Kroužek psychologů amatérů
Lothar: A Markéto, vezmeme tam s sebou Jarka?
Markéta: No jasně, bez něj jsi vždycky takovej poloviční.
Lothar: To jako, že jsem sám o sobě fádní?
Markéta: Ale ne, jen mám ráda, jak Jarek tak pořád rozumuje a exhibuje s tím, co kde vyčetl, a tak nějak autodidaktovsky si poskládal do svých teorií. Tak jdeme?
Lothar: A nebude těm tvejm psychologům amatérům vadit, že tam s Jarkem nepatříme?
Markéta: Ale ne, sem tam tam chodí i cizí lidé, jen tak se na to mrknout. A neříkej jim psychologové amatéři, prosím tě, asi by je to nepotěšilo, říkala jsem ti přece, že jde o studium a výklad enneagramu.
Lothar: Hele, támhle jde Jarek, nazdár, nazdár.
Jarek: Nazdár, nazdár! Tak co podnikneme?
Lothar: Jdeme s Markétou na kroužek psychologů amatérů, jdeš s náma?
Jarek: Jo, jo. Psychologie, to není jen tak, já tedy jsem kapku zaujatej proti behaviorálnímu a kognitivnímu přístupu, geštalty taky nemusim, Freud mě už neba, ale takový jungiány, ty bych poslouchal do omrzení, a když začne promlouvat takovej transpersonalista kapku Grofovskýho ražení, tak jsem v sedmým nebi. To asi nebude tenhle případ, že?
Markéta: Ale Jarku, Lothar je pitoma protivnej, nejde o žádný psychology amatéry, ale o enneagram. Říká ti to něco?
Jarek: No vidíš, myslela sis, jak na mě vyzraješ s novým "cizím" slovem, ale opět pohoříš, enneagramu se věnuju už léta i bez těch tvejch kroužků, patří to k základní výbavičce člověka jdoucího Cestou, ne? Palmerová to nevykládá nějak obzvlášť pregnantně, takovej Eric Salmon, to je už jinší kávička, a co teprve ty fráterové Rohr a Ebert, to je hotová slast. A jak tam řešej těch devět typů tak jasně, a to dělení na skupiny srdce, břicha a hlavy, a ve finále ten úžasnej rozklad a výklad Ježíše a Otčenáše enneagramem, ňamka to byla. Mohl bych vám o tom povyprávět a pěkně bychom se zařadili do těch devíti základních typů. Lothara vidím tak na, no devítku nebo pětku, sebe taxuju jedna, a Markéta, no takovejch sedm. Rozkošnice, co?
Markéta: Mám pocit, že asi nikam nepůjdeme, že asi zase zapadneme na ten váš Růžek.
Jarek: A to jako, že se za nás stydíš?
Lothar: Prosim tě, Jarku, jak tě mohla napadnout taková blbost, Markéta jenom vidí, že máš žízeň, ne? A taky jsme se už dlouho takhle pěkně nesešli a nepoklábosili, ne?
Markéta: No. Přesně.
28.11.2001
