Ďáblovy taškařice 1906 Utopie zůstává nadále nejúspěšnějším žánrem Georgese Méliese. Potvrzuje to film Ďáblovy taškařice  se slavnými scénami odysey apokalyptického koně a hvězdného vozu.

Dvěstě tisíc mil  pod mořem  1907 Výpravný fantastický snímek o třiceti obrazech je jen velmi volně inspirován Julesem Vernem.

Tunel pod kanálem La Manche 1907 Fantastická burleska o třiceti obrazech zesměšňuje obavy Britů z tehdy hojně diskutovaných plánů na vybudování kanálu pod Lamanšským průlivem. Britové  měli totiž obavu, zda nedojde k francouzské invazi do jejich země.

Dobrodružství barona Prášila 1911 V tomto období natáčí Mélies pro Pathého Dobrodružství barona Prášila a  novou verzi filmu Popelka (1912). Posledním filmem, který Mélies natočil, je Rodina Bourrichonových na cestách (1913).

Dobytí pólu 1912 Ale ještě předtím Mélies natočil Dobytí pólu, jeho poslední vrcholné dílo. Film má  fantastický námět, a  o nějakou dobu předběhl skutečné dobytí pólu.

Filmy natočené pro Pathého se již špatně prodávají, Pathé žádá o vrácení půjčených peněz, do toho přichází 1. světová válka. V roce 1923 prohrává Mélies soud a musí opustit zastavené budovy v Montreuil, zbourána je ulice, ve které sídlilo jeho divadlo. Ovdovělý Mélies se podruhé  žení a prodává v krámku své ženy hračky a cukrovinky na nádraží Montparnasse. Teprve v roce 1929 francouzští novináři objevují Méliese a některé doposud  jeho zachované filmy. V prosinci téhož roku se pořádá slavností večer na jeho počest a stovky diváků mu tleskají. O dva roky později na banketu ministerstva školství předává Louis Lumiere Méliesovi řád Čestné legie. Přesto velký filmový tvůrce, zakladatel filmové režie, dožívá ve skromných podmínkách, ale jak tvrdí pamětníci, s veselou myslí. Umírá 21. ledna 1938 a pohřben je na hřbitově  Pere Lachaise v Paříži.