Lothar a Jarka se utěšují


Jarka: Lothare, to mám radost, že tě vidím. Rok jsem tady nebyla, chodím jinam.
Lothar: Já tě taky rád vidím, nemůžu zase spát, jsem se ve dvě probudil, nechtělo se mi bejt doma, a tak jsem sem šel na kafe.
Jarka: Víš, čekala jsem tě tady, včera jsem si konečně přečetla ty tvoje věci, cos mi dal před rokem. Zvonila jsem u tebe, ale ty jsi nebyl doma.
Lothar: No. Byl. Ale asi v kómatu, protože jsem spal, co lepšího jsem mohl dělat.
Jarka: Už mě zase zmlátil. A ta hodná pani, jeho matka, mě shodila ze schodů.
Lothar: Taky je mám moc rád, svině jedny.
Jarka: Kdybych neměla Prcka, tak se odstěhuju. Mám kam, na Moravu. Ale jsem zvyklá na Prahu.
Lothar: Já prcka nemám, ani psa, a jsem hlavně naměkko, a tak se pojď bavit radši o něčem jiném.
Jarka: Proč jsme pořád tak hloupý, radši dáváme, a pak nás okradou. Už zase nemám v bytě nic.
Lothar: No, včera jsem tedy měl den. Keramický sluníčko, mašinku a vagónek jsem měl ve třech balíčkách. Dal jsem to nějakejm mladejm lidem, prostě mám smůlu.
Jarka: Prosím tě, už nekuř, ještě že mezi náma bydlí ten televizní maniak, to tvoje kejchání bych nemohla poslouchat.
Lothar: Hulim, protože jsem nadoraz. Ty jsi brečela, že máš červený oči?
Jarka: Prcek spí, Beníček taky, tak jsem šla na pivo, potřebuju se opít.
Lothar: Dyť už jseš.
Jarka: Jirka umřel, víš ten, co mi pomáhal, vymaloval, hladil nás, už je u pána Boha.
Lothar: Tyhle lidi nežijou dlouho, neunesou to. Nebejt tady Jarek, tak si to hodim taky. Chtěl bych už pryč.
Jarka: Nemluv o tom, nebo se rozbrečim.
Lothar: Za chvilku jdu do práce, doprovodim tě domů. Zkurvený halucinace, už na mě zase lezou. Zase jsem průhlednej. A svět taky. A ty hlasy, co mi všechno vykládaj, nikomu bych to nepřál.
Jarka: Můžu ti pohladit vlasy? Ty máš tak smutný oči.
Lothar: Víš, včera jsem už brečel, a tak nechci už znovu. Marku, prosim tě, jedny sparty a platim.
Jarka: Prosím tě, Lothare, buď v pohodě, to není příkaz, to je prosba. Já jsem tak malinká proti tobě.
Lothar: Tak jo, tak jo. A hlavně nelítej po tom baráku bosá.

15.2.2002