zásilku odeslat sám sobě. Učitel pana Růžičky to pronesl v éře neprávního komunismu, pan Růžička však své vtipy vypráví v demokratické České republice, která verbálně směřuje do civilizovaného světa, kde je ochrana autorů zajištěna vymahatelnými zákony. Pan Růžička je nadále producentem České televize. Ptejme se, co Česká televize udělala pro ochranu autorských projektů, které jí členové FITESu předkládají?
Jak Česká televize, řečeno slovy projektu jejího generálního ředitele, v nejvyšší možné míře podpořila volnou a spravedlivou soutěž mezi autory a nezávislými producenty?
Předseda VV FITESU Martin Skyba informoval poslední zasedání VV, že ing.D.Kaušitz, šéfproducent ČT, má za to, že není o čem diskutovat, že pravidla existují. Dovolil jsem si otázku: Proč tedy nejsou přístupná členům FITESu? Jako pomsta bývalého generálního ředitele Jakuba Puchalského za nedostatečnou podporu k udržení v křesle ze strany tvůrčích pracovníků zapůsobilo jedno z jeho posledních "nařízení" o normativech spotřeby materiálu při výrobě v ČT (prosinec 1999). Nevím, zda je v platnosti stále, ale zlí jazykové hovoří, že se dnes jedná o nařízení ředitele výroby (?). Se svým 3,5 násobkem je toto nařízení smrtelné zejména pro dokument. Také pro publicistiku, ale tou se ČT příliš nezabývá. Česká televize nejen tímto rezignovala na tvorbu a opájí se "výrobou". Zatím se jí daří výroba zbytečností (Peoplemetři nebo Pra, pra jako vizitka humoru Ringo Čecha - vždycky jsem si říkal, co ten sociálně demokratický poslanec v tom parlamentu vlastně dělá - teď to víme). Podobné normy platily i za bolševika. Tehdy se však natáčela zejména usnesení ÚV KSČ, která měla snadno předpokládatelnou délku. Ve svobodných demokratických poměrech, kdy zpravidla v ČT netočíme na drahý, obtížně recyklovatelný a neekologický film, ale na mazací a levné video, není důvod k takovým restrikcím. Údajně to vzniklo proto, že Česká televize našla zalíbení v zaměstnávání amatérů - dramaturgů a režisérů, kteří tráví příliš času ve střižně. Chudák divák, který se na takto znormované kusy musí koukat a platit si je. Co s tím chceme udělat? Ptejme se dále nakolik je pro ČT závazný podpis režiséra na dohodě o výrobě (spolupodepisovaném zaměstnanci ČT - producentem, šéfproducentem a dalšími odpovědnými činiteli ČT), který např. předpokládá natočení 12, 24, 50 dílů cyklického pořadu a ten je v polovině (ve čtvrtině nebo před koncem projektu) zastaven, protože manažeři ČT změnili názor na jeho potřebu. Má si režisér na základě takového - jím podepsaného - dokumentu rezervovat termíny, odmítat jiné nabídky, neucházet se o jiné projekty? Vyplácí ČT v případě zastavení projektu alespoň část honoráře? Nese někdo odpovědnost za mrhání penězi koncesionářů? Na jaké období a ve kterém stádiu výroby uzavírá ČT smlouvy s režisérem, kameramanem . . .? Jsou ze smlouvy tito autoři povinni se na termíny realizace připravovat (obhlídky, kamerové zkoušky apod.)? Je to vůbec žádoucí, aby realizace byla připravena nebo přeje si ČT, aby umělci začínali povrchně tvořit až v okamžiku prvního natáčecího dne při nástupu na místo natáčení? Ve kterém okamžiku Česká televize uzavírá smlouvu s režisérem, kameramanem? Nejsou časté případy, že se tak děje např. až po půl roce příprav, těsně před nebo v průběhu samotného natáčení? Je potřeba přípravy a postprodukce zohledněna v honoráři nebo je to jen dobrá vůle amatérů, kteří si nedovolí nepřipravit se, nedokončit dílo. . . ?
Jak si Česká televize váží svých zpravidla externích tvůrčích spolupracovníků, jaké podmínky jim pro dobrý tvůrčí výkon vytváří? Jak jsou vybavena produkční a postprodukční pracoviště v ČT - podle zkušenosti mnohých z nás jediná slušná nebo pohodlná židle ve střižně bývá obsazena střihačem nebo technikem, obdobně míchací haly apod. Chce vůbec Česká televize, aby se režisér účastnil postprodukce? Někdy se zdá, že ČT má režiséra za nevolníka, který se bláhově zavázal dokončit projekt.
Dokázala Česká televize změnit chování svých zaměstnanců - např. řidičů vůči tvůrčím spolupracovníkům? Některých ano, jiných ne. Sám jsem zažil, jak řidič České televize zastavil na místě natáčení a obrátil se na dospělé členy štábu a herce v automobilu se slovy "kšá, kšá !", což byla jeho výzva k opuštění vozidla. Ten řidič pracuje v ČT dodnes a není sám. Můžeme připojit další "historky z natáčení" . . . Proč ČT zásadně rozdílně motivuje pracovníky svých štábů? Jsou režiséři nebo vedoucí výroby, které štáb pokládá za "hodné až dobré", protože se z místa natáčení - např. přes celou Prahu - vracejí na oběd na Kavčí hory, kde některým zaměstnancům ČT se "vyplatí" jíst, což je jediná věc, na kterou se dovedou soustředit při natáčení.
Jaké má režisér možnosti ovlivnit hospodárnost realizace, ke které je smluvně zavazován Českou televizí?
Kolegyně Alena Činčerová, členka VV FITESu, mi předala své podklady pro dnešní diskusi písemně předem, protože se našeho setkání nebude moci zúčastnit. Doplnil jsem je vlastními titulky: Nekorektní smlouvy ČT s nezávislými producenty Už šestým rokem jsou nezávislí producenti ( a v návaznosti externě spolupracující autoři)) nuceni Českou televizí k podepisování právně ne zcela korektních Smluv o výrobě audiovizuálních děl. Možná je termín nuceni trochu přísný, nezávislý producent tuto smlouvu nemusí podepsat, ale tím pádem také nebude s Českou televizí spolupracovat. Má tedy "na vybranou"...
Nad čím se chci pozastavit konkrétně je ustanovení Smlouvy, které praví: ZHOTOVITEL (tedy nezávislý producent) se zavazuje uzavřít příslušné autorské a jiné smlouvy a získat od všech na výrobě pořadu zúčastněných autorů, výkonných umělců a jiných osob práva k užití jejich děl, příspěvků a výkonů v rozsahu podle této smlouvy. Současně je povinen se všemi těmito autory, výkonnými umělci a dalšími osobami vypořádat jejich nároky za vytvoření a užití jejich děl, příspěvků a výkonů tak, aby OBJEDNATEL (tedy ČT) mohl pořad využívat v rozsahu touto smlouvou stanoveném bez jakýchkoli finančních povinností vůči těmto osobám. Zhotovitel se zavazuje zajistit i práva k užití archivních materiálů použitých v pořadu, pokud nejde o archivní materiály, jež jsou majetkem objednatele a to pro Českou republiku. Závazek ZHOTOVITELE dle tohoto bodu se nevztahuje pouze na úhradu provozovacích práv za hudební složky pořadu, pokud je zastupována Ochranným svazem autorským pro práva k dílům hudebním (OSA).
Jsou korektní a odpovídají dobrým mravům pouze jednostranně výhodná smluvní ustanovení? Chápu, že z hlediska České televize je situace vyřešena optimálně. Ne však z hlediska nezávislého producenta, návazně pak autora. V praxi toto ustanovení znamená, že odměny za užití autorského díla - takzvané provozovací honoráře - jsou jednou pro vždy vypořádány. Ale jak je může nezávislý producent vypořádat jednou pro vždy, když nemá k dílu copyright, nemůže s ním tedy sám disponovat a nemůže ani tušit, kolikrát bude Českou televizí dílo užito?
Zmiňovaný postup by byl ještě přijatelný, pokud by se jednalo o standardní užití díla běžném v ČT - t.j. 1x vysílání premiéry a 2x vysílání reprízy (a sjednaná cena za zhotovení AV díla by tuto částku obsahovala - doplnil M.V.). Jakékoliv další užití by však mělo být ze strany ČT s autory vypořádáno. Paradoxní na této situaci je navíc fakt, že autoři uzavírající s Českou televizí autorské smlouvy přímo, tedy bez prostřednictví nezávislého producenta, nemají své nároky na provozovací honoráře jakkoli kráceny. Dalším paradoxem je pak citovaný odstavec Smlouvy vyjímající z této povinnosti vypořádat navždy závazky k autorům hudební složky pořadu, pokud je zastupována Ochranným svazem autorským pro práva k dílům hudebním (OSA). Bude to asi tím, že OSA si více hledí svých autorů. Je tedy na čase, aby FITES, (AČAR, SPA - doplnil M.V.) udělali totéž. Alena Činčerová
Připojuje se Martin Vadas a dodává: Měli bychom se i ve vlastních řadách zamyslet nad tím, kdo z nás a jak dalece je "nezávislý producent", i když si tak mnoho z nás (včetně mě) podle cizích vzorů rozhodlo říkat. Utěšujeme se zařazením, které nám nepřísluší. O "nezávislosti" mnoha producentů výmluvně vypovídá rámus, který se strhl na konci minulého roku, kdy Puchalského Česká televize omezila některým z nich jimi nárokované "právo na zakázky". Tento pokřik se soustředil na vypuzení nezkušeného a hloupého ředitele a personální návrhy na osoby do funkce nového generálního ředitele, který by těmto nespokojeným "nezávislým" zajistil nutné příjmy. Podobnou výpovědí o "nezávislosti" je i ticho, které se rozhostilo po instalování nového ředitele, který byl ještě den před volbou pro většinu rámusících nepřijatelným amatérem se značnou spoluodpovědností za krizi České televize.
Nový ředitel slíbil zklidnit situaci - rozdal zakázky nejhlasitějším funkcionářům ČFTA, APA, zapůjčil počítač a televizor s videomagnetofonem chudému a bankrotujícímu FITESu a podobným způsobem si získal jejich podporu nebo alespoň toleranci - klid na práci.
Pravidla však stále nejsou, nebo jsou tajná a podřizují se pouze nutnosti uspokojování nejsilněji křičícího "nezávislého producentstva". Mohou vůbec nějaká pravidla vzniknout v prostředí, kde producent ČT je zároveň spoluautorem problematických děl, která sám ve "své" tvůrčí skupině vyrábí za peníze koncesionářů v takové kvalitě, že jeho projekt musí být zastaven poté, co do něj ČT investovala údajně 4,5 mil. Kč.? Chyba se stane, ale Česká televize by měla vyvodit důsledky a poté vyhradit v programu okénko s názvem "Odpadkový koš", aby divák mohl soucítit s manažery České televize, kteří se tímto humusem probírají.
Existují v České televizi nějaká pravidla ohledně kvality vysílaných pořadů ? Zodpovídá někdo za kvalitu? Záleží někomu na ní? Dělá něco pro ní? Jako divák mám pocit, že nikoliv. Nekvalita nevzniká jen v útrobách ČT, ale i u "nezávislých" zaměstnanecky propojených s ČT. Dovolím si zmínit moji zkušenost s reakcí funkcionářů ČT, když jsem se opovážil vznést dotaz producentovi Tršovi na úděsnou kvalitu dokumentu o kanadských lékařích českého původu vysílaného v neděli večer v hlavním vysílacím čase "v okně" Svět bez hranic a nebyl jsem spokojen s jeho odpovědí. Producent pověřil autorku, která je sama též dramaturgyní v jeho "tvůrčí" skupině(sic!), aby "si to se mnou vyřídila". Což mladá paní Dabrowská také s vervou učinila - naštěstí zatím jen slovně - písemně. Tolik invektiv jsem už dlouho neslyšel, vlastně nečetl. Její nadřízení - a tedy koncesionářům (nebo Radě ČT) odpovědní činovníci, kterým jsem poskytl kopie naší konverzace - mlčí dodnes.
Výroky kolegyně Hynkové o korupci uvnitř veřejnoprávní televize pronesené veřejně a opakovaně na čtvrtetnících FITESu a zaznamenané přítomnými stenografy nikdo neměl zájem šetřit a nešetřil! Proč? Zřejmě její výpověď nikoho nepřekvapila a jak Česká televize tak "nezávislí producenti" korupci v různých formách přijímají jako nutné zlo (nebo dobro) a součást obchodu? Rozsáhlá debata na stránkách Zpravodaje FITESu o evidentním střetu zájmů bývalé ředitelky KF a.s., pak šéfproducentky ČT a nyní hlavní dramaturgyně programu (opět ČT), která ve všech svých funkcích měla na paměti prospěch "své" Nadace film a sociologie a její produkční odbočky, vede jakoby do ztracena - jedná se přitom o naprosto veřejně viditelný střet zájmů - nepostižitelný žádným postkomunistickým zákonem - jen selským rozumem. Střet zájmů je charakteristický i pro jiné zaměstnance ČT odshora dolů. Mohl by např. v BBC režírovat manžel v tvůrčí skupině své manželky? Čím výše postavení lidé si toto neuvědomují, tím větší marasmus prorůstá dolů, kde schází respekt k čemukoliv a komukoliv. Výrazem takové ignorance jsou např. zvonící mobilní telefony zaměstnanců ČT při natáčení zvukových záběrů, neochota přispět k dobrému výsledku díla jako pracovní stereotyp mnoha profesí, vstupování do záběrů, nezájem o dění před kamerou, nezájem o to proč a co děláme. Kde se stala chyba?
Jak je nezávislý "nezávislý producent"? Je nezávislým producentem bývalý Krátký film, pak KF a.s. a dnes už zase Krátký film? Ten, který, jsa zaveden na štědré monopolní zakázky Československého státního filmu, Československé (státní) televize apod., prohospodařil značné základní jmění i kvalifikovaný personál zděděný z dob monopolní kinematografie reálně socialistického střihu, zmocnil se cenných dokumentárních a jiných archivů z dob socialismu, ze kterých získává značné příjmy mj. i díky významné podpoře některých zaměstnanců České televize, kteří z nostalgie bývalých zaměstnanců KF zajišťují programově odbyt pro archivy vytunelovaného Kraťasu? Kolik z tržeb Krátkého filmu a.s. dostávají autoři? Dalo by se pokračovat od Febia, sro., založeného s podporou KF a.s. a živeného převážně Českou televizí a v nouzi i "WIP" propagandou, přes Wachler Art Company donekonečna. Naše "nezávislost" je dána množstvím zakázek, které nám poskytne Česká televize, bez nich churavíme, krvácíme a "jsme před ukončením činnosti", jak opakovaně již dříve prohlásil Fero Fenič. Já dodávám: bez zakázek ztrácíme "nezávislost" a zájem o pravidla jde stranou.
Lze vůbec být "nezávislým producentem" v Čechách? Snad, jste-li bohatým rentiérem. Máte-li "velmi dobré vztahy" k producentům a šéfproducentům v ČT - třeba i z dávných dob. Většinou však jde o větší, či menší tunel bez pravidel. Jako rentiér tunelujete alespoň sám sebe. martin.vadas@volny.cz