Nevyhnutelným doplňkem každého astronomického dalekohledu je okulár. Je to čočka a nebo soustava čoček, kterou pozorujeme a zvětšujeme obraz vytvořený objektivem. Pokud je okulár jednoduchá spojka, tak se získá dobrý obraz jen v blízkosti středu zorného pole, u optické osy. Proto jsou okuláry obvykle vícečočkové, které dobře zobrazují celé zorné pole. Dalekohled se zaostřuje posouváním okuláru podél optické osy pomocí okulárového výtahu. Okuláry jsou pozitivní a negativní. U negativního okuláru leží pozorovaný obraz uvnitř okuláru mezi jeho čočkami. Do obrazové roviny může být vložený např. vláknový kříž určený na zaměřování dalekohledu (např. u hledáčku). Negativní je např. Huygensův okulár, který je vhodný na menší zvětšení. Skládá se ze dvou plankonvexních čoček obrácených rovnou plochou k pozorovatelovu oku. Oční čočka (ta bližší k oku) má ohniskovou vzdálenost trojnásobně menší než druhá čočka (kolektiv, polní čočka) a výsledná ohnisková vzdálenost je rovna 3/2 ohniskové vzdálenosti oční čočky. Jejich vzájemná vzdálenost je dvojnásobek ohniskové vzdálenosti oční čočky. Touto úpravou se sférická chyba podstatně sníží a chromatická chyba postihuje jen polohu obrazu. Zorné pole Huygensova okuláru je do 50° a je vhodný pro dalekohledy nízké světelnosti (refraktor,Cassegrain) a jeho ohniskové vzdálenosti jsou od 10 do 150 mm. U pozitivního okuláru leží pozorovaný obraz mimo okulár, je mezi objektivem a okulárem. Obrazová rovina pozitivního okuláru je lehko přístupná a je možné do ní umístit pomocné zařízení (např. pohyblivý vláknový kříž). Tento typ okuláru je možné používat i jako lupu. Podle konstrukce se pozitivní okuláry dělí na Ramsdenův, ortoskopický a monocentrický. Ramsdenův okulár se skládá ze dvou plankonvexních čoček stejné ohniskové vzdálenosti, obrácených k sobě vypuklými plochami. Jejich vzdálenost tvoří 2/3 ohniskové vzdálenosti. Výsledná ohnisková vzdálenost je ¾ ohniskové vzdálenosti čoček a zorné pole je okolo 40° a je vhodný pro nízkosvětelné dalekohledy (1:10 a méně). Ramsdenův okulár nemá chromatickou a sférickou aberaci tak dokonale opravenou jako Huygensův okulár, ale má lépe korigovanou kulovou vadu. Kellnerův  okulár je podobný Ramsdenu, ale s achromatickou oční čočkou. Má lepší korekci barevné chyby a jeho zorné pole je okolo 50°. Je vhodný pro objektivy do světelnosti až 1:6 a jeho ohniskové vzdálenosti jsou od 6 do 40 mm. Monocentrický okulár, achromatická spojka slepená ze tří částí, se používá na větší zvětšení. Slepením se odstraňují vnitřní odrazy na plochách čoček. Tento okulár je vhodný na pozorování planet. Ortoskopický (nebo též Abbé) okulár je složený z kombinované čočky slepené ze tří částí a plankonvexní spojky. Jeho zorné pole je 40°-50°. Je to okulár s nejmenším zkreslením a je použitelný pro dalekohledy do světelnosti 1:4.5 a méně a ohniskové vzdálenosti jsou od 4 do 40 mm. Okulár Plõssl (též nazývaný symetrický) je velmi dobře korigovaný a vhodný hlavně na pozorování planet. Zorné pole je okolo 50° a je použitelný až do světelnosti objektivu 1:4.5 a ohniskové vzdálenosti jsou od 6 do 55 mm. Okulár Erfle je první širokoúhlý okulár původně vyvinutý na vojenské účely. Zorné pole je až 70° a maximální doporučená světelnost objektivu je do 1:5. Okulár Nagler je první ultraširokoúhlý okulár vyvinutý pro astronomy amatéry. Zorné pole dosahuje až 82° a jeho použití je do světelnosti 1:4. Je velmi dobře korigovaný hlavně na astigmatizmus a jeho ohniskové vzdálenosti se pohybují od 4 do 31 mm.