Pardubice

STAROSTOVÉ PARDUBIC

FRANTIŠEK HOBLÍK (1889-1899)

Po náhlé smrti Leopolda Werenera se stal starostou František Hoblík, který v Pardubicích založil tiskařský a litografický závod. Tiskl noviny Pernštýn, Pardubické listy, Ohlas Pardubic a Stráž na východě. Za jeho starostování byly postaveny Fantovy závody (dnešní PARAMO), školy, nová radnice,…

JAN ŽÁK

Advokát a vlastenec Jan Žák, přítel F.L.Riegera. Byl také poslancem a předsedou Občanské záložny.

FRANTIŠEK KUCHYNKA (1906-1910)

Velkouzenář, ve stáří předsedou Občanské záložny. Za jeho starostování bylo postaveno divadlo, na starém městě zavedena kanalizace, uveden do provozu vodovod s vodojemem na Vinici…

Po něm se stal starostou obuvník FRANTIŠEK VÁCHA.

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI PARDUBICKA

MUDr. Josef Bojislav Pichl (1813 – 1888)

- pardubický městský lékař; v Pardubicích žil 5 let

- vlastenec, národní buditel

- jeho manželka: spisovatelka Františka Bohunka (Marie Čacká)

- vydal zde 1. pardubické noviny Pardubický hlasatel svobody a lidu práva, ale vyšlo pouze jedno číslo, protože když do nich napsal: „Někdo u nás pověsil před několika dny konstituční kokardu psu na ocas. Suďte sami!“ (což udělal syn purkmistra Benešovský), Benešovský mu chtěl ublížit, a tak Pichl z Pardubic odešel-prchl.

Jiljí Vratislav Jahn (1838 Pardubice – 1902)

- první ředitel státní reálky v Pardubicích, odborný spisovatel, básník, říšský poslanec

Josef Štolba (1846 – 1930)

- pardubický notář, autor cestopisných próz a dramat

- významný podíl na stavbě divadla

baron Artur Kraus (1854 Pardubice – 1930 Pardubice)

- bohatý: měl 1. rádiový přijímač, 1. lyže, 1. motocykl, 1. psací stroj,… v Pardubicích

- sportovec: přeložil pravidla tenisu, vystavěl tenisové kurty, neúspěšně se pokoušel vzlétnout -> „manažerem“ Kašpara

Karel Emanuel Macan (1858 Pardubice – 1925, ve 12-ti oslepl)

- hudební skladatel a významný slepecký pracovník (učitel hudby v pražském Klárově ústavě slepců; napsal Jitřenku – 1. slepeckou knihu; vydával Zoru – slepecký časopis)

František Karel Rosůlek (1859 Pardubice – 1940)

- vynikající pedagog, kronikář, redaktor a spisovatel, ředitel vyšší reálky na „českém východě“

Josef Pírko – fotograf (*1861)

Božena Viková-Kunětická (1863 Pardubice, dům čp. 22-Zámecká ulice – 1934)

- dívčím jménem Novotná

- spisovatelka, zastánkyně ženských práv, první česká poslankyně

- psala povídky, romány, divadelní hry a cestopisy

Stanislav Schulhof (1864 – 1919)

- zubní lékař, významný esperantista; Žid

- uměl také výborně německy, anglicky, francouzsky a čínsky, učil se turecky

F.K.Potěšil (1864 – 1935-velkolepý pohřeb)

- učitel na Gorkého škole

- zakladatel Rodičovských sdružení; výborný historik

Jiljí Jaroslav Jahn (1865 Pardubice – 1934)

- významný český geolog, univerzitní profesor

- syn J.V.Jahna

Boža Dvořák (1865 Přelouč – 1954 Pardubice)

- architekt, komzervátor, vlastivědný pracovník

- V Pardubicích vedl po dlouhá léta marný boj s městskou radou za zachování Pernštýnského kanálu

- autor řady projektů na obnovu významných pardubických památek

Josef Sakař (1870 Týn nad Vltavou – 1937)

- profesor pardubické reálky, historik města, čestný občan města Pardubic

- jeho Dějiny Pardubic nad Labem vydané v letech 1920 – 1935 jsou základním dílem pro historii města; autor monografie o rodném městě Týně n. Vlt.

František Lexa (1876 Pardubice, dům čp. 49 na Pernštýnském nám. – 1960)

- světoznámý egyptolog, akademik, univerzitní profesor, nositel Řádu republiky

- založil egyptologický ústav Karlovy univerzity v Káhiře, jehož se stal ředitelem

Josef Gočár (1880 Semín – 1945)

- architekt

- jeden z čelných představitelů naší tvorby meziválečného období, autor mnoha významných staveb v Bohdanči, na Pardubicku i jinde

- jeho 1. dílo: Winternitzovy mlýny; dále: Grandhotel, Okresní dům,…

Jan Kašpar (1883 Pardubice – 1927)

- ing., průkopník české aviatiky

- první český letec, který po prvním veřejném letu v roce 1910 v Pardubicích uskutečnil dne 13. května 1911 dálkový let Pardubice - Praha

Evžen Čihák (1885 – 1985)

- průkopník českého letectví

- bratranec ing. Jana Kašpara

TOVÁRNY:

1864     Josef Prokop - mlýnské stroje (funguje dodnes)

1866     Hübner a Opitz (v ulici Jana Palacha naproti pivovaru) – fr. mlýnské stroje (zastavena)

1869     Rolnický cukrovar (zničen při náletech 1944)

1867     Wertheimerova továrna – lihovar (dnes Hobé)

1870     Just – plátenický obchod

1871     pivovar

1872     Prokopova továrna se slévárnou

1880     Franckovka – výroba kávových náhražek a přísad do těsta

1889     Lejhanec

1889     David Fanta – Fantovka - rafinerie minerálních olejů, autooleje (dnešní Paramo)

1905     1. elektrárna v Pce (v ul. Arnošta z Pardubic; Křižík)

zámecký pivovar

cihelna Václava Bubeníka

parní mlýn Václava Morávka

kočáry, velocipédy Hynka Krpaty

čokoláda a cukroví Marek Oesterreicher

vinopalna pana Löwita

knihtisk Františka Hoblíka (politický týdeník Stráž na východě; týdeník Pernštýn; třídílný vlastivědný sborník Pardubicko, Holicko, Přeloučsko;…)

POČET OBYVATEL PARDUBIC:

1845     4 000 o.

1866     6 000 o.

1880     10 000 o.

1890     12 000 o.

před válkou – 20 000 o.; 1904 domů

1921     25 000 o.

1960     60 000 o.

2000     100 000 o. (10. největší město v republice)