Německý vynálezce, producent, režisér a scánárista. Od roku 1896 vyrábí zdokonalené kinematografické přístroje, ve kterých vylepšil funkci maltézského kříže. V roce 1897 založil firmu Messter Projectographengesellschaft a začal produkovat filmy. Messter si zřídil již v roce 1896 v Berlíně ateliér, aby předešel závislosti na světelných a povětrnostních podmínkách. K osvětlení používá čtyři padesátiampérové obloukové lampy na přenosných stojanech. Natoči zde např. filmy Od slz k smíchu nebo Lightning Artist Zigg.
 

Messter byl velkým objevitelem ve filmu. V roce 1897 používá jako první techniku časoběrného natáčení, když rychlostí 1500 snímků za den snímá rozkvétání a uvadání rostliny. Průkopnická je role Oskara Messtera na poli zvukového filmu. První zvukové snímky promítal údajně již v roce 1896 ze synchronizovaných desek značky Berliner. Systém synchronizace filmu a gramofónových desek zvládl v roce 1903. Přístroj nazval biofon a veřejnosti jej předvedl v roce 1903 v berlínském divadle Apollo. Na pořadu byly většinou ukázky z operetních scén. Velký úspěch dosáhl tímto programem na Světové výstavě v St. Louis v roce 1904. Tímto způsobem natočil Messter např. film Lohengrina s Henny Portenovou, první velkou filmovou hvězdou Německa, či  film Auf der Radrennbahn, ve kterém je komentář k filmu namluven na gamofonové desce.
 

Hanny Portenová není jediná filmová hvězda, kterou přivedl Messter ke hraní. Začínali u něho též Carl. Frölich či G. Sieber. Z  pozdějších hraných filmů Oskara Messtera uveďme alespoň snímek Andreas Hofer (1909). Ještě jednou zashuje Messter významně do dějin německého filmu, když jeho společnost vydává na podzim roku 1914 první německý týdenk Messter Wochenschau. Jeho první čísla si samozřejmě všímají především probíhající 1. světové války.
 

V roce 1917 Messterovu firmu pohltila sílíci společnost UFA a sám Messter se nadále věnuje pouze otázkám filmové techniky. Své vzpomínky zveřejnil v knize Meine Weg mit dem Film (Moje cesta s filmem).