Zase přicházejí, to prokletí a cejch věčnejch propadů, černočerně bez chuti, jsi zoufale prázdnej, uvnitř holý nic, jseš sebou přejedenej, jen tichá hudba, ženský hlas něco šepotá řečí, který snad nikdo nerozumí, tenhle večírek sám se sebou bys tak rád opustil, jenže zase neusneš, nejde to na povel. Nemá cenu to svádět na nepřítele, nikdy nespí, prý, nemá tvář, je neviditelný, zlý duch v kamenném domku ve tvaru trojúhelníku, kdesi je, nejspíš hluboko v tobě, ta nenávist k němu je k ničemu, nenávidíš sebe a to ti otravuje krev. Z náhlého popudu si hodíš šestkrát třemi dvoukorunami, hrát si se stébly bys teď ani nemohl, penízky jsou zakleté, šestkrát sedm, zase si někdo dělá legraci, už nevěříš nejen sobě, ale vůbec ničemu. Je to těžký, ale musíš, musíš si na náhlou ztrátu víry zvyknout. Zase se objeví. Pokaždé vyprchá. Tak rychle.
Z DUCHA SE VYNOŘIV, V DUCHU SE OPĚT ZTRÁCÍ
Jak lehce se to říká.
SEM RANGNÄ ČHUNG, SEM NANGLA THIM
Moc dobře víš, co tě tak náhle sestřelilo z hřbetu vlny na dno, byl to jen okamžik, ale měl svůj význam. Když jsi nastupoval na Prašným mostě do tramvaje, tehdy, na schodech seděl špinavej chlap, divně se smál, drze ksichtil a řekl ti, ať si nastoupíš jinejma dveřma, v pikovteřině se ti udělalo rudo před očima a málem jsi ho praštil, jenom jsi ale zavrčel "Uhni, kreténe" a dost zle se na něj podíval, a on vycouval, příští zastávku vystoupil, a ty ses díky týhle idiotský historce propadl do říše berserků, je to uvnitř tebe a ničí tě to, černý hadry, zaťatý zuby, s touhle výbavičkou tomu neunikneš, jenže ono nejde o hadry na sobě, ale v tobě, příšerná zloba, a pak prázdno, vždycky to sice přejde, ale kde se to bere? Má to něco společnýho se smrtí? Přeřvat strach? Debilní chemie tvýho mozku, Alena říká, že do týhle doby nepatříš, je to chytrá Židovka, Valdštejnští by z takovýho magora měli větší radost než tvoje dnešní okolí. Když máš uvnitř takovýhle podivný šelmy, jsi schopnej je zkrotit? Snad jo. Určitě. Zkusíš myslet na něco příjemnějšího. Bylo by tady jedno krásný téma. Člověk. Dívka.
SEM RANGNÄ ČHUNG, SEM NANGLA THIM
7.2.2002