Miluji tiché noce

plné snů a fantazie

Ne, ta hydra

co se plíží

kolem mých dveří

mě nezabije

dál tančím v něčí náruči

a moře znovu omývá

mé kotníky

Smutek nad

ubíhajícím časem je veliký

ale vím

že jsem nic nezmeškala

V těch tichých nocích

sbírám vzpomínky

jak vzácné drahokamy

a mám jich plné dlaně

I když čas pokročil

čekám pokorně a odevzdaně

jsem šťastná, necítím stesk

jako bych seděla v hledišti

dívám se zpět

a nečekám na potlesk

© Ria Holíková, 1997

> další báseň! --- vzkaz pro autora --- zpět na obsah <

internetová kniha poezie 2001 sam