Jarek a Lothar o únavě


Jarek: Helemese, co tady děláš?
Lothar: Já jdu na kafe, jsem tak vyfluslej, že bych od tramvaje ani nedoklopýtal domů, ale spíš mi pověz, co tady děláš ty, vždyť jsi říkal, není to tak dávno, že už alkoholy nikdy ne. Co?
Jarek: No, vždyť znáš to známý pravidlo, že sliby dělaj chlapa. Takže slíbit se má všechno, co potom, to je jiná věc. A hlavně, Lothare, byl jsem na tom stejně jako ty, zahnala mě sem únava, přišel jsem se občerstvit. Nemůžu za to, že tu probíráme tak pikantní témata jako třeba skoky do vody, úroveň vleků na horách, vedeme různý topografický spory, a hlavně jsme analyzovali větrné smrště. Karel třeba říkal, že viděl smrk, někde v Jizerkách, co byl od větru smotanej do vrtule. Už jsem dvakrát platil, ale vysoká úroveň debaty a nasazení spolustolovníků mi nedalo opustit řečniště v půli rozebírané věci. Chápeš, ne?
Lothar: Nemusím nic chápat, nemám zájem, je mi to jedno, ty brďo, já jsem mrtvej.
Jarek: Nechtěj, abych se tajhle Karla optal, co by k tomu řek. By ses dozvěděl peprňácký story o únavě. Ještě, že Karel teďka hučí do Lenky, máme chvilku klid.
Lothar: Jarku, já se tak těším, až se vyspím.
Jarek: A co ti brání, nějaký rande nebo co?
Lothar: Nic mi nebrání, jenom se bojím, že jsem tak přetaženej, že s sebou sice fláknu do lože, ale pak nebudu schopnej usnout a ani se otáčet z boku na bok.
Jarek: Hele, dej si kafe, jo. A cos dělal v noci, že jsi takhle zřízenej?
Lothar: No, nic moc, Jarku. Šumnej výlet mimo, ale totálně bez mý kontroly. Jsem pak byl ráno rád, že je ráno.
Jarek: Ty, Lothare, a není toho zase na tebe poslední dobou moc? Nebereš se nějak moc vážně? Věčně se v sobě šťouráš, a pak ti začne hučet mezi ušima, trochu se vypusť, nesleduj se, hlavně žádný hluboký sondy do svý dušičky, teďka na to není vhodná doba. Buď rád, že dejcháš, a ostatních věcí si nevšímej. Ne?
Lothar: Jo, kdybych to doved, to by bylo. Jenže jako na potvoru, když jsem takhle rozpoloženej, tak mě odchytne Blanka, a hnedle o horoskopech, co která vědma a tak, ty vole, ta mi zase dala. Sice ji neberu ani trochu vážně, ale stejně mě vždycky dostane do depky jak prase. Hezky mě těma jupiterama a konjunkcema zahltila. Jarku, a víš jaký dneska vytáhla eso z rukávu? Že prej jí kdysi jedna, samosebou úžasná, kartářka ve Francích říkala, že za svůj život potká dva chlapíky s akordeonama, černovlasýho s vlnitejma dlouhejma a pak takovýho světlovlasejšího, taky máničku. No a ten první prej byl Pelc v Paříži, jak to tam spolu tloukli, dokud si Pelc z nepochopitelných důvodů nenašel jinou, a teďka prej já. Ty vole, ta má fantazii. Akordeon, klávesnice, psaní, chápeš? Hele, přibalila mi i můj horoskop, pochopitelně odborně pojatej, s poudačkama. Jarku, já mám dost. Moje matka onehdá tej osobě vyklopila přesný datum mýho narození, na minutu.
Jarek: Ty jsi nepoučitelnej. To neumíš slušně se tvářiti a nic nevnímati? A pak zdvořile pláchnouti?
Lothar: No, učím se to.
Jarek: Hele, já dopiju a půjdeme. Jdeš ještě do krámu?
Lothar: Jo, musím něco koupit, zejtra zase přijde Jana, jsem zvědavej, jak se jí bude líbit to, že jsem totálně zhuntovanej. V tom divadle, jaks ho vtipně zařídil, nejspíš usnu.
Jarek: No, to nic. Já ji zabavím. O těhle věcech plácám úžasně zábavně. Divadlo, to je zrovna jedna z oblastí, ve kterejch se bestiálně vyznám. Myslím, že i chlapíci z Katovny by se podivovali nad mojí erudicí, co se dramatickýho umění týče. Už se těším, jak jí v tom udělám jasno.
Lothar: Ježíš, ty mi dáváš, pojď už. Co budeš kupovat?
Jarek: No, jestli tam jdeme spolu, jako že jo, tak nějaký limo, mám pořád žízeň, znáš to. A ty?
Lothar: Nevím, od čeho mám tebe, ne? A hele, Jarku, jsem se chtěl zeptat, jak jsi mi tehdy nadával, tak jsi taky říkal něco o nějakým mystagogovi utrženým ze řetězu, co to jako je?
Jarek: No, rád podám výklad. Třeba Max Weber to definuje skvostně. Má takový kategorie: prorok, zákonodárce, etický učitel, takovej guru, a mystagog. Mystagog je podle něho taková figura, která praktikuje svátosti, takový ty magický úkony, která jako lidem propůjčuje spásu. Takový to exemplární proroctví v něj přechází, v mystagoga. Přední Východ, Řecko, Čína, tam se jima jen hemžilo. Ale hlavní věc je ta, že mystagogovi schází takový to etický učení, zabejvá se hlavně magickou spásou, sem tam se tím i živí. Jo a mívá kolem sebe svoje ovečky. Třeba ty máš jenom mě, ale evidentně ti to stačí, ne?
Lothar: Bohatě. A hele, co byl podle Webera Buddha?
Jarek: Exemplární prorok, kterej svým vlastním příkladem ukazoval lidem cestu, nezmiňoval se o svým božským poslání a povinnosti poslouchat, jak to třeba dělali proroci u Židů. Židi měli hlavně tyhle etický a v Indii poskakovali hlavně tyhle exemplární, no ono i v Číně, takovej Lao-c', chápeš?
Lothar: Jak by ne.
Jarek: Hele, Lotharíno, nevěš hlavu, správnej mystagog musí bejt schíza až na půdu, takže třeba to jednou se mnou jako svým stádečkem někam dotáhneš.
Lothar: Jako zase do Bohnic? Hrát si s ostatníma cvokama na šamany?
Jarek: Ty jsi ale blbej. Tentokrát tě nedostanou, tím jsem si jistej. Už žádnej svámí Harašími. To už tady bylo.
Lothar: No, ještě, že vím, kterak můžu těm tvejm skálopevnejm výrokům věřit. Ach jo. Hele, Jarku, doprovodíš mě domů?
Jarek: No jistě, stejnak nemám nic lepšího v plánu.

1.2.2002