Výplod smíchu pod všemi obratli

Kouzelné zákoutí pod lampou

Hudba mlčí

Nemám rád olámané křoví

Dunivá elegance originálů přiškrcuje

Tvar čela se houpá nad očima

Nechci být rušivý živel

Krajina ubíhá zatímco dotyky organizují

duchovní architekturu

Mezní klíče se zvolna otáčejí

Nic není pouze dekorativní

Obraty hvízdají nadšením

Kolotoč se změnil v rozhlednu

Otevírání pouzder

Přes jámy jsou mosty

Klikaté cesty připomínají větve

Hromadění až do jediného tlesknutí

Pro tvou křehkou duši je mé myšlení ostré

Vždycky to byla rajská zahrada a přitom

průchoďák pro slepce

Nevymýšlel jsem si tu historii -

prostě jsi se takhle objevila

Co to všechno udělá s členěním prostoru

který je živý

Drahé podoby nejsou pouhými náznaky

Negativní vymezení je druh mé plaché

radostné ostýchavosti

Jenom žádná netrpělivost

Co všechno se objevuje v hlubinách

Řeč a tvary těla je totéž

Paměť se rozhoupává nevtíravými erupcemi

neodporovatelné mohutnosti

Každý trs trávy a prostá velebnost květin

Každý tón na obloze

a ohnivý šíp na svém oblouku

Barevné křídy jsou rozstříkané pod nohama

Jakým materiálem můj Pane?

Všechna vodstva se prolnula

Oči a ústa vyplňují tvář

Přeběhlíci zaujatě tančí

Krok se upravuje podle nejsložitějšího znaku

Ohně obalují nevyhasnutelnou jiskru

Přehoz noci se zachytil na větvích

Kde všude jsou současně

a s kým

Ti kdo si všechno pamatují

Rozhovor hory s propastí

Stanoviště orla hnízdícího na dlani

velké jako náměstí

Ta všechna zacloněná okna

a přivřená víčka

Nevyrovnanost je pouze ozdobným plotem

Břeh se vymaňuje z vazby na přístavy

Večer je plný Tvého ohně

Zima je jenom krajka u výstřihu

Důsledné obsazování

a přeskupování

© Ivan Holík, 1996

> další báseň! --- vzkaz pro autora --- zpět na obsah <

internetová kniha poezie 2000-1 sam