Émile Zola
1840-1902



 
 

Dílo velkého francouzského spisovatele, předního představitele naturalismu, bylo nesčetkrátně zfilmováno od počátku kinematografie, v němém i ve zvukovém filmu, ve Francii i mimo jeho vlast. Známá je i jeho úloha v Dreyfusově aféře. Nyní se zastavíme u nejvýznamějších adaptací němého filmu.
 


Z knižního vydání
Zabiják

Tento román o nešťastném alkoholikovi se stal prvním zpracováním Zolova díla. Již v roce 1902 se námětu ujal F. Zecca, v roce 1908 A. Capellani, v roce 1921 Charles Maudru, pod názvem Vítězství alkoholu v roce 1912 Gérard Bourgeois.


 

Z knižního vydání
Germinal

I toto Zolovo dílo z prostředí dolů a  stávky horníků se dočkalo brzkého zfilmování. V černém kraji (1903) a Stávka (1904) jsou volné adaptace románu. V roce 1913 se k němu vrací A. Capellani v nejúspěšnějším zpracování.


 
Theresa Raquinová

Neslavnější verzi tohoto díla natočil přední představitel veristického směru italského filmu Nino Martoglio. V roce 1928 román zpracoval Jacques Feyder pod v Česku uváděným názvem Nepožádáš manželky bližního svého s Ginou Manesovou v hlavní roli.


 
Práce

Z dalších adaptací Zoly známe např. Země (V. Jasset, 1912 a A. Antoine, 1921), Sen v režii Jean Baroncelliho (1920) či film Práce v režii H. Pouctala (1920) 


 
 
Nana

Zpracování Nany v režii Jeana Renoira z roku 1926 s jeho manželkou Catherine Hesslingovou patří mezi nejznámější adaptace Zoly v němé éře.


 
Peníze

Zajímavou adaptaci románu peníze vytvořil v roce 1928 Marcel L'Herbier


 
U štěstí dam

Na sklonku němé éry se k Zolovi obrací i Julien Duvivier, aby zfilmoval román U štěstí dam. 


předchozí
obsah