Podzimní

Poslední podzimní den…

chtěla jsem Tě políbit

zachytit čas jak myšlenku

prostě jen být

Ještě příjde noc

a pozdraví mě ráno

tak rychle plyne čas

rychlejším letem nad ptáka

Včera jsem vstávala mladá

uteklo třiatřicet let

a stále Tě mám ráda.

Jenom jsem zahlédla

vějířky kolem Tvých očí.

Všechno je stále krásné

ale propast času - tu z nás

už nikdo nepřekročí

Vidím nás barevným listím

kráčet dolů

Podzime stárneš,

mlhy jdou, půjdeme spolu.

© Ria Holíková, 4. října 1998

> další báseň! --- vzkaz pro autora --- zpět na obsah <

internetová kniha poezie 2001 sam